Havelský, Josef

Josef
Havelský
13. 4. 1868
Praha
24. 12. 1905
Praha
Herec.

Otec Mathias H. byl pomocníkem pozlacova­če. H. se narodil jako nejmladší ze čtyř dětí. Vyučil se hodinářem, od osmnácti let ochot­ničil a vystupoval pravidelně každou neděli ve smíchovském Divadle u Libuše s poloprofe­sionálním souborem J. Kubíka. 1887 nastoupil do právě založené společnosti V. Budila, u níž je doložen ještě na jaře 1889 v Turnově. Poté hrál u T. Kratochvíla (1889) a u F. Pokorné­ho na časově neurčených štacích (Pelhřimov, Německý Brod, Tábor, Poděbrady). 18. 12. 1890 debutoval v ND a jeho členem byl až do předčasné smrti. 1897 se oženil s členkou činohry Růženou Kolárovou, dcerou herce, režiséra a kostýmního výtvarníka F. Kolára; v manželství se narodili syn Stanislav (1898) a dcera Milada (1902). Byl funkcionářem ÚJČH, členem Sirotčího, vdovského a podpůrného spolku členů ND. Dlouhodobě trpěl opakovanými záněty ledvin, zemřel sedmatři­cetiletý po záchvatu mrtvice, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Hereckou dráhu začínal jako epizodista, Bu­dilem byl angažován pro malé role. K větším úkolům se dostal v Kratochvílově společnosti (např. Dubský v Našich furiantech), u Pokor­ného zastával druhé charakterní role. Od mla­dých let hrál starší obor, postavy usedlých mužů středního věku (profous Poutecký v Ty­lově Paní Marjánce aj.). Po nástupu do ND se stal dobrým hercem malých rolí. Epizody a figurky vytvářel v činohře i v opeře, operetě a baletu. Dařili se mu venkovští chasníci, neo­malení lokajové i zavilí zlotřilci. Dobře rozuměl rázovitým českým typům z vesnice i maloměsta, v devadesátých letech vynikl v Klicperových veselohrách. V posledním pětiletí herecké drá­hy dostávala H. drobnokresba v Kvapilových režiích psychologický názvuk.

Role

Budilova spol.

Graciano (W. Shakespeare: Othello, mouřenín be­nátský), Vrátný na nádraží (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Bořivoj Hrůza (L. Feldmann: Před svatbou, o svatbě a po svatbě aneb Nehody nového manžela) – 1889.

Kratochvílova spol.

Lubin Pátecký (J. J. Šantl: Kouzelnice Černoborka), Poutecký (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku), Lichvář Trnka (G. v. Moser: Pan bibliotekář), Du­mont (G. Ohnet: Majitel hutí) – 1889; Dr. Lipenský (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský) – 1891; Filip Dubský (L. Stroupežnický: Naši furianti), Šimon Talácko (týž: V panském čeledníku), Onuf­rin Ťaputkevič (M. Bałucki: Těžké ryby), Don Ruy Gomez de Silva (V. Hugo: Hernani) – b. d.

Pokorného spol.

Oldřich Janáček (G. v. Moser: Ultimo aneb Bur­sa a věda), Baron z Montrichardu (E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami), Theodor, pomocník u kořenáře (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Doktor a kořenář), Baron Ried (M. v. Ernestová: Po proudu), Rohoun (F. V. Jeřábek: Veselohra, i ND 1896), Filip Lang z Langenfelsu (J. Vrchlický: Ra­bínská moudrost) – b. d.

ND

Philostrates (W. Shakespeare: Sen v noci svatojan­ské) – 1890; Kmotr Klíma (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík), Thoas (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smír Tantalův), Baltazar (W. Shakespeare: Romeo a Julie) – 1891; Králíček (F. A. Šubert: Jan Výrava), Samiel (C. M. v. Weber: Čarostřelec), Mar­cel (W. Shakespeare: Hamlet), Velkokupec Holm (B. Bjørnson: Bankrot), Srpoš (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů) – 1892; Sládek (K. J. Erben: Sládci), Vojtěch (F. F. Šamberk: Jedenácté přiká­zání), Hájek (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka), Podleský (týž: Paličova dcera) – 1893; Kleofáš Červenka (J. Štolba: Vodní družstvo), Mars (J. Of­fenbach: Orfeus v podsvětí), Jílek (A. Jirásek: Otec) – 1894; Pavel Kožený (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1895; Malina (J. Kvapil: Bludič­ka) – 1896; Jiný pastevec (týž: Princezna Pampe­liška), Jaim (J. Vrchlický: Láska a smrt) – 1897; Zachar (A. Jirásek: Emigrant), Velkokněz braminů (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa v 80 dnech), Prokop (V. K. Klicpera: Zlý jelen), Barnabáš Žlou­tek (týž: Divotvorný klobouk) – 1898; Koděra (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku), Tubal (W. Shakespeare: Kupec benátský), Havelka (F. A. Šubert: Probuzenci), Honza (J. K. Tyl: Jiří­kovo vidění) – 1899; Baltasar (A. Schnitzler: U ze­leného papouška), Štěpán Štěpanovič Čubukov (A. P. Čechov: Námluvy), Basilio (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Náčelník sbo­ru (Sofokles: Antigona) – 1900; Mikeš Divůček (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Karel (Molière: Šibalství Scapinova) – 1901; Stařec (O. Nedbal: Pohádka o Honzovi), Březina (A. Jirásek: Emigrant) – 1902; Pan Diafoirus (Molière: Zdravý nemocný), Zbislav (J. Vrchlický: Knížata), Kužela (R. Svobodová: V říši tulipánků), Černobejl (J. K. Tyl: Tvrdohla­vá žena), Říha (J. Štolba: Závěť) – 1903; Benda (J. Šmaha: Dcera) – 1904; Herec (W. Shakespeare: Hamlet), Adolf (F. F. Šamberk: Palackého třída č. 27), Matěj (K. Mašek: Betlém) – 1905.

Prameny a literatura

NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 166, obr. 110. ■ Nekrology: Národní politika 27. 12. 1905; O. Zuna, Národní listy 27. 12. 1905; Zlatá Praha 23, 1905/06, s. 144; Divadlo 4, 1905/ /06, s. 143●; K. Reisner: Vzpomínky na J. H., tam­též, s. 152n.; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 127, 224. ■ NDp; Buchner, Plzeň

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 249–250

Autor: Klosová, Ljuba