Narodila se jako nemanželské dítě měšťanské dcerky Kateřiny Roubíkové a plzeňského měšťana Václava Hájka, krejčovského mistra, 1855 legitimována sňatkem rodičů. Hereckou dráhu nastoupila v šestnácti letech u společnosti J. E. Kramuela (1868), kde poznala svého budoucího manžela, herce Antonína B. (sňatek 1871), s nímž sdílela všechna další angažmá. 1870 byli členy společnosti V. Svobody, 1871 A. Muška, 1874–76 E. Zöllnerové (včetně jejího působení v Brně), 1877–80 hráli na Moravě u V. Svobody a V. Choděry, prošli společnostmi F. Ludvíka, F. Pokorného (1881), M. Kozlanské (1882), V. K. Jelínka (1882–83), V. Prokopové (1883–85), V. Choděry, T. Knížkové, A. Libické, T. Kratochvíla, R. Růžičky a K. Post-la. 1888 je na štaci v Mladé Boleslavi angažoval V. Budil, u něhož B. setrvala po zbytek své divadelní dráhy. Ukončila ji v březnu 1897 ze zdravotních důvodů (trpěla těžkou chudokrevností), krátce nato byla stižena mozkovou mrtvicí a zemřela. Pohřbena byla v Plzni.
B. byla uznávána jako výborná a mnohostranná herečka. Zastávala širokou škálu rolí, jak to vyžadovala praxe kočujících společností. Začínala v oboru naivek, k němuž jí záhy přibyly vážné hrdinské a tragické milovnice (např. Rafaela v Sardouově Vlasti). Postavám mladých žen propůjčovala půvabnou grácii a jemný humor. Pro svou přirozenou eleganci a vkus, uměřenost a klid se dobře uplatňovala v rolích aristokratek a dam z vyšší společnosti. U Budila, který oceňoval její odpovědný přístup k herecké práci, spolehlivost a pečlivou přípravu, dostávala hlavně role z oboru matek a starých panen, v nichž osvědčovala schopnost realistického charakterotvorného detailu i značný komediální talent, ale také delikátní jemnost a citovou neokázalost. Za její nejvlastnější doménu byly v té době považovány komické salonní úlohy (např. teta Bella v komedii Husy a husičky M. Bałuckého). Vynikla jako Baruška (Chivot–Duru: Svatba reservistova), Cafourková ve veselohře J. Štolby Vodní družstvo a fintivá stará panna Zuzana Poličanská v Tylově Jiříkově vidění. Temperamentně a s chutí zahraná Veronika (Šamberk: Jedenácté přikázání) svědčila o jejím porozumění pro žánr frašky. Ke zdařilým kreacím v závěru herecké dráhy patřila Anna Pavlovna v Tolstého Plodech osvěty či stará chůva Juana ve hře J. Echegaraye Světec či blázen.
Role
Kramuelova spol.
Verunka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Paní Titěrná (A. Langer: Vrátný z předměstí), Růžena (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Baruška (F. Prüller: Klášterní selka), Žofie (K. A. Görner: Z měšťana šlechtic) – 1868. Svobodova spol. Miloslava (V. K. Klicpera: Rytíři z Blaníku), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis, i spol. E. Zöllnerové 1875), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1870. Spol. A. Muška Růžena (K. Haffner, ú. J. E. Kramuele: Ministr poctivec aneb Muž zákona) – 1871. Spol. E. Zöllnerové Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Baronka Kleopatra Petrovna Dach-Redonová (N. I. Černjavskij: Občanský sňatek), Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor, i Svobodova spol. mezi 1877–80), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Rafaela (V. Sardou: Vlasť), Viola Těšínská (F. B. Mikovec: Poslední Vršovec aneb Záhuba rodu Přemyslovců), Celie (F. X. Told, A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská), Anežka (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet), Terezka (J. K. Tyl: Cesta do Ameriky aneb Lesní panna), Královna Markéta (A. Dumas st.: Hugenoti aneb Noc svatobartolomějská), Kamilla (V. Sardou: Bodří venkované), Marie (A. Dennery, G. Lemoine: Matčino požehnání a otcova kletba), Paní Mirovská (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně), Jitka (T. Kronesová: Panna jezerní), Libuše, Češka (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat), Dona Elvíra (V. Hugo: Hernani), Královna Anna (E. Scribe: Sklenice vody), Mína (G. H. Putlitz: Afrikánka), Marie (J. Rosen: Velezrádce), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka) – 1874; Ema (G. Pfleger Moravský: Telegram), Paní Terinka (L. Angely: Řemeslnická merenda), Markéta Burgundská (V. Hugo, F. Gaillardet: Tajnosti pařížské aneb Noční rejdy v černé věži), Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus, betlémský kazatel), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Anna (J. Rosen: Čert), Markýzka ze Senesi (A. Arnault, N. Fournier: Železná maska), Fama (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Marietta (Varin, L. Boyer: Kabát, vesta i kalhoty), Amalie (F. Schiller: Loupežníci), Emilie (F. Kaiser: Žebrák a jeho dědic), Maritana (A. Den nery, Dumanoir: Zasnoubení před popravou aneb Zrádný ministr), Marie, královna Portugalská (E. Scribe: Žárlivá královna), Kněžna Anna (H. Laube: Filip V.), Berta (G. v. Moser: Slavnost založení), Marie (J. Štolba: Zapovězené ovoce), Madlen ka (J. K. Tyl: Rybrcoul a tvrdohlavá žena), Terezie (G. v. Moser: Ultimo), Monika (J. J. Kolár: Monika), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, i Svobodova spol. mezi 1877–80) – 1875; Hedvika (W. Müller: Když slavík do lesa zaletí) – 1876. Svobodova spol. Kasilda (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl) – 1879; Hraběnka z Autrevalu (E. Scribe, E. Legou vé: Hrabě na útěku aneb Revoluce v Paříži), Antonie Turletová (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Jací jsou ti naši muži), Debora (S. H. Mosenthal: Debora), Císařovna Marie Terezie (A. Langer: Marie Terezie, císařovna rakouská a kovář z Moravy), Klára (F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí) – mezi 1877–80.
Choděrova spol.
Terezie (K. Costa: Zuzančin pan kaprál), Klára (A. Elz: Novodobý Othello aneb On nežárlí), Hedvika (F. Schiller: Vilém Tell neb Povstání Švýcarů), Žofie Jesenská (G. v. Moser: Zlatohlávek aneb Lehká kavalerie), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1879. Spol. V. K. Jelínka Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Klárka (J. W. Goethe: Hrabě Egmont) – b. d. Spol. T. Knížkové Božena (F. F. Šamberk: Podskalák) – b. d. Spol. V. Prokopové Cyprienna (V. Sardou: Cyprienna) – 1883; Ema (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1884; Fedora (týž: Fedora), Thalia (J. K. Tyl: Umělcové na pouti), Verena (J. J. Kolár: Pražský žid), Helena (M. Bałucki: Těžké ryby) – 1885.
Betkova spol.
Komtessa Sylvia (F. A. Šubert: Jan Výrava), Vikomt (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Letoriéru) – 1886. Budilova spol. Krescencie Cicvárková (F. F. Šamberk: Kulatý svět), Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid), Baruška (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Barbora (A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: Pan setník z Bosny), Salomena (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek) – 1888; Athenais (P. Moreau, ú. I. Görnerová: Naši spojenci), Veruna (J. Kühnl: Parcelář a český rolník) – 1889; Kostelnička Buryjovka (G. Preissová: Kostelnička a její pastorkyně), Paní Clémenceauová (A. Dumas ml., dram. A. d’Artois: Aféra Clémenceauova) – 1890; Anna Pavlovna (V. Krylov: Havrani) – 1891; Ludmila (J. Vrchlický: Drahomíra), Cafourková (J. Štolba: Vodní družstvo), Antonína (V. Sardou: Theodora), Heineková (H. Sudermann: Čest), Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Veronika (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Záleská (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Sarah Reedová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Morana (V. K. Klicpera: Jan za chrta dán), Kněžna z Friedlandu (F. Schiller: Valdštejnova smrt), Fortnýřka (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Lady Arabella (J. Verne, ú. V. Svoboda: Děti kapitána Granta), Stará Háta (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Isa (E. Pohl: Sedm havranů), Ludmila (J. Vrchlický: Drahomíra), Krocánková, hospodská (K. Zeller: Ptáčník), Hrdličková (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Praha je Praha), Sarah Mathisonová (V. Sardou: Vlasť), Zvonečková (G. Raeder: Lišák a Smola, veselí tuláci) – 1892; Paní Tjaeldová (B. Bjørnson: Bankrot), Baronka z Ronquerolles (E. Arago, P. Vermond: Ďáblovy zápisky), Klátilská z Klátilovic (A. Fredro: Dámy a husaři) – 1893; Marie Králičková (V. Chiavacci, L. Krenn: Poslední krejcar), Verunka (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Paní z Bülovů (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne), Hrdličková (F. X. Svoboda: Útok zisku), Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti), Markýza de Beaulieu (G. Ohnet: Majitel hutí), Líza (K. Zeller: Pan naddůlní) – 1894; Paní Johanna Vedenkindová (F. Philippi: Cestou trnitou), Anna Pavlovna (L. N. Tolstoj: Plody osvěty), Markéta, matka Husova (J. K. Tyl: Jan Hus) – 1896; Juana (J. Echegaray: Světec či blázen?), Sybilla [?] (J. Vrchlický: Exulanti) – 1897.
Prameny a literatura
SOA Plzeň: Sbírka matrik, 050 Plzeň, matrika narozených 1848–1852, s. 386, obr. 391; 101 Plzeň, matrika zemřelých 1897–1901, s. 22, obr. 25. ■ Divadelní anonce a referáty, in Plzeňské listy 1888, 1894–1897; úmrtí a nekrology: Plzeňské listy 22. 6. 1897; Thalie 2, 1897/98, s. 72●; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek I, 1919, s. 36, 58; V. Vydra: Má pouť životem a uměním, 1948, s. 199, 228; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, s. 146; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk, s. 216. ■ ODS, PBJ II; Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 54–56
