Pocházel z německé rodiny hospodářského správce. Na gymnaziálních studiích v Kroměříži (1835–40) a v Hradci Králové se národnostně uvědomil. 1841 stal písařem důchodenského úřadu na arcibiskupských statcích v Hukvaldech, od 1845 na Mírově. 1849 přesídlil do Brna, pracoval v redakci Moravských novin a přispíval do Havlíčkových Národních novin. Po zániku Moravských novin 1851 přijal místo na okresním úřadu ve Starém Brně. 1853 převzal po F. M. Klácelovi redakci Moravského národního listu (1858 přejmenován na Moravské noviny), s nímž spolupracoval už od jeho založení 1852 a řídil ho až do své smrti. Z existenčních důvodů (měl šest dětí) si přivydělával překlady a výukou italštiny na obecní reálné škole na Starém Brně. Udržoval živý korespondenční kontakt s B. Němcovou, která mu byla blízká svým osudem i tvorbou. Jako literát se prosadil především časopisecky zveřejňovanými fingovanými dopisy o různých aktuálních otázkách a sociálně laděnými povídkami z drsného venkovského života na Hané. Novinářskou činností významně přispěl k rozvoji žurnalistiky na Moravě. Brzy po smrti upadl do zapomenutí.
H. je autorem dvou historických dramat psaných přízvučným veršem. S prvotinou Jaroslav Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce zvítězil 1859 v Náprstkově soutěži o historické drama ze slovanských dějin, nicméně porotci měli výhrady k nedostatečné motivaci a charakteristice postav, k rozvláčnosti děje a k nehistorickému přístupu (boj s Tatary ve 13. stol. je prezentován jako vlastenecký boj za zachování slovanského živlu, hlavní ideou hry je jednota Moravy a Čech). V úpravě J. Nerudy hru uvedlo StD 23. 10. 1859 (benefice E. Peškové, tit. role K. Šimanovský) a obecenstvo ji nadšeně přijalo. 1860 obeslal H. soutěž pětiaktovou tragédií Zdirad z raného středověku. Mezi čtrnácti hrami se umístila jako sedmá (první dvě místa získal Hálek za hry Záviš z Falkenštejna a Král Rudolf). Podle porotců měla stejné přednosti (zvláště správnost jazyka a ušlechtilou ideu), ale i stejné nedostatky (nevýrazné charaktery postav, monotónnost, rozvleklý děj) jako předchozí drama. Hra nebyla nikdy provozována.
Pseudonymy a šifry
Antoš Dohnal, Polda Hansmann, A. D., D., L. H., -n, P., P-a.
Hry
Jaroslav Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce, StD-Novom. 1859; Zdirad, ukázka t. in Zprávy soudců o dramatech z dějin slovanských, 1860, s. 63–71.
Prameny a literatura
Ref. Jaroslav Šternberg: J. N. [Neruda], Obrazy života [1], 1859, s. 400 → České divadlo I, 1959; a. [P. Švanda ze Semčic], Lumír 9, 1859, s. 1026, tamtéž 10, 1860, s. 20n.●; Zprávy soudců o dramatech z dějin slovanských, 1860, s. 19, 38n., 61n.; nesign. [V. Č. Bendl], nekrolog, Moravské noviny 14. 7. 1863; M. Novotný: Z Nerudových dramatických prvotin, Národní listy 24. 2. 1924 [ú. Jaroslav Šternberg]. ■ LČL, Otto; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 244–245
