Pocházel z měšťanské kutnohorské rodiny. Vyučil se pekařem. 1854 vystoupil pohostinsky v Kutné Hoře u Zöllnerovy společnosti v tit. roli Tylova Slepého mládence. Debut zvládl asi uspokojivě, neboť Tyl, artistický správce společnosti, mu nabídl angažmá, které však B. nepřijal. Již v září t. r. je doložen u Prokopovy společnosti. Během prvních let střídal společnosti Zöllnerovu, Kullasovu a Prokopovu, 1857–60 působil v českých představeních ve StD. V září 1860 odešel na venkov ke Kullasově společnosti spravované J. Štanderou. Začátkem 1861 společnost opustil, po neúspěšném pokusu získat angažmá ve StD se k ní vrátil. V říjnu 1862 získal povolení k deklamačním produkcím, na sklonku roku vypomáhal jako režisér vést společnost ovdovělé V. Prokopové. V lednu 1863 hostoval v PD a t. r. se stal členem nově zřízené společnosti Kramuelovy (údajně zamýšlel vydávat divadelní časopis), na podzim přešel k řediteli H. Walburgovi do Plzně, kde se po odchodu F. Pokorného podílel jako režisér na vedení českých her. Po skončení plzeňské sezony hrál od konce března do června 1864 v PD. Od 1863 opakovaně žádal o divadelní koncesi, udělena mu byla v prosinci 1864 pro čtyři české kraje (Budějovický, Čáslavský, Písecký a Táborský), o rok později již pro celé Čechy vyjma Prahy a lázeňských měst. V tomto rozsahu mu pak byla každoročně obnovována až do jeho smrti 1900. Jeho první manželkou byla herečka Anna B. († 28. 3. 1871 Praha), podruhé byl ženat s Marií Annou, roz. Rottovou († 3. 3. 1898 Smidary).
Základy hereckého řemesla si osvojil u kočujících společností, kde hrál role hrdinů a milovníků, pro něž měl dobré předpoklady: impozantní postavu, inteligentní tvář, rázné vystupování, zvučný a lahodný hlas. Poměrně dost hereckých příležitostí dostával během krátkodobých pobytů na pražských scénách; byl obsazován do menších rolí zvláště v klasickém a romantickém repertoáru. Hrál v jedenácti Shakespearových hrách (mj. Benvolia v Romeovi a Julii, Horatia v Hamletovi, Oktavia v Juliu Caesarovi), v dramatech F. Schillera, J. W. Goetha a V. Huga. Působení ve StD a PD rozšířilo jeho znalost světové dramatiky a vybavilo jej zkušeností z uměleckého provozu velké scény. Ač byl v Praze považován za perspektivního herce a kritika cenila jeho smysl pro souhru, neměl asi dost trpělivosti, aby vyčkal, než se vypracuje k velkým rolím. Zřejmě proto odešel na venkov, kde mu Kullasova společnost poskytla velké a rozmanité úlohy od milovníků až po hrdiny. Po druhém odchodu z Prahy, kdy vedl vlastní společnost, si jako ředitel nepochybně vyhrazoval čelné role (jeho repertoár z té doby však téměř neznáme), ale absence zpráv o jeho výkonech dává tušit, že jako herec patrně nezaujal. Neuspěl ani v divadelním podnikání, pro něž mu chyběly organizační schopnosti i dostatečné finanční prostředky. Podobně jako ředitel F. J. Čížek se i B. hlásil k Tylovu vlastenecko-osvětovému programu a k jeho dramaturgii (Tyl, Klicpera, Kolár, Nestroy, Birch-Pfeifferová ad.). Družinu tvořili povětšině méně významní venkovští herci, k lepším silám patřili J. F. Kozlanský, M. Kozlanská, J. Jelínek, A. Jelínková, J. Kubík, L. Šmíd, F. Vratislav; z později známých osobností tu začínali P. Řada a E. Vojan, také budoucí divadelní ředitel F. Lacina. Malý soubor trpěl kvůli špatným gážím (nezřídka se hrálo na tzv. díly) silnou fluktuací. I s hrstkou herců si B. troufal na náročnější tituly, ovšem razantně přizpůsobované možnostem ansámblu (traduje se, že Schillerovy Loupežníky provedl pouze s pěti herci a dvěma herečkami). Po zahájení činnosti v Nových Dvorech, Kolíně a Kutné Hoře objížděl středočeská města (1867 např. Nové Benátky, Český Brod, Velim). V pozdějších letech, kdy úroveň družiny povážlivě upadala, se musel spokojovat se štacemi v malých městečkách (1885 např. Žebrák, Zdice, Čakovice), o něž neměli zájem ředitelé větších a umělecky kvalitnějších společností. V poslední dekádě se pohyboval v těsném okolí Prahy (Braník, Vysočany, Malešice, Strašnice, Suchdol, Jesenice, Štěchovice).
Role
Zöllnerova spol.
Vít (J. K. Tyl: Slepý mládenec) j. h. – 1854; Lahůdka (týž: Pražský flamendr) – 1856.
Prokopova spol.
Jean, hadrník (F. Pyat: Hadrník pařížský, i Kullasova spol. 1860) – 1857.
StD
Ivan, loupežník (V. K. Klicpera: Hrabě Jaropolk aneb Loupežnická jeskyně) j. h., Kozolup (J. V. Frič dle N. V. Gogola: Taras Bulba, ataman kozácký), Horatio (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský) – 1857; Lenox (týž: Macbeth), Oktavius Cäsar (týž: Smrt Julia Cäsara, i PD 1864), Rytíř Krakovan (V. K. Klicpera: Soběslav, selský kníže), Horvát (týž: Lazebník frýdlandský), Vít (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Ruben (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Diviš Boryně (J. J. Kolár: Don Cesar a spanilá Magelóna), Ben volio (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Beneš z Lubna (J. J. Kolár: Monika), Konrad Baumgarten (F. Schiller: Vilém Tell), Ferdinand (J. W. Goethe: Egmont) – 1858; Kunrat (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Raoul (F. Schiller: Panna Orleanská), Důstojník (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě), Stehlík (týž: Rohovín Čtverrohý), Owen Glen-dower (W. Shakespeare: Král Jindřich IV.), Gustav (J. N. Štěpánek: Obležení Prahy od Švédů aneb Věrnost a udatnost česká), Lubomír (K. E. Ebert: Břetislav a Jitka), Alamír (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen), Alastor (F. Halm: Syn pouště), Chandos (V. Hugo: Královna a její milostník), Titus Lartius (W. Shakespeare: Koriolanus, vojevůdce římský), Lord Carlisle (týž: Král Richard Druhý, i PD 1864) – 1859; Anafesto Galeofa (V. Hugo: Angelo, vladař padovánský), Zeman Doubravský (J. Nestroy: Nepatrný člověk aneb Čest si musí hájit každý) – 1860.
Prokopova spol.
Karel (F. Schiller: Loupežníci) j. h., Král Václav (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat) j. h. – 1861.
Kullasova spol.
Záviš (S. K. Macháček: Záviš Vítkovec), Petr Szapár (Ch. Birch-Pfeifferová: Petr Szapár), Břetislav (K. E. Ebert: Břetislav a Jitka), Lubín Stihoň (J. J. Šantl: Kouzelnice Černoborka), Kláda (A. Lan ger: Pražská koláčnice) – 1860; Dr. Hájek (R. Bene-dix: Vězení), Mortimer (F. Schiller: Marie Stuartovna), [?] (E. Raupach: Duch času, benef.), Mikuláš Zrinský (T. Körner: Mikuláš Zrinský) – 1861; Don Cesar (A. Dennery, Dumanoir: Don Cesar de Bazan), Pavel (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Božepor Žďárský (J. K. Tyl: Slepý mládenec), Karel z Mouru + Melichar Vokrouhlík + Sancho Murillo + Vůdce cikánů (J. Štandera: Kukátko v rozmanité obrazy dramatického umění), Věkovíd, panovník času (F. L. Schirnding: Život ve snách), Milinský (S. K. Macháček: Ženichové), Jaroslav ze Šternberka (J. L. Hansmann: Jaroslav ze Šternberka), Kamenický (F. Kaiser: Chyba lávky) – 1862; První herec (W. Shakespeare: Hamlet) j. h., Gojko (V. Hálek: Král Vukašín) j. h. – 1863.
Kramuelova spol.
Voják (J. R. Planché, ú. L. W. Both: Karla XII. návrat do vlasti), [?] (V. Hugo: Královna a její milostník) – 1863.
Walburgova spol. Plzeň
Záviš Rožmberk (K. E. Ebert: Břetislav a Jitka) – 1863.
PD
Princ marokánský (W. Shakespeare: Kupec benátský), První zbojník (týž: Macbeth), Vůdce blanického vojska (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Roller (F. Schiller: Loupežníci) – 1864.
Braunova spol.
Pan Hejl (J. Nestroy: Nehody starého mládence) – 1869; Vojtíšek (R. Kneisel: Chudý písničkář), Strachota (V. K. M. [S. K. Macháček]: Staří mládenci na námluvách) – 1871; Profesor Smetana (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), La Rouge (A. Dennery, G. Lemoine: Spanilá Savojanka), Sýkora (L. Le fèvre, Varin: Dvě postele v jednom pokoji), Blackhorst (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Hrabě de Giray (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Doktor Lorek (V. Sardou: Fedora), Farář Jan (A. Vratislavová: Kouřím roku 1530), Mornand (J.-B. Rosier: Brute, pusť Cesara!), Bachelin (G. Ohnet: Majitel hutí), Věrnosta z Adlaru (J. J. Kolár: Monika), Rode-rich Sommerfeld (F. F. Šamberk: Podskalák) – b. d.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Kutná Hora 10, matrika narozených 1825–1837, s. 325. NA: fond PM 1850–54, kart. 151, sign. 8/6/230 [u Prokopa, u Zöllnera], 1861–1870, kart. 858, sign. 8/6/66, 1871–1880, kart. 1238, sign. 8/6/2/3; 1881–1890, kart. 1691, sign. 8/6/2/6 [koncese]. NMd: sign. T 128 almanach B. spol. AMP: Sbírka matrik, DPČ Z22, matrika zemřelých Dolní Počernice 1832–1900, s. 191, obr. 101. ■ Nesign. [F. B. Mikovec], Lumír 7, 1857, s. 115 [debut ve StD, Loupežník Ivan], 187n. [Kozolup, Taras Bulba], obojí → Pražská Thálie kolem 1850, 2012; nesign.: Letní divadlo ve Pštrosce, Dalibor 2, 1859, s. 174; -a., Lumír 9, 1859, s. 645 [Ruben, Debora]; nesign., Poutník od Otavy 4, 1861, s. 25 [Záviš, Záviš Vítkovec], 51 [Břetislav I., odchod od Kullase]; H. [V. Hálek]: České divadlo, Národní listy 5. 3. 1861; J. A. Městecký: Z Hradce Králové, Lumír 12, 1862, s. 429; F. D.: Z Plzně, tamtéž 13, 1863, s. 1103, 1198; J. N. [Neruda]: Literatura a umění, Čas 30. 3. 1864; J. L. Turnovský: Cestující společnosti herecké, Lumír 1, 1865, s. 74; nesign.: Chvalně známá divadelní společnost p. V. B., Národní listy 14. 5. 1871; Divadelní společnosti cestující, Jeviště 1, 1885, s. 7; J. L. Turnovský: Herecké společnosti české, in Příspěvky k dějinám českého divadla, usp. J. Ladecký, 1895, s. 96n. + Paměti starého vlastence I [1900], s. 322; Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 226 [úmrtí]; J. Kubík: Memoiry divadelního ředitele, Velká Praha 1, 1910, příl., s. 31–36; V. Štein Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 41, 79, 89; F. Lacina: Můj začátek u divadla, Divadlo 25, 1938/39, s. 14; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 51; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 82 + Umělcové na pouti, 1961, s. 33n., 57, 217; K. Tauš: Divadelník František Lacina, Program SD Brno 54, 1982/83, s. 371–373. ■ ODS, NDp; Buchner, PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 86–88
