Psána též Bitrmannová, Bitrmanová. – Narodila se jako nemanželské dítě, které matka zřejmě odložila. Nalezence se ujala F. Nitschová, vdova po hudebníkovi, u níž B. žila až do odchodu k divadlu. Hereckou dráhu nastoupila ve čtrnácti letech, 1859 u německo-české společnosti J. J. Stránského. Na podzim 1863 ji angažoval pro role naivek a prvních milovnic ředitel H. Walburg, sestavující novou společnost pro působení v MD v Plzni, které mu bylo zadáno na sez. 1863/64 s podmínkou, že zajistí i česká představení. 1865/66 hrála u F. J. Čížka, pak u E. Zöllnerové, F. Pokorného, 1869–71 u F. Viceny. Poté se stala členkou společnosti J. E. Kramuela, u níž setrvala do 1883, vyjma 1876–78, kdy hrála u Pokorného. Finančně byla prý zajištěna natolik, že nemusela spoléhat na hereckou gáži, a neváhala proto opustit společnost, když byla nespokojena s přidělováním úloh. Ředitelé ji však jako dobrou herečku vítali, když se rozhodla k návratu. 1883–85 působila opět u Pokorného, 1885 u Čížka, 1887 u A. Libické na Moravě. 1888 byla angažována pro obor matek a komických starých k Sukově společnosti, 1891 přešla k T. Kratochvílovi, 1892 k nově vzniklé společnosti L. Chmelenského, 1895 k S. Kokoškové,1896 k P. Švandovi ml. (do ND v Brně), pak do Arény U Deutschů na libeňském předměstí Prahy, 1897 nastoupila k řediteli J. V. Sukovi. 1898 byla přijata do souboru sestaveného pro Divadlo na výstavě (Uranie), jehož vznik souvisel se snahami prokázat reálnost myšlenky druhého stálého českého divadla v Praze. Po ukončení činnosti této příležitostné scény byla krátce u Sukovy společnosti, která obsadila uvolněný pavilon Uranie na Výstavišti. 1899 přešla k řediteli F. Lacinovi do brněnského ND, byla tu však málo využívána. Po skončení sezony se vrátila k Sukovi (1900), s jehož společností hrála pak i v divadle Uranie (1902 přestěhováno do zahrady měšťanského pivovaru v Holešovicích), kde setrvala i po Sukově odchodu. V Uranii byla zpočátku hojně obsazována do rolí druhých milovnic a dam, patrně se však nedokázala smířit s konkurencí mladších hereček, které postupně přebíraly její role. 1905 odešla k řediteli Frýdovi do brněnského ND, posléze hledala příležitosti u menších souborů, které v posledních letech rychle střídala (1906 B. Klečková, V. Klečka; 1908 A. Šípková; 1909 R. Rosenkrantz, M. Kučerová-Groszová, B. Jeřábek, J. Tuttr, A. Kučera; 1910 J. V. Suk, M. Kozlanská; od sez. 1911/12 u A. Marka). Jejím posledním působištěm by la společnost B. Lukášové. Zemřela v pelhřimovské nemocnici.
B. patřila k oblíbeným a uznávaným venkovským herečkám. Po krátkém období, kdy hrála naivky, se uplatňovala v mileneckých a tragických rolích. Jejímu živému temperamentu odpovídala Kateřina ze Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy, zdařile se vypořádala i s rolí královny Kunhuty z Hálkovy tragédie Záviš z Falkenštejna. V osmdesátých letech se přehrávala do úloh žen středního a staršího věku; vedle postav z Tylových her (např. Kordula ve Strakonickém dudákovi, Šestáková v Paličově dceři, Jahelková v Tvrdohlavé ženě) se staly její doménou panovačné šlechtičny, sebevědomé vdovy i různé karikaturní a komické figury. Obzvláště se jí dařily postavy nesympatické. Náročný repertoár F. Pokorného jí poskytl úlohy v klasických dramatech (např. Gertruda v Shakespearově Hamletu; Lady Milfordová v Schillerových Úkladech a lásce). Od poloviny devadesátých let vytvořila řadu postav v psychologických a symbolistních dramatech (např. Paní Mařáková v Hilbertově Vině, Maruška v Halbeho Mládí, Kociánová v Neznámé pevnině Vikové-Kunětické, Ježibaba v Hauptmannově Potopeném zvonu, Chůva v Kvapilově Princezně Pampelišce). U společností provozujících i zpěvohru se uplatňovala v operetách (např. Juno, Offenbach: Orfeus v podsvětí). V té době její umělecká dráha vrcholila; přesvědčivý výkon podala jako Paní Česalová ve Štolbově komedii Na letním bytě. V Uranii patřila k oporám dámského souboru, pozornost publika i kritiky poutala zvláště v rolích distingovaných dam ve společenských komediích, o svých charakterizačních schopnostech však přesvědčila v úloze zcela odlišné: v toulavé cikánce Veskalné ze Sudermannova dramatu Svatojanské ohně. Rozpětí hereckého rejstříku prokazovala i za svého posledního delšího působení u ředitele Suka, kdy vedle kruté a démonické Runy v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně ztvárnila vroucnou Mámu z Kvapilovy Princezny Pampelišky.
Role
Čížkova spol.
Hraběnka z Autrevalu (E. Scribe, E. Legouvé: Ženská lest) – 1865/66.
Spol. E. Zöllnerové
[?] (S. H. Mosenthal: Debora) – 1866.
Vicenova spol.
Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), An na (L. Anzengruber: Farář z Podlesí), Růžena (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka, i Pokorného spol. 1878), Kateřina (J. Vilhelm dle něm.: Mistr Bedrník a jeho chasa) – 1871.
Pokorného spol.
Dorota (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Otilie (K. Bart: V podkroví a v saloně), Aménaida Birochetová (E. Gondinet: Pan prefekt), Marta Borovská (V. Stěžerský [Pázdral]: Proklatec), Černoborka (J. J. Šantl: Kouzelnice Černoborka), Štěstěna + Laura (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus), Lady Milfordová (F. Schiller: Ouklady a láska), Markyta (F. Kaiser: Nový Monte Christo) – 1876; Karolina (G. v. Moser: Ultimo), Hraběnka Diana (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci), Faustina (E. Züngel: Chyba a trefa), Ludmila (K. Haffner: Študenti na Děvohradě) – 1877; Adela z Loménie (F. Halm: Fučík aneb Tajemství hraběcí rodiny), Gabriela (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, i Kramuelova spol. 1879), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský) – 1878; Sedmikrása (V. K. Klicpera: Blaník), Viktorina (O. F. Berg, ú. E. Züngel: Rázná žena), Kordula (J. Nestroy: Enšpigl), Královna Ginevra (F. Halm: Griselda), Paní z Hvězdolesku (F. Kaiser: Darebák aneb Dobré jádro v špatné skořápce) – b. d.
Kramuelova spol.
Markýza Appiani (A. Delacour, Lambert-Thiboust: Slepá nevěsta) – 1879; Kunhuta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Marjanka (A. L’Arronge: Doktor Kalous), Alžběta (A. L’Arronge: Dcery pana Zajíčka), Frochardová (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci, i Pokorného spol. mezi 1883–85), Kněžna z Bouillonu (E. Scribe, E. Legouvé: Adrienna Lecouvreurová), Paní ze Sukdolu (G. v. Moser: Zlatohlávek), Baronesa z Rumpelburku (K. Costa: Zuzančin pan kaprál), Markýza de Pompadour (A. E. Brachvogel: Narcis) – 1880; Madam Auberdin (A. Langer: Slovo k ministru), Julia (A. Wilbrandt: Arria a Messalina) – 1881; Bibiana (I. Zajc: Veselí plavci), Adéla (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy), Žofie Jesenská (G. v. Moser: Zlatohlávek), [?] (V. Hugo, dram. J. J. Stankovský: Bídníci) – 1882; Paní Mirovská (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně), Paní Lásková (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Stará Lída (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, i Uranie 1905), Lady Alžběta Cromwellová (E. Raupach: Smrt Olivera Cromwella, lorda protektora Anglicka) – b. d.
Pokorného spol.
Paní Guichardová (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Vévodkyně Athénais (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Nikole Andryova (T. de Banville: Gringoire), Emilie (A. Langer: Krupařovic Pepička), Markéta z Parmy (J. W. Goethe: Egmont), Ančička (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Faustina (E. Züngel: Chyba a trefa), Rovčinská (J. A. Fredro: Mentor), Slečna Květnovská (J. Nestroy: Chtějí mít švandu aneb Kupečtí mládenci v hlavním městě), Paní Zubatá (týž: Rozpustilí kluci ve škole), Vdova Voršila (J. K. Tyl: Lesní panna), Jahelková (J. K. Tyl: Rybrcoul), Antonie (A. Anno: Kos!, Ale jaký kos?), Stará Háta (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Madame Chébe (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior), Slečna Juliana z Bzinkova (E. Raupach: Vesnický lazebník), Sarah Reedová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, i Čížkova spol. 1885, Sukova spol. 1887), Paní Valory (T. Barrière, A. Regnault de Prebois: Hraběnka Somerive), Záhorská (H. Müller: Se stupně k stupni), Klárka (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek) – mezi 1883–85.
Čížkova spol.
Jenerálová z Mansfeldu (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matka a syn), Barbora (J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo, i Klečkova spol. s tit. Krále Václava první láska), Paní Truquetová (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Zlá tchýně aneb Paragraf 230), Salomena (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Markýza de Beaulieu (G. Ohnet: Majitel hutí, i ND Brno 1905), Kateřina, hospodyně Tylova (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, i ND Brno 1905), Bětuška (R. Kneisel: Chudý písničkář), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Kateřina Šestáková (týž: Paličova dcera, i ND Brno 1905) – 1885; Fedora Romanovna (V. Sardou: Fedora), Thisba (V. Hugo: Angelo, tyran padovský), Paní Česká (H. Sienkiewicz: Šlechta a lid), Anna (K. Tůma dle A. Berly: Žertva na Balkáně), Aurelie (F. F. Šamberk: Podskalák), Barbora (F. Nissel: Čarodějka) – b. d.
Sukova spol.
Královna Marie (V. Hugo: Královna a její milostník), Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid), Zuzana Herzogová (týž: Mravenci), Paní Žofka (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová) – 1887; Markýzka de Logny (E. Bozděch: Z doby kotillonů) – 1888; Petronela (R. Ruszkowski, A. Abrahamowicz: Pan hejtman a jeho forejšic) – 1889.
Kratochvílova spol.
Voršila (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, i ND Brno 1905) – 1891.
Chmelenského spol.
Maruška (M. Halbe: Mládí) – 1895.
Spol. S. Kokoškové
Stará Raquinová (E. Zola: Tereza Raquinová) – 1895.
Spol. P. Švandy ml. ND Brno
Paní Mařáková (J. Hilbert: Vina), Malvína (G. Davis: Katakomby), Paní de Moissand (E. Pailleron: Myška), Paní Hellerová (J. Kvapil: Bludička), Klotilda Želinská (F. F. Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin), Kordula (K. Costa, E. Jacobson: Muž z měsíce), Matylda (J. Jarno, H. Fischer: Krkavčí otec), Paní Hanáková (H. Sudermann: Půtka motýlů) – 1896.
Sukova spol.
Vévodkyně z Marlborough (E. Scribe: Sklenice vody) – 1897; Mistress Bredleyová (J. Barbier: Sarah, dcera otrokyně) – 1898.
Div. na výstavě (Uranie)
Bábi (K. Šípek, V. Štech, B. Kaminský: Náš dům v asanaci), Madame Charbonneauová (A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů), Česalová (J. Štolba: Na letním bytě, i Lacinova spol. ND Brno 1899), Helena Griffinová (H. a E. A. Paulton: Nioba) – 1898.
ND Brno – F. Lacina
Chůva (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Straba (J. Zeyer: Neklan), Kociánová (B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina), Donátová (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Bořková (K. Laufs, K. Kraatz: Bratři zednáři), Paní Hochburgová [?] (R. Nordmann: Padlí andělé) – 1899; Fanuše Palmová (O. Blumenthal, G. Kadelburg: To jsem sám rád!), Ježibaba (G. Hauptmann: Potopený zvon), Paní Wermelskirchová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Emma (V. Štech: Třetí zvonění), Sedmihradská (F. A. Šubert: Jan Výrava) – 1900.
Sukova spol.
Karolina (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka) – 1900; Černá (F. X. Svoboda: Směry života), Runa (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Veskalná (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Natalie Vštibinská (M. Bałucki: Klepy), Paní Vendelínová (K. Karlweis: Režná košile), Taijsa Jefimovna (I. V. Špažinskij: Trýzeň) – 1901.
Uranie
Tereza (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník),Paní Agáta (K. Želenský: Teta z Ruska), Veronika (J. K. Tyl: Pražský flamendr), Dorota (F. X. Told, ú. J. K. Tyl: České amazonky), Markéta, matka Husova (J. K. Tyl: Jan Hus, i ND Brno 1906), Starostová (E. Krásnohorská: Přišla do rozumu), Mezníková (F. X. Svoboda: Márinka Válkova), Melaniina matka (B. Dovsky: Zlaté časy) – 1903; Baronka Duvergerová (G. Feydeau: Fernan dova svatební smlouva), Elvíra (E. Blum, R. Toché: Nervosní ženy), Strouhalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Alžběta (F. Schiller: Marie Stuartovna), Donna Petronella (P. A. Wolff: Preciosa), Adela (R. Benedix: Svatojanská slavnost), [?] (W. Shakespeare: Romeo a Julie) – 1904; Paní Svobodová (K. H. Hilar: Mračna), Karolina (K. Laufs, L. Kraatz, ú. J. B. Kühnl: Bratři Sokolové) – 1905.
ND Brno – A. J. Frýda
Terezie (E. v. Wolzogen: Čistý lístek), Dueňa (E. Ros tand: Cyrano de Bergerac), Veruna (K. Costa: Bratr Martin), Sibylla (J. Vrchlický: Exulanti), Mary Willoughby (J. M. Barrie: V tiché uličce), Alma (J. Štolba: Mořská panna), Abatyše kláštera kalatravského (J. Zorrilla: Don Juan Tenorio), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Ráchel (K. Mašek: Betlém), Dona Lucia d’Alvadores (B. Thomas: Charleyova teta, i spol. M. Kučerové-Groszové 1909) – 1905; Sibyla (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj), Františka šl. Wendlovská (H. Sudermann: Domov, i Klečkova spol. 1906), Samsónková (F. X. Svoboda: Lapený Samsónek), Perl (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Anaïs (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Veronika (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Lízalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1906.
Klečkova spol.
Babička Proškovic (F. Vratislav dle B. Němcové: Babička), Holanova žena (J. Lukavský: Slunce), Mlynářka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Anastázie (G. v. Moser: Nelíbejte potmě) – [1906].
Spol. A. Šípkové
Barbora (R. Ruszkowski, A. Abrahamowicz: Manžel ze šetrnosti) – 1908. Rosenkrantzova spol. Háta (V. Pázdral: Prodaná nevěsta) – b. d.
Spol. M. Kučerové-Groszové
Adela (A. Bisson, M. Hennequin: Pokání starého hříšníka), Babi Spiridoněvna (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Marie (H. Sudermann: Zkáza Sodomy), Betty Sturhahnová (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Veronika Waltrová (K. Laufs: Blázinec na cestách), Maruša (F. S. Finžgar: Divý lovec), Mrs. Delore (M. L. Ryleyová: Malá Peggy) – 1908; Matka představená (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Hedura (J. Vrchlický: Godiva), Judita (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Elvira (O. Faster: Krásná Lída) – 1909.
Sukova spol.
Paní radová Skolínská (R. Benedix: Had v ráji), Millerová (F. Schiller: Úklady a láska), Máma (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Gertuda Kriegerová (A. Engel, J. Horst: Pryč s muži!) – 1910.
Spol. M. Kozlanské
Paní Choesová (F. Bonn dle A. C. Doyla: Sherlock Holmes), Paní Hudsonová (tíž: Pes baskervillský), Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – b. d.
Markova spol.
Matka (E. Guiraud: Mazánek) – 1912.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, AP N15, matrika narozených fary u sv. Apolináře, 1844–45, fol. 200. Soupis pražských domovských příslušníků [Nitsch Franziska, 1810]. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 57, obr. 246. ■ Nesign.: České divadlo, Podřipan 23. 4. 1871; nesign.: Zlé časy a divadlo, Posel z východních Čech 6. 10. 1877; nesign.: České divadlo, Budivoj 29. 4., 6. 5. 1880; jkl.: Z Jindřichova Hradce, Divadelní listy 2, 1881, s. 121; J. K.: Ze Slaného, tamtéž 3, 1882, s. 341; O. R.: Z Netolic, Jeviště 1, 1885, s. 125; nesign.: Z Litomyšle, Česká Thalia 1, 1887, s. 22; J. Vycpálek: Z Rychnova nad Kněžnou, tamtéž, příl. za s. 164, s. 2; Bý: Z Přerova, tamtéž 2, 1888, s. 45; V. Břečka: Národní divadlo v Brně, Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 48n.; -ek.: Národní divadlo v Brně, tamtéž, s. 172; O. F. [Faster]: Sukovo divadlo Uranie v Král. oboře, tamtéž 2, 1900/01, s. 301; šal: Sukovo divadlo Uranie v Král. oboře, tamtéž, s. 399, 439; Divadelní svět 5, 1914/ /15, s. 7 [úmrtí]; F. Hlavatý: Vzpomínky, 1930, s. 23; B. Bečvářová: Hvězda společnosti, Divadlo 16, 1936/37, č. 9, s. 3 [chybně Wittermanová]; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 206, 208; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 33, 67, 122; A. Branald: Zlaté stíny, 1980, s. 25n.; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák,rkp., b. d., DÚk, s. 148–153, 155, 157–160, 162, 165–169, 211. ■ ODS; Buchner, Uranie
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 66–69
