Vl. jm. Josef Jan, psán též Haffner. – Syn soukeníka. Vystudoval gymnázium neznámo kde, poté se pravděpodobně připravoval na dráhu řeholníka. 4. 5. 1781 složil řádový slib jako augustiniánský mnich a přijal jméno Vincentius. 1784 byl vysvěcen na kněze. 1786 byl kazatelem a farním kooperátorem v Pšovce (dnes část Mělníka), 1787 kaplanem v Bakově, nato krátce ve Sv. Dobrotivé (u Hořovic), později v Třebivlicích a v Tatobitech. Od 1807 až do smrti působil jako farář v Týněn. Rovenskem.
Do dějin českého divadla zasáhl H. jako dramatik a překladatel. Nebyl však hercem ani členem Vlastenského divadla v době Boudy; omyl tradovaný od Jungmanna dodnes (Máchal, DČD II, LČL aj.) vznikl záměnou s vídeňským hercem F. W. Haffnerem, který velmi krátce hrál v Mihulově společnosti a 1791 z ní odešel. Pro první éru Vlastenského divadla napsal H. dvě původní hry: tříaktovou zpěvohru Šťastný oučty (autor hudby neznám) a jednoaktovou veselohru Všetečný Kašpárek nebo Žid byl bit, o nichž není nic bližšího známo. Kromě toho pořídil čtyři překlady starších vídeňských veseloher a přeložil také hru P. Weidmanna z vesnického prostředí Vděčná dcera, která se řadila do sentimentalistické linie v počátečním repertoáru Boudy. Všechny překlady byly uvedeny v rozmezí 1786–89. Z prací pro divadlo vyšel tiskem pouze překlad Vděčné dcery, hra byla provedena znovu koncem 1789 v divadle U Hybernů.
Hry
Šťastný oučty, Vlast. div.-Bouda 1786–87; Všetečný Kašpárek nebo Žid byl bit, Vlast. div.-Růžodol 1789.
Překlady
F. Heufeld: Dcera bratra Filipa [Die Tochter des Bruders Philipps]; S. F. Schletter: Jak Splyn neb Já se nezastřelím [Jaques Splin oder Wohl gut, daß ich mich gestern nicht erschossen habe]; F. Fuß: Krejčí a jeho syn [Der Schneider und sein Sohn]; C. H. Ayrenhoff: Stará láska nezrzaví! [Alte Liebe rostet wohl]; P. Weidmann: Vděčná dcera [Die dankbare Tochter], t. 1787 – vše Vlast. div. Bouda 1786–89.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Mladá Boleslav 08, matrika narozených 1752–1765, s. 85, obr. 46. NA: fond ŘA, Archiv řádu sv. Augustina, kart. III a 4, katalogy členů, s. 262. SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 5161 Rovensko p. Troskami, matrika zemřelých 1797–1865, s. 55. ■ Schönfeldské c. k. pražské noviny 10. 3. 1787, s. 80 [př. Vděčná dcera]; 3. 10. 1789, s. 320 [Všetečný Kašpárek]; J. Rulík: Věnec pocty ku poctivosti učených, výborných a statečných Čechů, 1795, s. 22; P. J. Šafařík: Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten, 1826, s. 368; F. M. [Menčík]: Ze života starých herců pražských, Národní listy 3. 5. 1889; J. Máchal, in sb. Literatura česká devatenáctého století I, 1902, s. 278n.; F. Baťha: Dva dokumenty k historii počátků českého divadla v Praze, Divad lo 9, 1958, s. 755 + Kněz V. H. – dramatik z Boudy, in Obrozenští herci, rkp., b. d., NMd [s opisy biograf. dokumentů, záměna s bratrem Ondřejem Tomášem]; DČD II; L. Sochorová: Neznámý P. Vincentius Hafner, OSA, a jeho druzi, in Z českého ráje a Podkrkonoší 26, 2013, 73–86. ■ Jungmann, Knihopis, LČL, Rieger; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 232–233
