Vl. jm. Antonín Josef Friedl, psán i Frýdl. – Otec byl v době jeho narození podučitelem v městečku Čistá. F. absolvoval reálné gymnázium a obchodní akademii, poté pracoval jako strojník v Českomoravské strojírně v Libni a v Drážďanech. Po ochotnických začátcích nastoupil 1879 první angažmá u společnosti V. Choděry. Do 1894 vystřídal společnosti F. Pokorného (1881–84 v Plzni), J. Pištěka (1884/85 v Brně), F. J. Čížka (1885), E. Zöllnerové (1885–86), T. Kratochvíla (1887–88, 1889–90), J. Košnera (1888), P. Švandy ze Semčic (1889 v Brně), J. Muška (1892), F. Ludvíka aj. Koncesi získal poprvé pro rok 1890, ale nevyužil ji. 1893 byl artistickým správcem u A. Libické, po její smrti v listopadu t. r. žádal znovu o koncesi. 1894 se připojil ke družině sestavené K. Stockým pro divadlo v Národním domě na Vinohradech, odkud vzápětí odešel a zahájil samostatné ředitelské působení v Humpolci. Na podzim 1895 hrál u J. Pištěka v ND v Brně. V té době se oženil s herečkou Olgou Brodskou (vl. jm. Tesařovou). Kočoval po Čechách, od 1900 hrál během letních měsíců v Libni v hostinci U Deutschů (Lidové divadlo v Praze VIII-Libni). 1905–09 měl zadáno ND v Brně, mezi tamními krátkými sezonami zajížděl na jaře do jižních Čech, kde měl základnu v MD v Českých Budějovicích, v létě obsazoval lázeňské divadlo v Luhačovicích a v září míval opakovaně stagionu v Národním domě v Moravské Ostravě. Počátkem 1909 se stal společníkem subrety M. Zieglerové, ředitelky a podnikatelky divadla U Deutschů v Libni, už na podzim však nastoupil do Divadla sdružených měst východočeských, kde řediteloval do 1914. Jako ředitel pokračoval od 1915 v Moravské Ostravě (divadlo v Národním domě), v listopadu byl stižen mozkovou mrtvicí, ochrnul a divadelní práci se nemohl dále věnovat. Koncesi získala manželka, pro umělecké vedení ostravských sezon angažovala A. Drašara (1916–19).
Dcera Milada (1897–1974, provd. Dohnalová, podruhé Želenská) vystupovala u otcovy společnosti od útlého věku v dětských rolích (mj. tit. role Malého lorda) a stala se herečkou.
F. začínal v epizodních rolích, často hrál postavy, které neodpovídaly jeho typu ani věku (např. u Čížka jako osmadvacetiletý hajného Trnku v Tylově Strakonickém dudákovi). Vedle činohry, kde dostával záporné role zrádců a intrikánů (Kulovín, Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo; Belfegori, Stroupežnický: Černé duše), byl poměrně často využíván pro menší operetní a operní úlohy. Učednická léta si odbyl u ředitele F. Pokorného, s epizodami se musel ale občas spokojovat ještě u Pištěka v Brně (1884/85). K větším úkolům se dostal u Kratochvílovy společnosti, jejíž repertoár byl už ve znamení realistické dramatiky a konverzační veselohry. Za krátkého pobytu u P. Švandy ze Semčic byl účasten jeho další brněnské „realistické“ sezony (1888/89). Po návratu ke Kratochvílovi vyrostl během tří let ve všestranného herce s realistickým cítěním a výrazně se prosadil. Ztvárňoval panovníky, lordy, bankéře, důstojníky, statkáře (např. Petr ve Vrchlického Noci na Karlštejně, tit. role Šubertova Velkostatkáře), lidové a venkovské figury (Šubertův Jan Výrava, dělník Rubač v Gazdině robě G. Preissové). Vedle rolí v soudobé světové dramatice (Jiří Günther [Krogstad], Ibsen: Nora) vytvářel velké postavy v klasických hrách (Jago v Othellovi a Shylock v Kupci benátském), uplatňoval se v konverzačních veselohrách a fraškách. Jeho nejpůsobivější komickou kreací byl oficiál Bohrmann (Davis: Katakomby), kterého hrál po mnoho let. Režírovat začal příležitostně už u Čížka, u Kratochvíla byl zaměstnáván jako druhý režisér. Těžiště F. režijního (a dramaturgického) působení spadá do období 1894–1909, kdy určoval program své společnosti, potažmo i brněnského ND. Byl vyznavačem realismu a nové psychologické dramatiky; díla tohoto směru představovala páteř jeho dramaturgie (Sudermann: Domov; Hauptmann: Forman Henčl; Ibsen: Nora; Mrštíkové: Maryša; Štolba: Peníze; Šimáček: Jiný vzduch). Sledoval domácí a zahraniční novinky, které uváděl záhy po pražských premiérách (např. Hilbertovu Vinu jen několik dní po ND 1896). Pro náročný a průbojný pořad se snažil sestavit výkonný soubor, kvalitní síly získával postupně (H. Jelínková, M. Pavlová, provd. Svobodová, O. Svoboda, V. Vydra). Kolem 1900 u něho hráli B. Blažejová, O. Haasen, J. a M. Hodrovi, K. a M. Ryšavých, v brněnském ND J. Auerswald, O. Beníšková, V. Baloun, J. Blažek, T. Brzková, A. Čepela, A. Dobrovolný, Z. Gräfová, K. Jičínský, V. Merhaut, manželé L. a E. Pechovi, F. Smolík. Herci byl uznáván jako cílevědomý, důsledný režisér a ceněn jako mimořádně seriózní ředitel. Čtyři brněnské sezony, v nichž musel provozovat také operu a operetu a zaujmout co nejširší okruh publika, se vyznačovaly eklektickým zředěním repertoáru. Umělecky hodnotnou tvorbu domácí a zahraniční (Jirásek: Lucerna; Těsnohlídek: Panenky; Dyk: Smuteční hostina a Ranní ropucha; Hilbert: Falkenštejn; Shaw: Pekelník; Hauptmann: Bobří kožich; Čechov: Ivanov; Nušić: Pustina; Wilde: Salome; Strindberg: První výstraha; D’Annunzio: Gioconda) doplňovaly plytké kasovní kusy. V podobném duchu pokračoval v Divadle sdružených měst východočeských, kde však jeho působení bylo hodnoceno i velmi kriticky (např. královéhradeckým listem Pochodeň). Po odchodu z tohoto působiště téměř přestala existovat F. činohra, již vytěsnila opereta. První ostravská sezona a zároveň epilog F. divadelní činnosti proběhly ve znamení stagnace. Okrajový význam měly F. dramatické pokusy. Většinou šlo o adaptace starších her či jiných předloh a o dramatizace pohádek, řadu z nich signoval F. K. Zdejší, používal i pseudonym J. Rusý (podle matčina rodného příjmení). Pořídil také několik patrně nevalných překladů; přetlumočení Ibsenovy Mořské paní [Paní z námoří] prostřednictvím němčiny bylo při uvedení v Brně 1890 kritizováno za topornost a jazykovou nesprávnost.
Role
Pokorného spol.
Čmuchálek (H. Müller: Se stupně k stupni, i Kratochvílova spol. 1887), Feodoro (F. v. Suppé: Boccaccio) – 1882; Jan Kryštof z Jordánu (F. A. Šubert: Probuzenci), Vasil Andrejevič Staravijev (F. v. Suppé: Fatinica aneb Rusové v harému), Herzog (G. Ohnet: Sergius Panin), Duperron (E. Bozděch: Světa pán v županu), Kotrouš (F. Nissel: Čarodějnice), Baron van der Kraft (V. Sardou: Dora), Gelasio di Lardo (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl, i Kratochvílova spol. 1890) – 1883; Prokop Holý (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Otokar, baron z Lípova (K. Moore: Rodina Hlemýžďova) – 1884.
Pištěkova spol. ND Brno
Volfgang Rumpf (J. J. Kolár: Magelona) – 1884; Dr. Procházka (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Thomson (E. Scribe: Sklenice vody), Sam (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Gelasius Dobner (F. V. Jeřábek: Syn člověka aneb Prusové v Praze r. 1757), Jan Blahota (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat), Toulonnier (E. Pailleron: Svět nudy), Antonio (J. Strauss: Královnin krajkový šáteček) – 1885.
Čížkova spol.
Loupežník Hyraly (J. K. Tyl: Kde domov můj aneb Vzhůru do Ameriky), Lubor (týž: Umělcové na pouti), Oldřich z Kamenného Hrádku (týž: Slepý mládenec aneb Založení kostnice v Sedlicích), Prokop Trnka (týž: Strakonický dudák), Kolínský (týž: Paličova dcera), Desátník Rigant (K. Blum dle J.-F.-A. Bayarda a H. Saint-Georgese: Dcera pluku), Rychtář Vřeteno (K. Haffner: Studenti na Děvohradě), Felix, baron z Matermoru (J. Voborník: Lví nevěsta), Mlynář Ondřej Bílý (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Angelo Malipieri (V. Hugo: Angelo, tyran padovánský), Kopřiva (J. Rosen: Záletník), Don Ruy Gomez de Silva (V. Hugo: Ernani), Mnich Ambrož (J. J. Stankovský: Smrt na trůnu), Petr, král cyperský a jeruzalemský (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Václav Vávra (R. Kneisel: Chudý písničkář), Kulovín (J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo), Profesor Martin Jedlička (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek, i Kratochvílova spol. 1890), Nimra (E. Pešková dle anon.: Třiasedmdesát krejcarů pana Čvančary), Krištof Brčko (A. J. Frýda: Naši hasiči aneb Jen romanticky), Stanislav Juzvovič (H. Sienkiewicz: Šlechta a lid aneb Na jednu kartu), Pagatovič (M. Bałucki: Těžké ryby), Roderich Somerfeld (F. F. Šamberk: Podskalák), Matyáš Vroubek (týž: Palackého třída čís. 27), Učitel (S. H. Mosenthal: Debora), Greč (V. Sardou: Fedora), Claude Frello (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží čili Loupež toulavých cikánů), Erazim Kolčava (F. Prüller: Klášterní selka), Hrabě Renard (V. Hugo: Trůn a popraviště), Václav Skála (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, i Kratochvílova spol. 1887), Lambert (J. J. Kolár: Monika aneb Po bitvě na Bílé Hoře), Alexius Inocenc Škrob (J. Vilhelm dle něm.: Mistr Bedrník a jeho chasa), Kosmas Vejvoda (J. K. Tyl: Chudý komediant aneb Šílenost a dědictví), Adam Berka z Dubé (J. Vrchlický: Exulanti), Feodor Roder (K. Tůma dle A. Berly: Žertva na Balkáně) – 1885.
Spol. E. Zöllnerové
Komisař Manes (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk), Štěpán, vévoda bavorský (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Votický (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, i Pištěkova spol. 1895), Zelenofousek (A. Berla: Když ženy mužům pláchnou), John Sullivan (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Václav Špička (E. Pohl: Milion), Strýc Říha (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Mars (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí) – 1885; Otakar Příhoda (J. Rosen: Deficit), Hrabě Rovenský (J. Vrchlický: K životu), Špiegelberg (F. Schiller: Loupežníci) – 1886.
Kratochvílova spol.
Belfegori (L. Stroupežnický: Černé duše), Hrabě Podevils (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Abraham Benjuda (F. V. Jeřábek: Syn člověka aneb Prusové v Čechách r. 1757), Čabelický ze Soutic (L. Stroupežnický: Sirotčí peníze), Božetěch (J. Jelínek dle J. K. Tyla: Rozina Ruthardova aneb Obležení Kutné Hory r. 1302) – 1887; Vévoda de Bligny (G. Ohnet: Majitel hutí), Bonifác Bonafides (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Červenka (J. Štolba: Vodní družstvo), Ruperto (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Jan Výrava (F. A. Šubert: Jan Výrava), Maxim Gavrilovič Těrechov (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Pietri (A. Delacour, Lambert-Thiboust: Slepá nevěsta), Don Ruy Gomez de Silva (V. Hugo: Hernani), Rytíř Sosnomil (V. K. Klicpera: Jan za chrta dán), Císař Justinian (V. Sardou: Theodora), Doktor Čeněk Kalous (A. L’Arronge: Doktor Kalous, i ND Brno 1908), Pán z Egri (A. Berla: Cikán), Jakub Bušek (L. Stroupežnický: Naši furianti, i ND Brno 1906), Pohořalský (V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk), Falu Eliab (J. J. Kolár: Pražský žid), Baron Montrichard (E. Scribe, E. Legouvé: Ženská lest), Bedřich Skřivan (F. v. Schönthan: Hloupý kousek), Rabbi Jehuda Löw (J. Vrchlický: Rabínská moudrost) – 1888.
Košnerova spol.
Hrabě Rysoor (V. Sardou: Vlast), Purkrabí Pukva (B. Adámek: Heralt) – 1888.
Švandova spol. ND Brno
Shylock (W. Shakespeare: Kupec benátský), Krej čí (P. Lindau: Paní Boženka a dcera její Boženka), Orgon (Molière: Tartuffe), Šenkýř Michal (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus) – 1889.
Kratochvílova spol.
Žděralský (A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: Setník z Bosny aneb Manžel ze šetrnosti), Nadsklepní Fritz (J. Böhm: Čech a Moravan), Hajný Říha (J. Štolba: Závěť), Chevalier z Rocheferieru (N. Fournier, H.-H. Meyer: Při piketu), Tulák Kulich (F. Nissel: Čarodějka), Aron Flekeles (E. Pohl: Milion aneb Dukátový strýček z Ameriky), Poustevník (V. K. Klicpera: Loupež aneb Jindřich z Dubínova), Černý (J. Štolba: Závěť) – 1889; Šimon Moreles (J. K. Tyl: Čarovný závoj aneb Kde domov můj?), Braulio (J. Echegaray: Světec či blázen), Lichvář Křeček (K. Haffner: Studenti na Děvohradě), Vilém Cecil, baron Burleigh (F. Schiller: Maria Stuart), Krištof Brčko (G. v. Moser, ú. J. J. Stankovský: Bibliotekář), Jiří Günther [Krogstad] (H. Ibsen: Vánoce), Šimon Talácko (L. Stroupežnický: V panském čeledníku), Vorlický (J. K. Tyl: Vojenská krev aneb Matka pluku), Vojmír (A. Brázda: Sedm havranů), Rubač (G. Preissová: Gazdina roba) – 1890; Jirka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Diogenes (J. Vrchlický: V sudě Diogenově), Hrabě de Croix (E. Bozděch: Z doby kotillonů) – b. d.
Ludvíkova spol.
Jakub Vojnar (A. Jirásek: Vojnarka) – 1890.
Div. v Národním domě
Dr. Mareš (P. Starý: Magdalena), Běljajev (I. S. Turgeněv: Měsíc na venkově) – 1894.
Pištěkova spol. ND Brno
Laert (W. Shakespeare: Hamlet), Květoslav Liboveský (J. Štolba: Vodní družstvo), Boubela (M. A. Ši máček: Jiný vzduch), Motylinský (M. Bałucki: Klub mládenců), Jaroslav (F. A. Šubert: Velkostatkář), Jiří (H. Sudermann: Půtka motýlů), Rudolf (J. Štolba: Peníze) – 1895.
Frýdova spol.
Napoleon (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Oficiál Bohrmann (G. Davis: Katakomby), Dr. Ludvík Svoboda (F. A. Šubert: Velkostatkář), Florian Buchta (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Stephan Spittignes (B. Thomas: Charleyova teta), Vrba (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic),František Elis (M. A. Šimáček: Jiný vzduch) – 1895; Karel Uhlíř(J. Hilbert: Vina) – 1896; Václav Rubeš (F. Ruth: Písmákova dcera), Novák (R. Nordmann: Padlí andělé), Zahradník Kajetán (L. Stroupežnický: Rozbitý medailonek) – 1897; Bernard Dufresne (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Purkmistr Sadílek (V. Štech: Třetí zvonění), Henčl (G. Hauptmann: Forman Henčl) – 1900; Hrabě Trast Saarberg (H. Sudermann: Čest), Jago (W. Shakespeare: Othello), Tětěrev (M. Gorkij: Měšťáci) – 1902; Ješek z Wartemberka (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně) – 1903; Zoan Maria da Ponte (B. Adámek: Salomena), Karel Havlíček (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Hrdý (J. Štolba: Mořská panna), Vrchní (A. Jirásek: Lucerna), Claudius (W. Shakespeare: Hamlet) – 1905; Kardinál Ximenés (V. Sardou: Čarodějka), Jakub Bušek (L. Stroupežnický: Naši furianti), Mikuláš Dačický z Heslova (týž: Paní mincmistrová) – 1906; Rektor (L. Fulda: Novella d’Andrea), Flachsmann (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Dobeš z Bechyně (J. Hilbert: Falkenštejn) – 1907; P. Vojtěch Petráň (A. H. Horáková: Páni), Mustafa paša (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Princ Camillo Borghese (E. Bozděch: Světa pán v županu), Šrámek (A. Jirásek: Samota), Šlechtic z Dornenkronu (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Doktor Čeněk Kalous (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Brokelmann (M. Dreyer: Zkušební kandidát) – 1908.
Režie
Čížkova spol.
A. J. Frýda: Naši hasiči aneb Jen romanticky (s tit. Náš dobrovolný sbor, Kratochvílova spol. 1900) – 1885.
Kratochvílova spol.
J. J. Kolár: Pražský žid, A. L’Arronge: Doktor Kalous, E. Scribe, E. Legouvé: Ženská lest – 1888; F. Nissel: Čarodějka, E. Pohl: Milion aneb Dukátový strýček z Ameriky – 1889; A. Dennery, Dumanoir: Starý desátník, H. Ibsen: Vánoce, L. Stroupežnický: Sirotčí peníze, G. v. Moser, ú. J. J. Stankovský: Bibliotekář – 1890.
Frýdova spol.
J. Hilbert: Vina – 1896; H. Sudermann: Čest, J. Vrchlický: Soud lásky – 1902; dále vše ND Brno: J. K. Tyl: Paličova dcera, B. Adámek: Salomena, F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, E. v. Wolzogen: Čistý lístek, A. J. Frýda: Popelka, J. Zeyer: Doňa Sanča, G. Davis: Katakomby, J. Vrchlický: Exulanti, J. Štolba: Mořská panna, L. Bucek: Perníková chaloupka, H. Drachmann: Byl jednou jeden král, A. Jirásek: Lucerna, J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord, B. Thomas: Charleyova teta, R. Dellinger: Don César, H. Berté: Milionová nevěsta, J. Strauss: Cikánský baron, F. Lehár: Dráteníček, K. Mašek: Betlém – 1905; F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj, L. Bucek: Jezulátko, Z. Christinová: Zlatý kolovrat, W. Shakespeare: Romeo a Julie, V. Sardou: Čarodějka, H. Ibsen: Paní z námoří, O. Wilde: Salome, K. Bříza: Bitva u Kašovic, A. Jirásek: Vojnarka, L. Stroupežnický: Naši furianti, týž: Paní mincmistrová, týž: Zvíkovský rarášek, F. Wittenbauer: Soukromý docent, J. V. I. Rebikov: Vánoční stromek – 1906; L. Fulda: Novella d’Andrea, J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena, J. J. Kolár: Magelona, J. Vrchlický: Pomsta Catullova, týž: Noc na Karlštejně, V. Sardou: Cyprienna, G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové, J. Zeyer: Z dob růžového jitra, L. Stroupežnický: Zkažená krev, B. Pérez Galdós: Elektra, F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Malá Dorritová, B. Nušić: Pustina, O. Ernst: Flachsmann vychovatel, A. Rusý [Frýda]: Kouzelný střevíček, J. Hilbert: Falkenštejn, F. Cavallotti: Dcera Jeftova, F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27, L. Lipschütz, R. Lothar: Veleobec, A. P. Čechov: Ivanov, B. Bjørnson: Bankrot – 1907; P. Gavault, R. Charvay: Slečna Josefinka, má paní, H. Ibsen: Hedda Gablerová, J. Kvapil: Princezna Pampeliška, M. Donnay: Milenci, A. H. Horáková: Páni, W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, týž: Romeo a Julie, E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské, H. Bernstein: Zloděj, J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní, K. Kraatz: Automobilista, F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Svatba naší Maryšky, F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy, A. Jirásek: Samota, týž: Vojnarka, V. Dyk: Ranní ropucha, A. Strindberg: První výstraha, K. Laufs: Rozpustilý nápad, E. Pailleron: Myška, E. Scribe, E. Labiche: Boj s dámami, A. L’Arronge: Doktor Kalous, E. Tréval: Válka bohů, K. Leger: V zakletém zámku, L. Fulda: Janek, R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Láska bdí, A. Ohorn: Bratři svatobernardští, M. Dreyer: Zkušební kandidát, V. Krylov: Divoška – 1908; J. J. Kolár: Žižkova smrt, A. Rusý [Frýda]: Popelka – 1909; Baron Révay (J. Mahen: Jano šík) – 1911; Petrušin (L. N. Tolstoj: Živoucí mrtvola) – 1912; Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera) – 1913.
Hry
Naši hasiči aneb Jen romanticky, Čížkova spol. 1885, též s tit. Náš dobrovolný sbor; Seznámení ve familii, Kratochvílova spol. 1888; Seznámení na Chlumě, unešení z Vysočan, zasnoubení na Kopečku dle F. Hoppa: Seznámení na Žofínském ostrově, unešení z Hvězdy a zasnoubení v Chuchli [?], Kratochvílova spol. 1890, i s tit. Seznámení na Rozkoši, unešení z Orlíka, zasnoubení v Humpolci; Osudné psaníčko, dle V. Sardoua [?], Kratochvílova spol. – b. d.; Popelka, ND Brno 1905; Sedm havranů, ČD Olomouc 1924.
Překlady
H. Ibsen: Mořská paní, Švandova spol. ND Brno 1890; L. Gandillot: Pan podprefekt, tamtéž 1896; G. Hauptmann: Hanička, tamtéž 1896.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Čistá 15, matrika narozených 1851–1868, s. 115, obr. 117. ■ Divadelní anonce a referáty, in Budivoj 1885, 1888, 1900, 1903; Národní listy 1900–1905; Moravská orlice 1905–1909; J. M. [Merhaut], tamtéž 18. 1. 1890 [Mořská paní]; A: Z Olomouce, Česká Thalia 4, 1900, s. 10; nesign.: A. J. F., Divadlo 2, 1903/04, s. 98; Dalibor 1894, s. 374 [Div. v Národním domě, Vinohrady]; Dr. B. Š.: Činohra brněnského Národního divadla v Moravské Ostravě, Divadelní list Máje 6, 1906/07, s. 20n.; Divadlo 7, 1908/09, s. 387 [ředitelem Div. sdružených měst]; tamtéž 9, 1910/11, s. 27 [obnovení smlouvy Div. sdružených měst]; nesign.: Divadlo sdružených měst…, Pochodeň 8. 11. 1912●; úmrtí a nekrology: Národní politika 25. 4. 1922; Lidové noviny 26. 4. 1922; Jeviště 3, 1922, s. 349●; K. Komarov: Podučitel na divadle, Lidové noviny 29. 12. 1928; F. Hlavatý: Herecké vzpomínky. 1890–1930, [1930], s. 52, 55; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 221; V. Vydra: Má pouť životem a uměním, 1948, s. 97–101, 110n., 145–155; M. Kalný: Paměti Marie Svobodové, 1953, s. 26–28, 126–128; J. Burda: Aby se nezapomnělo..., 1958, s. 86–96; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, zvl. s. 183–190 + Čtyři herečky, 1967, s. 49–51, 83–84, 144; J. Pömerl: Východočeské divadlo a jeho činohra (1905–1945), dipl., FF UK 1974; DČD III; J. Štefanides: České divadlo v Moravské Ostravě 1908–1919, 2000, s. 28–30, 41–45; Před oponou za oponou. Osobnosti Východočeského divdla Pardubice 1909–2009, Pardubice 2009, s. 17, 19. ■ EDS, ODS, Otto-dod, PBJ; Brno, Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 201–206
