Křtěn Philippus Franciscus Borgias; psán též Haimbacher, Haymbacher. – Syn kancelisty (nižšího úředníka) u českého gubernia. Vystudoval 1776–80 Akademické gymnázium na Starém Městě pražském (jeho učitelem byl I. Cornova, spolužáky bratři Thámové, M. Majober a K. Pluth – skupina pozdějších zakladatelů Vlastenského divadla) a 1781–83 filozofii. Po studiích nastoupil místo policejního komisaře na Novém Městě pražském, které zastával až do své předčasné smrti.
Jako dramatik se od 1791 podílel na činnosti Vlastenského divadla, v jehož autorském okruhu patřil k nejpilnějším. Většinu her napsal na základě povídek či pohádek. Pravděpodobně původní byla příležitostná hra se zpěvy Češi jsou praví vlastencové aneb Krev a život za Františka, Karla a vlast! (1796), vyslovující loajalitu k císaři v době jeho prvních střetů s Napoleonem. Početnější byla H. překladatelská produkce, čítající dvacet titulů. Ze všech jeho prací pro divadlo se dochoval pouze překlad rytířské hry E. Schikanedera Jan Dolinský nebo Krevní právo, v níž hrdina bojuje o čest své křivě nařčené sestry s jejím manželem, který jej intrikou málem přivede na šibenici. Překlad nebyl příliš obratný (např. Blutgericht – krevní právo), avšak na repertoáru se udržel až do konce dvacátých let 19. stol. Ostatní práce jsou známy jen podle titulů, někdy dokonce pouze podle německého překladu českých názvů, zaznamenaného v dobových periodikách apod. H. překládal soudobé repertoárové hry německých jevišť širokého žánrového spektra. Neobjevují se mezi nimi žádné sociálně kriticky útočné hry josefínského období, výběr autorů (J. A. Törring, H. F. Möller, L. Hübner) však naznačuje překladatelův zřetel k jisté umělecké hodnotě.
Hry
◦Kamenná dívka aneb Vysvobození hraběnky Eleonory ze začarovaného zámku, Nosticovo div. 1792; ◦Čarodějné zrcadlo aneb Ohnivý medvěd Rýbecala v Krkonošských horách, tamtéž 1792; ◦Čarodějnice Olikara/Olibarn aneb Rytíře Slavikvasa nešťastná vdova, Vlast. div.-U Hybernů 1792; ◦Češi jsou praví vlastencové aneb Krev a život za Františka, Karla a vlast!, tamtéž 1796.
Překlady
Anon.:◦Rytíře Vojtěcha vítězství a smrt, Vlast. div.-U Hybernů 1791–92; E. Schikaneder: ◦Sarmatův ohnivý medvěd [Herzog Ludwig von Steyermark oder Sarmäts Feuerbär], tamtéž 1791–92; týž: Jan Dolinský nebo Krevní právo [Hanns Dollinger oder Das heimliche Blutgericht], Nosticovo div. 1792, t. 1793; J. A. Törring: Kašpar Thorringer [Kaspar der Thorringer], Vlast. div.-U Hybernů 1792; F. Eberl: Jeskyně veteránů [Die Veteranische Höhle], tamtéž 1792; anon.: Mlýn v černém údolí aneb Rudolfův sen v letní besídce, tamtéž 1792; H. F. Möller: Hrabě Valtron aneb Subordinací, Nosticovo div. 1792; K. A. Boguslawski [?]: Josef a bratří jeho aneb Sedm hubených let v Egyp tě [Joseph und seine Brüder], tamtéž 1792; anon., h. A. Volánek: Přestrojení v serajlu aneb Veliký lov na lvy, Vlast. div.-U Hybernů 1793; K. F. Henisch: Veselý švec aneb Čert v každém koutě [Der lustige Schuster oder der zweyte Theil vom Teufel in allen Ecken], tamtéž 1793; J. G. Heubel: Thakmenes a Kyzimirka aneb Obležení města Tangutu v roce 1254 [Thakmenes und Kizimirka oder Die geprüfte und obsiegende Heldenliebe], tamtéž 1793; L. Hübner: Kamma, rekyně bojarská, tamtéž 1793; anon.: Krvavý věnec svatební aneb Mladá rekyně, tamtéž 1793; anon.: Horní duchové, tamtéž 1796; K. F. Hensler: Dcera temnosti, tamtéž 1796; anon.: Štěstí v hospodě, tamtéž 1796.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, TÝN N7, matrika narozených fary u P. Marie před Týnem 1721–1796, fol. 487, obr. 986; TÝN Z6, matrika zemřelých, tamtéž 1784–1815, s. 284, obr. 291. Archiv UK: Liber calculorum 1776–1780 [Akad. gymnázium] + Catalogus logicorum 1781. ■ F. M. [Menčík]: Ze života starých herců pražských, Národní listy 3. 5. 1889; J. Arbes: Billance původní dramatické literatury české, Literární listy 10, 1889, s. 32 →Theatralia I, [1912]; J. Máchal, in sb. Literatura česká devatenáctého století I, 1902, s. 279–281; Vondráček I; DČD II; F. Baťha: Obrozenští herci, rkp., b. d., NMd. ■ Jungmann, LČL; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 255–256
