Nejstarší ze čtyř dětí tiskařského tovaryše, později obchodníka Antonína H. Absolvoval nižší gymnázium a pěveckou školu F. Pivody. Začínal na ochotnickém jevišti v Karlíně. Od počátku šedesátých let vystřídal řadu venkovských divadelních společností. Poprvé je doložen 1861 na smíchovské stagioně Kullasovy společnosti řízené J. Štanderou, 1862 u J. J. Stránského v Jičíně, 1863 u Štanderovy společnosti na Moravě a 1864 u ředitele Krämera. Herecké zkušenosti dále získával v souborech J. Jelínka a T. Knížkové, V. Svobody (s jeho společností cestoval po Moravě) a V. Hofa (též v Aréně na Komotovce 1872). 1872 a 1875 působil u P. Švandy ze Semčic, na podzim 1874 s družinou E. Zöllnerové v nově otevřeném Besedním domě v Brně, poté u J. E. Kramuela. Po letech častého střídání pobytů u různých společností zakotvil nejpozději 1881 (možná už 1879) u J. Pištěka. S jeho společností vystupoval opět v MD v Plzni, v ND v Brně, ve vinohradských arénách a až do ředitelovy smrti 1907 v jeho Lidovém divadle na Král. Vinohradech. Uměleckou dráhu ukončil v libeňském divadle U Deutschů, v souboru subrety M. Zieglerové a za ředitele J. Kubíka (1908–09). Byl spoluzakladatelem ÚJČH a jejího listu Divadelní svět. Spolu s J. Buckem, J. Hurtem, B. Kovářem a F. Šípkem vydával od září 1894 měsíčník J. K. Tyl určený zvláště venkovským divadelníkům. Jeho manželkou byla od 1871 herečka Emilie Slánská (vl. jm. Bukvohorská), s níž měl syna Vincence a dceru Rudolfu.
H. se v prvních letech profesionální herecké dráhy uplatňoval jako činoherec, u ředitele Kramuela hrál velké role v hodnotné části repertoáru (Vévoda Alba v Egmontu, Jago v Othellovi). U Pištěka zastával obor vážných i komických otců a po odchodu V. Budila a K. Liera (1887) i tzv. charakterních rolí. K beneficím volil náročné hry světového repertoáru s význačnými úlohami (např. Hejtman v Gogolově Revizoru, Klaudius v Hamletovi), na něž však podle kritiky povětšině nestačil. Jeho výkony byly považovány za poněkud těžkopádné a patetické (v deklamaci, hře i maskování tíhl k přehánění), už koncem osmdesátých let mu byly vytýkány nedostatky v herecké technice a zaostávání za vývojem, který již určoval umělecký realismus. Lépe se mu dařily komické role ve fraškách nebo figury různých zlotřilců, kde jeho sklon k výrazné nadsázce a ke karikaturnímu zjednodušení charakteru měl funkční účin. Postupně se zbavoval teatrální machy, jeho ostře črtané postavy nabývaly na životní věrohodnosti a k jeho rolím přibývaly četné úlohy z realistické dramatiky (Jakub Bušek ze Stroupežnického Našich furiantů, Vávra z Maryši bratří Mrštíků, Kopecký z Jiráskova Otce, Petráš ze Šimáčkova Světa malých lidí ad.). V silné zpěvoherní části Pištěkova programu se uplatňoval v komických tenorových partech v operetách (Murzuk, Lecocq: Giroflé-Girofla; Bořivoj Paris, Suppé: Žádný muž a tolik děvčat; Jupiter, Offenbach: Orfeus v podsvětí) i operách. Působil rovněž jako režisér činohry, pro zájezd do Splitu mu bylo svěřeno nastudování Prodané nevěsty v chorvatském překladu (1896). Počátkem 20. stol. je spolu s manželkou Emilií zmiňován v referátech o úspěšných premiérách her se zpěvy O. Fastra v Pištěkově divadle na Král. Vinohradech.
Role
Stránského spol.
[?] (J.-B. Rosier: Víra, naděje a láska) – 1862.
Štanderova spol.
Odolan Pětiburský (J. J. Kolár: Monika) – 1863.
Krämerova spol.
Karel II. Španělský (A. Dennery, Dumanoir: Král, hrabě a zpěvkyně aneb Zasnoubení před popravou) – 1864.
Kramuelova spol.
Jack Fleming (A. Dumas st.: Kateřina Hovardová aneb Trůn a popraviště) – 1874; Václav Sokol (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek), Rabagas (V. Sardou: Rabagas), Trouillon (G. Donizetti: Marie, dcera pluku), Vavřinec Šantala (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala aneb Cesta kolem světa), Jiřík (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, i Pištěkova spol. 1887), Alba (J. W. Goethe: Egmont), Mikuláš Pelhřimovský (J. J. Kolár: Pražský žid, i Pištěkova spol. 1888), Pan z Kalneku (K. Haffner, ú. J. E. Kramuele: Muž národa) – 1875; [?] (J. B. Schenk: Vesnický lazebník, benef.) – 1876; Bořivoj Struhadlo (F. F. Šamberk: Osudná kule aneb Amerikánský souboj) – 1877; Rada Desperriéres (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Létoriéru), Měsíček (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, i Pištěkova spol. 1895), Učitel (S. H. Mosenthal: Debora) – 1879; Jago (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Václav Blecha (H. Wilken: Páni doktoři) – b. d.
Švandova spol.
Stárek (J. K. Tyl: Rybrcoul, kníže krkonošský) – 1875.
Pištěkova spol.
Šimon Lomnický z Budče (J. J. Kolár: Magelona), Hrabě z Glostru (W. Shakespeare: Král Lear), Sir Andrew Douglas (F. v. Suppé: Donna Juanita), Vargas (V. Sardou: Vlasť), Šavlička (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Bohulib Rokos (J. J. Kolár: Monika), Slepejš (J. Strauss: Netopýr) – 1881; Murzuk (Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla), Jan Roháč (E. Erckmann, A. Chatrian: Roháči) – 1884; Heindorf (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Karel Svoboda (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Dr. Stoklasa (A. H. Sokol: Starý vlastenec), Baron Jindřich Sokolov Rodovský (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Montano (W. Shakespeare: Othello), Markýz de Corcy (A.-Ch. Adam: Postillion z Lonjumeau), Hynek Láska (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Plukovník Ollendorf (K. Millöcker: Žebravý student), Cayrol (G. Ohnet: Sergej Panin), Florian Králíček (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Tranio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Princ Camillo Borghese (E. Bozděch: Světa pán v županu), Hrozinka (J. Nestroy: Chce mít švandu), Mřínek (F. F. Šamberk: Kulatý svět) – 1885; Duperron (E. Bozděch: Světa pán v županu), Baron de Préfont (G. Ohnet: Majitel hutí), Graciano (W. Shakespeare: Kupec benátský), Jacquelet (E. Audran: Velkomogul), Filip Lang z Langenfelsu (J. Vrchlický: Rabínská moudrost) – 1886; Direktor Karmin (F. A. Šubert: Jan Výrava), Theodor Buňka (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Rachota (J. Štolba: Vodní družstvo), Klaudius (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský), Plukovník Merlot (G. Ohnet: Hraběnka Sarah), Rada Jáchymov (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Bocardon (E. Labiche, A. Delacour: Vřele milovaný Celimare), Vévoda Štěpán (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Svatoš (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala), Ambrož Potocký (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Jindřich Dunbar (M. E. Braddonová, dram. A. K. Nový: Jindřich Dunbar), Stavický (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Jakub Závora (J. K. Tyl: Lesní panna), Jakub Bušek (L. Stroupežnický: Naši furianti), Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera), Giandi Procida (J. J. Kolár: Královna Barbora) – 1887; Čabelický (L. Stroupežnický: Sirotčí peníze), Sladněv (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Václav I. Přemyslovec (L. Stroupežnický: Velký sen), Správce (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Coquardier (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Durand a Durand), Kuba (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Saturnin Brambor (F. F. Šamberk: Podskalák), Baron Goertz (E. Bozděch: Baron Goertz), Hrabě de Clermont-Latour (V. Sardou: Odetta) – 1888; Amadeus Miloveský (Ch. Birch-Pfeifferová: Sládkova dcera a panská rodina), Pan Dlugosz (M. A. Šimáček: Bez boje), Major (A. Fredro: Dámy a husaři) – 1889; Mordigall (F. v. Suppé: Bruncvík a princezna z Dragantu), Grimoine (T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo), Brigard (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Příborský (A. Lokay: Dědoušek) – 1890; Bavor Strakonický (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Orgon (Molière: Tartuffe), Červenka (F. X. Svoboda: Směry života) – 1892; Bořivoj Paris (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat), Dr. z Kelleru (H. Sudermann: Domov), Generál Bum (J. Offenbach: Velkovévodkyně z Gerolsteinu), Sedlák (J. Bayer: Královna loutek) – 1893; Emanuel Střela (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Hrdlička (F. X. Svoboda: Útok zisku), Jupiter (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Fix (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Koloman Zsupan (J. Strauss: Cikánský baron), Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Vávra (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Rubač (G. Preissová: Gazdina roba), Moric Šádek (L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka) – 1894; Loučovský (G. Pfleger Moravský: Telegram), Kopecký (A. Jirásek: Otec), Petráš (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Světislav (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů), De Chavenay (V. Sardou: Staří mládenci), Belphegor (A. Pulda: Čert na zemi), Hrabě Pernvald (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Navrátil (K. Pippich: Ve veřejném životě), Zvon (V. Štech: Maloměstské tradice), Václav Zelenka (J. Štolba: Vodní družstvo), Koliha (týž: Peníze), Napoleon I. (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Skvoznik-Dmuchanovský (N. V. Gogol: Revisor), Václav Hrobčický (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Prokurista Krapp (H. Ibsen: Podpory společnosti), Žemlička (G. v. Moser: Hypochondr), Jakub Krátký (H. Wilken: Páni doktoři), Pastor Kolin (G. Hauptmann: Osamělé duše) – 1895; Brabanzio (W. Shakespeare: Othello), Noiret (H. Sudermann:Štěstí v koutku) – 1896; Martial (V. Sardou: Ferréol), Ravassol (K. Weinberger: Prima balerina), Alexandr Alexandrovič Tulpanov (V. I. Němirovič-Dančenko: Šťastný člověk), Rychnovský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Hanuš Mazánek (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Pstruha (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Ondřej Nekuta (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Antonio (W. Shakespeare: Viola), Podleský (J. K. Tyl: Paličova dcera), Manillard (A. Bisson, M. Mars: Ta milá paní tchyně), Baron Rokyta (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní), Hanuš Křeček (J. Poláček: Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton), Dr. Valter Heidek (L. Fulda: Ztracený ráj) – 1897; Jaromír Kvítek (F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek), Kleppl (Ph. Langmann: Bartoš Tuřanský), Kryštof (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva) – 1898.
Pištěkovo div.
Božidar Vocásek (O. Faster: Krásná Lída) – 1902; Václav Procházka (týž: Zelené mládí), [?] (F. Kai ser: Rozkřičený dům, benef.), Starý Holan (J. Lukavský: Slunce) – 1903; Císař Sigmund (M. Krajník: Jan Roháč z Dubé), Starý Vyšata (B. Buchbinder: Muzikant a jeho žena), Pilát Pontský (O. Faster dle L. Wallacea: Ben Hur), Campagni (J. Neruda: Francesca da Rimini) – 1904; Grunden (I. Cankar: Pro blaho národa), Miller (F. Schiller: Úklady a láska), Hrabě Marino (C. Goldoni: Rázná Nina) – 1905.
Div. M. Zieglerové
Zdravotní a tajný rada rytíř Grumov (L. Fall: Veselý Matúško) – 1909.
Lidové divadlo v Praze VIII-Libni
[?] (L. Mattuš: Viny) – 1909.
Režie
Pištěkova spol.
A. Jirásek: Otec, G. Ohnet: Hraběnka Sarah, H. Sudermann: Domov, G. v. Moser: Svůdná Amazonka, M. A. Šimáček: Svět malých lidí, J. J. Kolár: Královna Barbora – 1893; K. A. Görlitz, ú. J. Štolba: Tři páry střevíců čili Ševcovská noblesa, J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní, J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, Molière: Tartuffe, J. J. Ko lár: Magelona, P. Starý: Magdalena – 1894; V. Sardou: Staří mládenci, L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, F. v. Schönthan: Cornelius Voss, E. Bozděch: Baron Goertz, K. Pippich: Ve veřejném životě, V. Štech: Maloměstské tradice, M. Bałucki: Klub mládenců, F. A. Šubert: Velkostatkář, W. Shakespeare: Hamlet, N. V. Gogol: Revisor – 1895; G. v. Moser: Bibliotekář, A. Dumas ml.: Pan Alfons, H. Wilken: Páni doktoři – 1896; G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru, A. E. Brachvogel: Narcis, H. Olden dle R. H. Savagea: Oficielní žena, L. Stroupežnický: Naši furianti, E. Labiche, M. Michel: Následky prvního manželství, F. Schiller: Marie Stuartovna, A. Bisson, M. Mars: Ta milá paní tchyně, A. Duru: Dvě svatby pana Darimona, F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Slovutná paní – 1897; F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek – 1898.
Pištěkovo div.
K. Světlá, dram. B. Rohan: Zvonečková královna, A. V. Šmilovský: Záletný motýl – 1905.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 155, obr. 48. AMP: Sbírka matrik, ŽKR N6, matrika narozených fary u sv. Rocha 1842–1844, s. 273. ■ Česká Thalia 1, 1887, s. 315 [Rada Jáchymov, Cesty veřejného mínění], 329 [Štěpán, Noc na Karlštejně; Ambrož, Kříž u potoka; Dunbar]; tamtéž 2, 1888, s. 41 [Gian di Procida, Královna Barbora]; J. Schiebel: České divadlo v Plzni, in Příspěvky k dějinám českého divadla, usp. J. Ladecký, 1895, s. 75; V. Štein Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 104, 154; sb. Český herec, 1940, s. 44; K. Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví I, 1946, s. 34, 60; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 116, 173, 175; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 108, 147, 163, 221 + Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk, s. 216; J. Burda: Aby se nezapomnělo..., 1958, s. 40; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 131 + Umělcové na pouti, 1961, s. 65, 219. ■ ČHS, Otto-dod; Buchner, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 237–239
