Vl. jm. Aloisie Schulhofová. – Pocházela z pražské měšťanské rodiny, otec pracoval jako účetní, později jako správce továrny. D. dostala dobré vzdělání a původně byla vychovatelkou. 8. 8. 1865 poprvé vystoupila na profesionální scéně – v PD v úloze Lady Georginy Clarencové (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský). Vzápětí byla se starší sestrou Marií (pseud. Kaminská) angažována P. Švandou ze Semčic do jeho nově utvořené společnosti (doprovázela je třetí sestra, která se jim starala o domácnost). Se Švandovou společností působila v zimních měsících v Plzni, v letních měsících na zájezdech, v létě 1869 v pražské Aréně ve Pštrosce. V listopadu 1870 se provdala za Jaroslava Hofa, po sňatku oba nastoupili do společnosti H. Viceny. Když manžel získal 1871 vlastní koncesi, přešla do jeho společnosti a řídila ji v době, kdy se věnoval výstavbě Arény na Komotovce (na rozhraní Žižkova a Vinohrad). Po jejím otevření zde hrála s manželovou společností (červen–září 1872), scéna ale brzy zkrachovala a soubor byl rozpuštěn. Na podzim 1872 je doložena u Kramuleovy společnosti, poté divadlo opustila a věnovala se výuce cizích jazyků a překladatelství. Z francouzštiny překládala vedle divadelních her i drobné povídky a črty pro nedělní přílohy novin. Občas publikovala pod manželovým jménem, autorství některých překladů proto nelze určit. Byla agilní členkou a funkcionářkou osvětových spolků na Žižkově a v Karlíně, působila v jejich dámských odborech, spolupořádala merendy a besedy s divadelními čísly, v nichž účinkovala. 1881 pohostinsky vystoupila v PD (Markéta, Vlček: Milada 9. 2.), v březnu 1898 je zaznamenáno její benefiční představení u společnosti A. Dobrovolného v Jindřichově Hradci (Cormon–Grangé: Trakař otce Martina). Od konce devadesátých let pobývala v Týně n. Vltavou, kde manžel pracoval jako výpomocný soudní úředník; po jeho uvěznění (trest za zpronevěru v První všeobecné záložně na Žižkově) a brzké smrti žila nejpozději od 1906 opět v Praze. Zemřela v nemocnici Milosrdných sester, pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
Pro formování její herecké osobnosti bylo důležité pětiletí ve společnosti P. Švandy ze Semčic. Angažována byla zřejmě na doporučení E. Peškové, která pro manželův soubor pečlivě vybírala herce. D. zastávala obor salonních dam a její repertoár sestával povětšině z postav aristokratek a žen z vyšších společenských kruhů, pro něž byla vybavena přirozenou a samozřejmou noblesou. Švanda jí svěřoval i role heroin, lépe však uspěla v postavách charakterních, které dokázala přesvědčivě nuancovat. Kritika ji považovala za dobrou a inteligentní herečku (o jejích schopnostech vypovídá i poměrně vysoká gáže), cenila u ní kultivovaný hlasový projev a dobré pohybové dispozice. V literatuře je zmiňována jako velmi distingovaná dáma, výrazně převyšující herecký soubor Arény na Komotovce. Překlady a úpravami francouzských her a dramatizacemi próz K. Světlé spoluurčovala repertoár manželovy společnosti.
Role
Švandova spol.
Terezie (F. Kaiser: Bratr honák), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Paní Larceyová (E. de Girardin: Pokuta ženy) – 1865; Eva z Losů (J. J. Kolár: Don Cesar a spanilá Magelona), Ferdinand (J. W. Goethe: Egmont), Jan, syn Jindřicha VII. (J. N. Štěpánek: Korutané v Čechách aneb Vysvobození vlasti), Kněžna Eboli (F. Schiller: Don Karlos, infant španělský), Celie (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj), Paní Milínská z Milínova (J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Vlci v beránčím rouše aneb Musí na venek), Julia, hraběnka Imperiali (F. Schiller: Fiesco, hrabě Lavagna aneb Spiknutí v Janově r. 1547), Markéta (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda Třetího), Princezna Markéta (A. Dumas st.: Kateřina Hovardova aneb Koruna a popraviště) – 1866; Mrs. Judith Harleigh (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Lady Milfordová (F. Schiller: Ouklady a láska), Královna Anna (E. Scribe: Sklenice vody), Hraběnka Ida (Ch. Birch-Pfeifferová dle B. Auerbacha: Vesnice a město), Alžběta (F. Schiller: Marie Stuartovna), Julie (K. Sabina: Inserát), Agnes Sorelová (F. Schiller: Panna Orleanská) – 1867; Cilinka (J. Nestroy: Popelka), Titanie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Gertruda (týž: Hamlet), Lady Waterfordová (H. Laube: Náměstek bengálský), Virginie de Blossac (E. de Girardin: Lady Tartuffe), Blanka (O. Feuillet: Zakletá slečna), Eleonora (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Ulrika Eleonora (E. Bozděch: Baron Goertz), Luisa (K. A. Görner: Žena Putifarova), Dorota (A. Varry: Císař Josef aneb Oběť synovské lásky), Kněžna Dašková (B. Guldener: Kateřina II. a poslední polský král aneb Had v růžích), Juno (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Eliška (K. A. Görner: Ženy pláčem všecko zmůžou) – 1868; Emilie (W. Shakespeare: Othello), Louisa (A. de Beaulieu, ú. I. Görnerová: Babička aneb Jedovatý dech), Adéla (R. Benedix: Kočičina aneb Vyloučení študenti), Konkordie (J. Rosen: Když stará škatule chytne), Královna Kunhuta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Serafina (O. F. Berg: Když dá žena muži kvinde), Lesana (J. K. Tyl: Strakonický dudák) – 1869.
Hofova spol.
Marie (A. Dennery, J. Mallian: Muka chudé ženy), Katarina Bragadini [?] (V. Hugo: Angelo, tyran padovánský) – 1870; Kněžna Orsiny (F. Schütz, ú. J. J. Stankovský: Jezovité ve Španělích) – 1871; Hanna (E. Karl: Otče náš) – 1872.
Kramuelova spol.
Nanetka (V. Lipovský: Kometa aneb Noc z roku 1872), Emilie (F. Kaiser: Žebrákova poslední vůle) – 1872.
PD
Markéta (V. Vlček: Milada) j. h. – 1881.
Dobrovolného spol.
[?] (E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina) – 1898.
Dramatizace
K. Světlá: Oběť lásky, Kříž u potoka, Smrt z povinnosti aneb Láska básníkova – vše Hofova spol., Aréna na Komotovce 1872.
Překlady
L. Feldmann: Řemeslnická revoluce, E. Mazères: Přátelství žen, pouhý dým, F. C. Hiller: Jeden den kardinála Mazarina, J.-F.-A. Bayard: Oklamaný advokát, Ch. Birch-Pffeiferová dle B. Auerbacha: Vesnice a město, F. Kaiser: Hugo Grotius aneb Reformátor ve vazbě, H. v. Wachenhusen: Ostrov lásky, E. Karl: Otče náš, G. Sand: Láska nalezence + Dědeček a vnučka, E. Scribe: Ženský žurnalista aneb Lež a pravda [Les Charlatans], T. B. D’Aubigny: Šlechetnost francouzská, E. Scribe, Lockroy: Iréna aneb Magnetismus, J. W. Goethe dle Voltaira: Mohamed – vše Hofova spol., Aréna na Komotovce 1872; E. Cormon, E. Grangé: Trakař otce Martina, Kramuelova spol., Aréna v Kravíně 1875; H. Meilhac, L. Halévy: Koule, tamtéž 1875.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, VO N15, matrika narozených fary u sv. Vojtěcha 1840–1874, s. 23, obr. 29; MIK O12, matrika oddaných u sv. Mikuláše 1862 až 1872, fol. 223, obr. 229; Soupis pražských domovských příslušníků [Hof Jaroslav]. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 63, obr. 110. ■ J. N. [Ne ruda]: Divadlo, Národní listy 10. 8. 1865; nesign.: Cestující divadelní společnosti, Česká Thalia 1, 1867, s. 128; sl.: České divadlo, Budivoj 14. 3., 4. 4. 1867; nesign.: Divadlo, Plzeňské noviny 29. 2. 1868; nesign: Divadelní saisona 1867–68, tamtéž 21. 3. 1868; J. K.: České divadlo v Plzni, Česká Thalia 3, 1869, s. 173; -o-: Letní divadlo ve Pštrosce, tamtéž, s. 85, 101; Benefice, Ohlas od Nežárky 12. 3. 1898; J. Schiebl: České divadlo v Plzni, Plzeň 1902, s. 61; O. M.: Umělecká pouť na herecké káře, Divadlo 6, 1907/08, s. 462; A. Volfová: Svému rodišti, 1913, s. 120n.; Národní politika 24. 8. 1917 [úmrtí]; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 150n.; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 65, 71. ■ ODS
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 155–157
