Psána též Nina, v čes. představeních Fišerová, Fišrová. – Dcera vysloužilého vojáka a divadelního sluhy StD Václava F. Do styku s divadlem přišla už v dětství. Od 1832 byla obsazována do dětských rolí v českých i německých představeních a osvědčila se časem tak dobře, že byla nejpozději od sez. 1837/38 angažována do sboru StD. Za účinkování v sólových rolích českých představení byla odměňována každoročně beneficí (1838 třetinovou, 1839–41 poloviční, 1842 celou). Vystupovala i ve vedlejších rolích německého repertoáru. 1842 nebyla uvolněna z úvazku ve sboru pro česká představení ve Stögerově divadle v Růžové ul., po zrušení jeho souboru 1844 se opět zapojila do českého divadelního provozu StD. 1846 její angažmá ve sboru skončilo. Po déle než roční přestávce se v listopadu 1848 vrátila do českých představení, byť už jen do vedlejších rolí. V srpnu 1849 její působení v české činohře a patrně i divadelní dráha z neznámých příčin skončily. Další osud není znám.
Jako platnou představitelku dětských rolí ji 1834 chválil J. K. Chmelenský. O rok později ji J. K. Tyl řadil k upotřebitelným hereckým silám českého divadla, ale nevyňal ji z paušální výtky špatné češtiny, adresované velké části ženského souboru. Již koncem 1834 dostala poprvé dívčí role (Milina, Bäuerle: Alína; Bětuška, průvodkyně zpěváka Mareše, Tyl–Škroup: Fidlovačka). Ačkoli jí Tyl upíral nadání pro milovnické nebo hrdinské role, pokusila se i o roli Anežky Sorelové v Schillerově Panně Orleánské (1839). Jejím převládajícím oborem zůstaly naivní, dovádivé nebo koketní dívčiny v rozpuku mládí. Po odchodu J. Šimkové ztělesnila od 1836 množství těchto postav v dobovém repertoáru, hlavně ve hrách Bäuerlových a Kotzebuových, v éře Tylova vedení českých her (od 1846) i v původních hrách domácích (Eufrosina, Tyl: Jiříkovo vidění; Miloslava, Klicpera: Blaník). Ojediněle dostávala i role groteskního rázu, jako byla Třetí čarodějnice v Shakespearově Makbethu. Zdá se však, že si v dívčích úlohách osvojila určitý stereotyp, který pak nebyla schopna překonat v rolích vyžadujících určitější vystižení charakteru. P. Švanda jí např. vytýkal, že v roli Eufrosiny nesmí být „tak tuze kroutivá koketka“, a postrádal pravdivější charakteristiku.
Role
StD
Sepperl (K. J. Schikaneder: Der Wettlauf zur Kron äugelstadt), Borax (F. Raimund, h. J. Drechsler: Der Bauer als Millionär), Malý hošík (J. K. Tyl: Výhoň Dub), Větřík (F. Raimund: Diamant krále duchů), Voršilka (J. N. Štěpánek: Obležení Prahy od Švejdů aneb Věrnost a udatnost česká) – 1832; Otto (A. Müllner: Vina), Karel (J. N. Štěpánek: Vlastenci aneb Slavnost lipského vítězství) – 1833; Jiřík (J. A. Törring: Kaspar Torinský aneb Výstraha ducha strážného v kamenné chodbě), Illi (F. Raimund: Dívka z čarovných krajů aneb Sedlský milionář), Orlice (J. W. Lembert: Václav Outrata a podivné příhody jeho po zemi a pod vodou), Milina (A. Bäuerle: Alína aneb Praha v jiném dílu světa), Bětuška (J. K. Tyl, h. F. Škroup: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka) – 1834; Licoměrka (F. Raimund: Diamant krále duchů), Nanynka (A. Bäuerle: Kacafírek Ferina), Nanynka (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludařský trojlist), Karel (T. Hell dle V. Ducangea: Marnotratný syn aneb Tři dnové ze života karbaníkova), Jindřiška (K. Töpfer: Vévodův rozkaz), Johanka (E. Raupach: Pašerové aneb Schůzka u Kočičí hory), Katynka (A. v. Kotzebue: Srnec aneb Nevinní vinníci) – 1836; Lízinka (A. Bäuerle: Kacafírek Ferina), Luizička (A. v. Kotzebue: Nájemník Kmínek z Ploškovic), Spokojenost (F. Raimund: Dívka z čarovných krajů aneb Sedlský milionář), Peppi (E. Ritter, h. A. Müller: Maurer und Ziegeldecker als Gymnasticker oder Die Wette um den Araber), Sophie von Nordthal (J. Nestroy, h. Ott: Der Affe und der Bräutigam), Amalie (F. Raimund: Marnotratník), Susanne (J. A. Gleich: Der Pächter und der Tod), Karolínka (K. Meisl: Kouzedlnice z Paříže aneb Láskou trápený starý mládenec) – 1837; Leokadie (H. Cuno: Loupežníci na Chlumu), Bětuška (J. Nestroy: Opice a ženich), Helena (F. v. Holbein: Nevěstin klenot), Karolínka (J. A. Gleich: Krkonošský kouzelník aneb Troje přání), Brigitta (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská), Emilie (J. Nestroy: Při zemi a v prvním poschodí aneb Rozmary štěstí), Elisa (L. Angely: Třináctero děvčat v uniformě), Veronička (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec), Bětka (J. Franulová v. Weißenthurn: Straší), Amalie (J. F. Schink dle W. Shakespeara: Faust druhý aneb Tak se krotí zlé ženské), Anežka Sorelová (F. Schiller: Panna Orleanská) – 1838; Žofie (M. Stegmayer: Kmotr Matěj aneb Zamilovaná schůzka v lázni), Třetí čarodějnice (W. Shakespeare: Makbeth aneb Proroctví čarodějnic), Amalie (G. Eckert, ú. J. N. Štěpánek: Pan Štěkavec aneb Čím pošetileji, tím lépe), Runa (A. v. Kotze bue: Panna sluneční), Jindřiška (A. W. Iffland: Zločin ze ctižádosti), Tekla (A. v. Kotzebue: Panošova šelmovství), Kačenka (K. Meisl: Strašidlo na baště), Militka (J. F. Jünger: Do všeho se plete aneb Veverka v almaře), Dorotka (K. Meisl: 1739 – 1839 – 1939 aneb Dvěstěletý sen starého Pražana), Jiřík (A. G. Meissner: Zkoušení vespolné aneb Který koho víc) – 1839; Zuzanka (F. Hopp: Statek Záhvozd, husaři a dětská punčoška), Toskněna (týž: Nejšťastnější člověk, největší blázen, nejlepší žena), Aninka (A. v. Kotzebue: Fučík aneb Kam vítr, tam plášť), Jessika (W. Shakespeare: Kupec benátský), Kamila (E. Raupach: Robert ďábel), Řehtáčková (J. F. Kringsteiner: Zpanštilá sládková z Kačerova aneb Skoč oko nebo zub) – 1840; Isabella (F. X. Told: Spůrné ženské v serailu), Rozinka (J. Nestroy: Osudná masopustní noc), Naděje (F. Raimund: Diamant krále duchů), Jitka (T. Kronesová: Silfída, žínka vodní), Markytánka (H. F. Möller: Hrabě Waltron aneb Subordinací), Azora (Ch. Birch-Pfeifferová: Petr Szapar aneb Rek v otroctví), Klára (J. A. Törring: Kaspar Torinský aneb Výstraha ducha strážného v kamenné chodbě), Velena (F. V. Ernst: Princ a had aneb Amor mezi Amazonkami), Gianettina (A. v. Kotzebue: Strážný duch aneb Adelaida, královna italská), Zvonková (F. X. Told: Milkování v Plzni, škádlení v Praze, tejrání se na Vyšehradě) – 1841; Margot (F. Schiller: Panna Orleanská), Gertruda (E. Scribe, ú. T. Hell: Jelva aneb Němá), Staváčková (L. Angely: Kvas řemeslníků), Niobe (F. X. Told: Spurné ženské v serailu) – 1842.
Nové div. v Růžové ul.
Nanki, černý pacholík (T. Körner: Toni) – 1842.
StD
Nanynka (F. Kaiser: Hospodářství čeledínů aneb Škatule a hodinky) – 1844; Paní (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská) – 1845; Gertruda (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludařský trojlist), Judita (K. Haffner dle M. G. Saphira: Prodané spaní aneb Výstražným znamením napravený nešlechetník) – 1846; Terinka (A. Bäuerle: Za živa mrtví manželé), Druhá cikánka (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží) – 1848; Inocenzia (A. v. Kotzebue: Čeští rytíři v zaslíbené zemi aneb Zazděná jeptiška v klášteře nicenském), Eufrosina (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Miloslava (V. K. Klicpera: Blaník aneb Rytíř Zdeněk Zásmucký), Marie (F. Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě) – 1849.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 121, obr. 406 [Fischer Anna, 1826]. AMP: Soupis pražských domovských příslušníků 1830 [Fischer Wenzl, 1790]. NMd: cedule StD 1832–49. MMP: inv. č. 5778 pozvánka k benefici 20. 1. 1839, Shakespeare: Makbeth. LA PNP: fond R. Moravetz, sign. Mh 8 pozvánka k benefici 6. 2. 1842, Scribe, ú. Hell: Yelva → DČD II. ■ Deutscher Bühnenalmanach [Berlin] 1838, s. 302; Theateralmanach [Prag] 1838 až 1847; J. K. Chmelenský: Hlavní zpráva o desítiletém účinkování divadla českého v Praze, ČČM 8, 1834, s. 228; [Eufrosina Jiříkovo vidění]; X [P. Švanda]: Letní divadlo v Pštrosce, Pražský večerní list 15. 8. 1849; J. Plavec: František Škroup, 1941, s. 222n.; Vondráček II DČD II. ■ Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 179–181