Vl. jm. Wřzawa (Vřava). – Narodil se v rodině tkalce. O jeho mládí a cestě k divadlu není nic bližsího známo. První doložené angažmá měl 1832–34 ve vídeňském Divadle v Josefově u ředitele J. A. Stögera. Ten jej sebou 1834 odvedl do svého nového působiště, pražského StD. Zde se B. sblížil s německou herečkou Terezií Schikanederovou, s níž měl 1835 nemanželské dítě, 1837 legitimované sňatkem. 1839 ovdověl a 1843 se oženil s Karolinou Markovou, dcerou vojenského lékaře. B. byl členem souboru StD až do 1858, kdy odešel do penze. Divadelní činnost ani poté patrně zcela neukončil, 1862 se údajně účastnil turné německé operní společnosti po severní Americe. 1866 i s rodinou přesídlil z Prahy do Štýrského Hradce, tam posléze zemřel. Syn Franz Max (* 5. 2. 1845, křtěn Franz August) působil jako hudebník v Linci.
Na pražské stavovské scéně B. dělil svůj zájem mezi operu a činohru německou i českou. V opeře zpíval bas buffo, později i seriózní basové role. Jeho hereckou obratnost využívala činohra, v níž sehrál hodně přes čtyři sta rolí. Ze sto třiceti dvou českých rolí spadalo na mluvenou činohru pětašedesát, na hry se zpěvy pětadvacet. Zprvu odváděl velké množství epizodních rolí v německé činohře, významnější úkoly mu poskytovala česká představení, kde však frekvence jeho účasti závisela na míře uplatnění v operním provozu. B. působení v české činohře přerušilo jednak zřízení Nového divadla v Růžové ul., v němž účinkoval jen vzácně v operách, jednak následovná specializace na operu. K činoherním rolím se vracel v průběhu padesátých let, kdy byl v opeře zaměstnáván již méně. Pro pěvecké schopnosti byl stále hojně využíván ve hrách se zpěvy, českých rolí však už nesehrál mnoho. Hlavním zaměřením byl komik, avšak uplatňoval se ve velmi širokém pásmu charakterů, stylů i žánrů od veseloher a frašek až po dramata Schillerova a Shakespearova. K českým beneicím si vybíral hodnotnější tituly z oblasti vídeňské lidové komedie, v nichž hrál buď hlavní komické postavy, nebo i několik epizodek. Epizodní role hrál i ve hrách Štěpánkových, Klicperových a Tylových. Kritik Květů jej 1837 řadil spolu s K. W. Fischerem a J. V. Grabingerem do trojice jediných skutečných profesionálů v mužské části českého souboru. Všechny B. výkony z druhé poloviny třicátých let česká kritika chválila (Tyl cenil jeho píli a dobrou českou výslovnost), v letech padesátých vyslovovala politování, že je v českých představeních méně zaměstnáván. I když význam jeho činoherních výkonů ustupuje před jeho nejlepšími výkony v opeře, byl české činohře vydatnou oporou.
Role
StD
Steubenthal (Ch. Birch-Pfeifferová: Gaugraf Philipp und Hinko der Freiknecht), Grimm (F. Schil ler: Die Räuber), Wilhelm Davison (týž: Maria Stuart), Gottschalk (H. v. Kleist: Käthchen von Heilbronn) – 1834; Johannes Holzschuher (F. v. Holbein: Meister Martin der Küffner und seine Gesellen), Reimann (E. Raupach: Der Müller und sein Kind), Ein Schuster (F. v. Holbein dle W. Shakespeara: Die bezähmte Widerspenstige oder Liebe kann alles), Hrabě z Glostru (W. Shakespeare: Král Lear aneb Nevděčnost dětenská) – 1835; Solnau (F. Rosenau, h. A. Bayer: Tarockerl, Sous, Mond und Pagat), Michal (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludařský trojlist), Vévoda (K. Töpfer: Vévodův rozkaz), Oswald (W. Shakespeare: König Lear), Hrabě z Bleskorodu (F. W. Ziegler: Domácí lékař aneb Manželství na zapřenou), Pastor Dobrovský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Záruba (J. K. Tyl: Slepý mládenec), Budimir (J. Wenzig: Wlasta), Dentz (I. Kollmann: Drachenhöhle bei Röthelstein) – 1836; Vít Hes (J. L. Deinhardstein: Jan Sachs aneb Švec a zpěvák norimberský), Lelio (F. Halm: Der Adept), Kašpar (J. Perinet dle Ph. Hafnera, h. V. Müller: Dvě sestry z Jihlavy), Pan Dubenský (F. Raimund: Krakonoš a nevlídník), Rytíř Radoslav (S. K. Macháček: Ženichové), Hanns Puff (F. Hopp, h. J. Hopp: Die Kinder des Waldes), Boleslav (F. Grillparzer: Pramáti), Pan vrchníz Dajetic (J. N. Štěpánek: Pivovár v Sojkově aneb Jak se sluší a patří), Jaromír (týž: Břetislav První, český Achilles aneb Vítězství u Domažlic), Vlk (F. Raimund: Marnotratník), Absolon Chramostejl (F. Hopp: Seznámení se na Barvířském ostrově, únos z Hvězdy, zasnoubení v Chuchli), Zunko (F. Raimund, h. V. Müller: Der Barometermacher) – 1837; Mikuláš Turek z Rožmitálu (J. N. Štěpánek: Obležení Prahy od Švejdů aneb Věrnost a udatnost česká), Straka (J. Nestroy: Enšpigl aneb Každou chvílku nějaké čtveráctví), Svaruš (V. K. Klicpera: Blaník aneb Zděnek Zásmucký), Kuno Štaufenský (F. v. Holbein: Nevěstin klenot), Glück (J. Nestroy: Das Haus der Temperamente), Bohulib Friedborn (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská), Pan Zlatoplod (J. Nestroy: Při zemi a v prvním poschodí aneb Rozmary štěstí), Brenner (F. Hopp, h. J. Hopp: Das Gut Waldegg), Starý myslivec (V. K. Klicpera: Loketský zvon), Pavel (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec), Thibaut d’Arc (F. Schiller: Panna Orleanská), Grünthal (K. F. Guol finger v. Steinsberg, h. V. Tuček: Hanns Klachel) – 1838; Hrabě Rožmberk (V. K. Klicpera: Soběslav a Bedřich aneb Boj o knížecí korunu), Dunkan (W. Shakespeare: Makbeth aneb Proroctví čarodějnic), Harfenista (J. Schick: Únos z maškarního bálu v masopustní neděli aneb Jen žádnou špinavost!), Don Francesko de Karkamo (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa), Schneck (J. Nestroy, h. A. Müller: Die verhängnisvolle Faschingsnacht), Mírovský (A. W. Ifland: Zločin ze ctižádosti), Pan Hrdina (A. v. Kotzebue: Panošova šelmovství), Klen (J. K. Tyl: Čestmír), Gobbo (W. Shakespeare: Benátský kupec) – 1839; Starý Bohdal (F. Hopp: Statek Záhvozd, husaři a dětská punčoška), Anselm (J. Nestroy, h. A. Müller: Der Färber und sein Zwillingsbruder), Zanelli (J. A. Gleich: Der Berggeist), Felix Hopsasa (F. Hopp: Nejšťastnější člověk. Největší blázen. Nejlepší žena) – 1840; Albert Anziano von Bologna + Normann (J. Nestroy: Die zusammengestopfte Komödie), Federhart (F. Kaiser, h. A. Müller: Die Zigeuner in der Steinmetz Werkstatt) – 1841; Neumann (F. Kaiser, h. A. Müller: Die elegante Bräumeisterin), Krops (J. Nestroy, h. A. Müller: Einen Jux will er sich machen) – 1842; Herr von Mauskopf (J. Schick: Die Hammerschmiedin aus Steiermark) – 1843; Blanchet (F. Kaiser, h. A. Müller: Ein Abend, Nacht und Morgen in Paris), Staubmann (J. Nestroy, h. A. Müller: Der Zerrissene) – 1844; Balzheim (E. Liebold: Ein Loch im Plafond), Speckmaier (E. Liebold, h. G. Ott: Christoph Wind) – 1845; Lorenz (A. Bäuerle: Der Fiaker als Marquis), Trepper (J. Nestroy, h. A. Müller: Der Unbedeutende), Greible (G. Raeder: Der artesische Brunnen) – 1846; Prim, ein Schwabe (A. Langer, h. A. E. Titl: Eine deutsche Fabrik) – 1847; Albík z Uničova (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlemský) – 1848; Pan Polízálek (M. Stegmayer: Rochus Perníček aneb Nešťastná cesta pro nevěstu) – 1849; Fragner (A. Berla, h. A. Müller: Künstlerstolz und Nahrungssorgen) – 1850; Chňapal (N. I. Kola, ú. J. K. Tyl: Poslední dvacetník) – 1851; Giovanni Spinula (J. J. Kolár: Don César a spanilá Magelóna), Baron Lepenka (J. Perinet dle Ph. Hafnera, h. V. Müller: Dvě sestry z Prahy), Pan Rak (J. Weidmann, h. J. Schenk: Vesnický lazebník aneb Šunka hojí každou nemoc), Pummeler (F. Kaiser, h. K. Binder: Ein Lump) – 1852; Šahababahabam (K. Emden, h. A. Kantal: Bezděčná cesta kolem světa aneb Nešťastné příhody Jeremiáše Kotrmelce), Gilbert Bergolini (E. Scribe: Ďáblův podíl), Paul Schellenhofer (A. Bittner, h. A. Müller: Die Gefoppten), Antonín Partýska (L. Feldmann: Po svatbě aneb Nehody nového manžela) – 1853; Penderel, ein Landmann (E. Raupach: Die Royalisten), Kolčava (G. Raeder: Skalní duch aneb Podzemní cesta do Afriky), Hrabě Rivers (W. Shakespeare: Život a smrt krále Richarda Třetího), Slap (R. Gottschall: Pitt und Fox) – 1854; Ondřej Kolčava (F. X. Told:Nové amazonky aneb Ženy a muži v rozbroji), Žebrák (F. Raimund: Marnotratník aneb Boháč a žebrák), Kníže Ivan Golicin (F. B. Mikovec: Dimitri Ivanovič), Spannberger (A. Langer, h. A. Müller: Eine Ausspielerin), Žabka (J. W. Goethe: Faust), Kláda (A. Langer: Koláčnice a podskalští pobřežní) – 1855; Rudolph (F. Kaiser, h. K. Binder: Die Frau Wirthin), Herr von Knoll (K. Juin, h. E. Stolz: Verhasst), Bratr Martin (J. W. Goethe: Götz z Berlichingů, rytíř se železnou pěstí) – 1856; První senátor Volsků (W. Shakespeare: Koriolanus, vojevůdce římský), von Alt (A. Langer, h. A. Müller: Die Mehlmesser-Pepi), Steiner (A. Berla, h. A. Müller: Zaunschlupferl) – 1857.
Prameny a literatura
MZA: Sbírka matrik, 16447 Velké Meziříčí, matrika narozených 1805–1813, s. 124, obr. 63. AMP: Sbírka matrik, JCH O11, matrika oddaných fary u sv. Jindřicha 1826–1842, fol. 135, JAK N12, matrika narozených fary u sv. Jakuba 1842–1847 [31. 12. 1843, 5. 2. 1845, děti z 2. manželství]; Soupis pražských domovských příslušníků, Aufnah mebogen vom Jahre 1841. NMd: sign. Č 3897, Schauspiel, rkp. ■ Theateralmanach [Prag] 1838 až 1859; nesign. [J. K. Tyl], Květy 3, 1836, příl., s. 48 → Divadelní referáty a stati, 1960 [Vévoda, Vévodův rozkaz]; L. J. P., tamtéž, s. 359 [Vévoda, Vévodův rozkaz]; K. L. P. [Püner], tamtéž 4, 1837, příl., s. 12 [Záruba, Slepý mládenec] + podeps. K. Püner, tamtéž, s. 28 [Kašpar, Dvě sestry z Jihlavy], 31n. [Pan Dubenský, Krakonoš a nevlídník]; Milovníci českého divadla: České divadlo v Praze, tamtéž, příl., s. 81; Vrťátko, tamtéž, s. 92 [Dandoli, Abelíno]; M. [F. B. Mikovec], Lumír 2, 1852, s. 117 [Rak, Vesnický lazebník] + nesign., Lumír 3, 1853, s. 164n. [Šahababahabam, Bezděčná cesta], 239 [Gilbert Bergolini, Ďáblův podíl], tamtéž 5, 1855, s. 328 [Žebrák, Marnotratník], vše → Pražská Thálie kolem 1850, 2012; t. [O. Teuber], nekrolog, Bohemia 26. 1. 1882; Teuber III, zvl. s. 230, 309, 867, 875; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 52; Vondráček II; DČD II ■ ČHS, HD, Kutsch-dod, NDp, ODS; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 89–91
