Otec byl účetním v brněnském městském pivovaru, pak se živil jako hostinský a jako správce ve smíchovské porcelánce. Starší sestra Emilie se stala herečkou (pseud. Bekovská).
B. projevující výtvarné nadání se vyučil malířem porcelánu na Smíchově. Jako patnáctiletý začal hrát s ochotníky v Košířích (působila mezi nimi i jeho sestra) a příležitostně vystupoval s německou společností K. Sternfelda. První angažmá nastoupil v sedmnácti letech u ředitele A. Szeninga; debutoval 1861 na štaci ve Starém Kníně (u Dobříše) v roli Antonína v Tylově Paličově dceři. Do 1866, kdy za prusko-rakouské války bojoval v rakouské armádě, vystřídal několik kočujících společností (1862 hrál u J. Krämera a u V. Prokopové, 1863 u J. Kullase a J. Štandery, dále u V. Brauna a J. F. Kozlanského). Po skončení války pobyl dva roky u J. E. Kramuela (1866–68), v jehož souboru působila herečka Kateřina Hájková, s níž se posléze oženil. 1867 hostoval se sestrou Emilií ve vídeňském Divadle v Josefově v českém představení Schillerových Loupežníků (Karel Moor). 1870 je doložen u společnosti V. Svobody v Brně, 1871 (již s manželkou) u A. Muška, od září 1874 v družině E. Zöllnerové. Dalších třináct let manželé cestovali povětšině s menšími společnostmi: 1877–80 na Moravě s V. Svobodou a V. Choděrou; 1881 hráli u F. Ludvíka a F. Pokorného, 1882 u M. Kozlanské, 1882–83 u V. K. Jelínka, 1883–85 u V. Prokopové (B. pověřen režií frašek a veseloher). Od poloviny osmdesátých let manželé působili u ředitelky A. Libické, jejíž podnik B. oficiálně vedl jako zástupce (artistický správce 1885–87), ve skutečnosti měl však koncesi pronajatu protiprávně. 1887 pře stoupil ke společnosti T. Kratochvíla, poté k družině R. Růžičky a K. Postla. 1888 zakotvil na téměř deset let u V. Budila, s jehož společností hrál ve starém MD v Plzni, v sez. 1892/93 v brněnském ND. V Plzni také maloval dekorace. Na jaře 1897 načas zanechal herectví a zřídil si malířský ateliér divadelních dekorací. T. r. po manželčině předčasné smrti odešel do Švandova divadla na Smíchově. 1901 se vrátil do Plzně, rok působil ve společnosti F. Trnky, 1902 byl angažován V. Budilem do stálého souboru nového MD, jehož členem byl až do své smrti. Zemřel po druhém záchvatu mrtvice v plzeňské Všeobecné nemocnici, pohřben byl v Plzni.
Během prvních sedmnácti let kočování prošel řadou hereckých oborů, hrál česky i německy, získal zkušenosti a osvojil si hereckou rutinu. Chlapecké a milovnické role, v nichž začínal, musel pro předčasnou ztrátu vlasů brzy vyměnit za úlohy charakterní a komické. U Kramuela se staly jeho doménou figury různých hejsků, které vytvářel s drsnou komikou, u Svobody už zastával starší obor, zahrnující důstojné či vysoce postavené muže i lidové typy. Rozhodující vliv na jeho herectví měl V. Budil; rozpoznal B. předpoklady pro realistickou charakteristiku a svěřoval mu úlohy venkovských a maloměstských postav a postaviček, na nichž se tříbil jak jeho smysl pro detail, tak humor, nabývající na jemnosti a srdečnosti. B. projev, jemuž byly cizí rafinované finesy i nadnesený patos, se vyznačoval účinnou prostotou a jednoduchostí hlasových i pohybových prostředků. Vyrostl ve zdatného interpreta lidových postav, zejména rázovitých českých figur, které vytvářel s „průzračnou čistotou“ [Budil]. K jeho úspěšným rolím patřily tylovské postavy (např. Trnka ve Strakonickém dudáku), byl také výtečným Lelkem v Klicperově Rohovínu Čtverrohém či Zelenkou ve Štolbově Vodním družstvu. Kritika cenila jeho výkony v Shakespearových komických postavách (Grumio ve Zkrocení zlé ženy, Doktor Kajus ve Veselých paničkách winsdorských, Hrobník v Hamletu) i ztvárnění Hejtmana v Gogolově Revizorovi. Neuspěl však v roli Petruchia (Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), která přesahovala jeho možnosti. Uplatňoval se v hojně uváděných francouzských a německých veselohrách a společenských komediích; jeho Kořán v Davisových Katakombách býval připomínán při pozdějších nastudováních hry. U Budila působil i jako malíř dekorací (mj.
Sardou: Madame Sans-Gêne; Verdi: Aida). Po návratu do Plzně zaujal v roli Kajetána Janáčka (Blumenthal, Kadelburg: U bílého koníčka a To jsem sám rád). Hereckou kariéru završil v MD galerií fraškovitých a veseloherních rolí, od Shakespearova Hospodského Od Podvazku (Zkrocení zlé ženy) po postavy Šamberkovy (major Jičínský, Jedenácté přikázání; ševcovský mistr Muchomír Kulíšek, Palackého třída č. 27; profesor Ždímal, Podskalák; statkář Bartoloměj Bábovka, Rodinná vojna), Štechovy (Kaštyl z Třetího zvonění) a Svobodovy (Nadlesní v Čekankách). Odlišné úkoly mu přinášela Budilem uváděná realistická dramatika (popelář Stehlík, Šimáček: Svět malých lidí; dělník Heineke, Sudermann: Čest; hadrník Hornig, Hauptmann: Tkalci; sedlák Kopecký, Jirásek: Otec), kde i na malé ploše dokázal jedinečně postihnout lidský typ (Perčichin, Gorkij: Měšťáci; Fedor Ivanovič, Tolstoj: Plody osvěty). Solidně, ale spíše rutinně odváděl role, které jeho naturelu nebyly blízké (světští a církevní hodnostáři, šlechtici, dvořané, kněží).
Role
Szeningova spol.
Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera) – 1861.
Kramuelova spol.
Butler (F. Schiller: Valdštýnova smrt) – 1867; Honza (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Starosta (V. Ducange: Cesta nad propastí), Pan z Ledvína (F. Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě), Pan Pravdomil (A. Langer: Vrátný z předměstí), Šimon Dračka (F. Prüller: Klášterní selka), Pan z Vernerů (K. A. Görner: Z měšťana šlechtic) – 1868.
Spol. J. Šmídové
Štěpán Páleč (J. K. Tyl: Jan Hus) – b. d. Svobodova spol. Rychtář (A. Varry: Císař Josef II. a jeho věk), Prokop ze Švamberka (V. K. Klicpera: Rytíři z Blaníka), Vévoda Choiseul (A. E. Brachvogel: Narcis), Martin (F. Kaiser: Testament žebráka) – 1870.
Spol. A. Muška
Dvorní maršálek (K. Haffner, ú. J. E. Kramuele: Ministr poctivec aneb Muž zákona) – 1871.
Spol. E. Zöllnerové
Cognac (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Bonifác Bonafides (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Trouillon (K. Blum dle J.-F.-A. Bayarda a H. Saint-Georgese: Marie, dcera pluku), Bavor Strakonický (F. B. Mikovec: Poslední Vršovec aneb Záhuba rodu Přemyslovců), Starý Barták (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor, i Svobodova spol. mezi 1877–80), Trnka (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i MD Plzeň 1902), Vargas (V. Sardou: Vlasť), Bukovec (S. K. Macháček: Strašidlo v hradní hrobce), Abdallah (V. Sardou: Mnoho přátel, naše škoda), Blažej, hospodský (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i Budilova spol. 1890), Rekordat (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Mumlal (G. H. Putlitz: Politika v lese), Hrabě Podevils (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Alexius Inocenc Škrob (J. Vilhelm dle něm.: Mistr Bedrník a jeho chasa), Jakub (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Hirali (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky), Morisson (V. Sardou: Bodří venkované), Skuhra, správce (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Antonín (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně), Ondřej Kozlík (D. Kalisch: Doktor Žvanil), Kosmas Vejvoda (J. K. Tyl: Chudý kejklíř), Pan Šafrán, zemský rada (J. Rosen: Velezrádce) – 1874; Jesenský (L. Angely: Řemeslnická merenda), Oskar Paša (H. Meilhac, L. Halévy: Tricoche a Cacolet, králové šejdířství), Petr Angeli (J. K. Tyl: Jan Hus, betlémský kazatel), Kryšpinian (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Prokop Holý (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Hvězdolet (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus), Kolčava (F. X. Told, ú. J. K. Tyl: České amazonky, i Budilova spol. 1900), Podolský z Podola (F. Kaiser: Dráteníci), Dalemil (F. Hopp: Statek Záhvozd aneb Husaři), Falu Eliab (J. J. Kolár: Pražský žid), Petr Spurný (G. v. Moser: Ultimo), Lambert (J. J. Kolár: Monika) – 1875; Narcis (A. Wilbrandt: Arria a Messalina) – 1876. Svobodova spol. Fernando, vojvoda Urbinský (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl) – 1879; Vincentio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Šimon Moreles (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Čeští Indiáni, i MD Plzeň 1908), Baudrilard (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Jací jsou ti naši muži), Farář + Abraham (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka), Karel II. (A. Dennery, Dumanoir: Tulák a ministr aneb Svatba před popravou), Jaroslav (F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí), Gustav z Grignonu (E. Scribe, E. Legouvé: Hrabě na útěku aneb Revoluce v Paříži), Franta Bukač + Serafián Špumpardoun Byrálek (K. Costa, ú. F. F. Šamberk: Dobytí Sarajeva aneb Smrt na bojišti v Bosně) – mezi 1877–80.
Choděrova spol.
Beránek (K. Costa: Zuzančin pan kaprál), Kalina (A. Elz: Novověký Othello aneb On nežárlí), Verner Štauffacher (F. Schiller: Vilém Tell aneb Povstání Švýcarů), Vysocký (G. v. Moser: Zlatohlávek aneb Lehká kavalerie), Marten Duval (A. Dumas ml: Dáma s kameliemi), Svatoš (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala aneb Všude dobře, doma nejlíp), Jonáš (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1879. Pokorného spol. Angličan (M. Klapp: Rosenkranc a Güldenstern), Žid Daniel (A. Dumas ml.: Žena Claudiova) – 1881. Braunova spol. J. K. Tyl (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl) – po 1882. Spol. T. Knížkové Saturnin Brambor (F. F. Šamberk: Podskalák) – b. d. Společnost V. Prokopové Farář (S. H. Mosenthal: Deborah aneb Křesťan a židovka) – 1884; Greč (V. Sardou: Fedora), Falu Eliab (J. J. Kolár: Pražský žid), Vistovský (M. Bałucki: Těžké ryby) – 1885.
Betkova spol.
Jan Výrava (F. A. Šubert: Jan Výrava) – 1886. Budilova spol. Leonato (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Mikuláš Peldřímovský (J. J. Kolár: Pražský žid), Kaprál Lebeda (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova) – 1888; Ribbing (E. Bozděch: Baron Goertz), Bedřich Janoušek (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk, i MD Plzeň 1903), Mistr David z Bruselu (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Braulio (J. Echegaray: Světec či blázen?), Sýkora (J. Štolba: Závěť), Baron Melchior Grimm (F. V. Jeřábek: Syn člověka) – 1889; Pan Loyal (E. Bozděch: Světa pán v županu, i MD Plzeň 1904), Čubukov (A. P. Čechov: Námluvy) – 1890; Rychtář(G. Preissová: Její pastorkyně) – 1891; Hejtman Skvoznik (N. V. Gogol: Revisor, i MD Plzeň 1904), Heineke (H. Sudermann: Čest), Zelenka (J. Štolba: Vodní družstvo), Přech (J. Vrchlický: Drahomíra), Králíček (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Don Bermudez (J. Echegaray: Velký Galeoto), Severin (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, i MD Plzeň 1902), Arnošt z Pardubic (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Henri Whitefield (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Hrabě Finardo (Lope de Vega: Král a sedlák, i Švandovo div.), Mabroušek (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus), Ježek (G. Raeder: Lišák a Smola, veselí tuláci) – 1892; Jakub Hromobití (T. a H. Cogniardové, T. Fronville, ú. J. J. Kolár: Chňap, Lap, Šnůra), Chevalier de la Rapinière (E. Arago, P. Vermond: Ďáblovy zápisky), Ivan Vosmibratov (A. N. Ostrov skij: Les), Rytmistr (A. Fredro: Dámy a husaři), Makovec (F. X. Svoboda: Rozklad) – 1893; Valentin Bláha (L. Stroupežnický: Naši furianti, i MD Plzeň 1903), Šikovatel Suk (L. Krenn, K. Lindau: Chudá holka), Šoustal (V. Chiavacci, L. Krenn: Poslední krejcar), Moulinet (G. Ohnet: Majitel hutí), Lesní (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, i MD Plzeň 1908), Hrdlička (F. X. Svoboda: Útok zisku), Kamnář Pleskal (K. Karlweis: Národní švec, i MD Plzeň 1904) – 1894; Kořán [Oficiál Bohrmann] (G. Davis: Katakomby, i MD Plzeň 1904), Kopecký (A. Jirásek: Otec, i MD Plzeň1907), Křepela (J. Štolba: Peníze, i MD Plzeň 1906) – 1895; Fedor Ivanovič (L. N. Tolstoj: Plody osvěty), Jan Žižka (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903) – 1896; Eufrates (V. Sardou: Theodora) – 1897.Švandovo div. Adrien (A. Carré: Doktor Jojo), Krištof ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek) – 1898.
Trnkova spol.
Plzeň Lábl (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Kajetán Janáček (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka + To jsem sám rád), Šimon Lomnický (J. J. Kolár: Magelona), Domingo Perez (F. Schiller: Don Carlos, i MD Plzeň 1905) – 1901; Kaps (H. Heijermans: Naděje) – 1902.
MD Plzeň
Králíček (F. A. Šubert: Jan Výrava), Gelasius Dobner (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Cigalla (J. Vrchlický: Soud lásky), Jičínský (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Montek (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Petruchio (týž: Zkrocení zlé ženy), Perčichin (M. Gorkij: Měšťáci), Kaštyl (V. Štech: Třetí zvonění), Šafář Brock (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Grumio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy) – 1902; Hrdý (J. Štoba: Mořská panna), Stehlík [Styblík] (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Annáš (A. Hoffmann: Pašije), Noircarmes (V. Sardou: Vlast), Nadlesní (F. X. Svoboda: Čekanky), Lepohlav (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů), Petr Strážnický z Kravař (A. Jirásek: Jan Žižka), Fabig (G. Hauptmann: Forman Henčl), Medvědov (M. Gorkij: V noční útulně), Rejsek (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Loukota (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Kleant (Molière: Zdravý nemocný), Druhý náčelník sboru starců (J. Vrchlický: Námluvy Pelopovy), Anselm (Molière: Lakomec), Dojva (F. A. Šubert: Žně), Klán (F. X. Svoboda: Poupě), Páter Blažej (J. K. Tyl: Jan Hus), Soběbor (J. Vrchlický: Knížata), Thibaut d’Arc (F. Schiller: Panna Orleanská), Lignière (E. Ros tand: Cyrano de Bergerac), Major Paschke (F. A. Beyerlein: Čepobití), Mars (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Bergamin (E. Rostand: Blouznivci), Tiburcius Procházka (O. Faster: Zelené mládí) – 1904; Kleinert (G. Hauptmann: Růžena Berndtová), Melvil (F. Schiller: Marie Stuart), Dubuisson (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Ruben (O. Wilde: Salome), Starý Gobbo (W. Shakespeare: Kupec benátský), Podleský (J. K. Tyl: Paličova dcera), Kalafuna (týž: Strakonický dudák), Matyáš Lelek (V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý), Muchomír Kulíšek (F. F. Šamberk: Palackého třída č. 27), Megret (E. Bozděch: Baron Goertz), Půlka (J. Strauss: Netopýr), Hrobník (W. Shakespeare: Hamlet), Pan Franc (A. Jirásek: Lucerna) – 1905; Karel Drozd (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Profesor Ždímal (F. F. Šamberk: Podskalák), Vicomte Graflon (E. Scribe: Sklenice vody), Adam Bubela (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka), Kajetán Duchek (J. Rosen: Náš deficit), Houba (K. Costa: Podkova štěstí), Král Matapa (Clairville, E. Vanderburch, P. Laurencin: Oslí kůže), Bartoloměj Bábovka (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Engstrand (H. Ibsen: Příšery), Folgner (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Erazím (B. Dovsky: Zlaté časy), Mardochej (K. Mašek: Betlém), Tob (J. Vrchlický: Godiva) – 1906; Strýc William Dudgeon (G. B. Shaw: Pekelník), Illo (F. Schiller: Valdštýnova smrt), Vévoda benátský (W. Shakespeare: Othello), Hospodský Od Podvazku (týž: Veselé ženy windsorské), Dražko kníže Břežanů (A. Jirásek: Gero), Antonio (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic) – 1907; Philostrates (týž: Sen v noci svatojanské), Starý Sahula (A. H. Horáková: Páni), Novotný (V. Štech: Deskový statek), Wendel, divadelní vrátný (E. Eysler: My od divadla), Dědeček (K. Želenský: Pohádka o Kryšpínkovi), Kmínek (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Retvan (A. Dvořák: Kníže), Tomáš (K. Leger: V zakletém zámku), Pleschke (G. Hauptmann: Hanička), Hrdlička (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1908; Rohovín Čtverrohý (V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý), Isák Löwy (J. Nestroy: Lumpacivagabundus a ludrácký trojlístek), Starý pan Doubrava (B. Viková-Kunětická: Dospělé děti), Hadač (W. Shakespeare: Antonius a Cleopatra), Hrůza Lelek (A. Jirásek: Pan Johanes) – 1909; První náčelník sboru (J. Vrchlický: Smír Tantalův), Pollinger (H. Bahr: Koncert), Starý pastýř (W. Shakespeare: Zimní pohádka) – 1910; Horten Bashford (W. S. Maugham: Královská Výsost) – 1911.
Prameny a literatura
MZA: Sbírka matrik, 16945 Brno – sv. Petr a Pavel, matrika narozených 1840–1859, s. 82, obr. 42. NA: fond PM 1881–1890, kart. 1695, sign. 8/6/ /11/1 [koncese]. Archiv města Plzně: cedule MD 1902–1911. ■ Jeviště 1, 1885, s. 167; 2, 1886, s. 171 [obojí B. spol.]; Plzeňské listy 20. 3. 1897 [malířský ateliér]; -v-: Městské divadlo v Plzni, Divadelní listy 3, 1901/02, s. 47; nesign: Obzor divadelní, tamtéž 4, 1902/03, s. 31; nb [P. Nebeský], Plzeňské listy 4. a 14. 10. 1902, 8. 2. 1904, 1. 12. 1905, 28. 5. 1907●; 45 let činnosti: Plzeňské listy 9. a 15. 6. 1906; r, Divadlo 4, 1905/06, s. 381●; J. Lukavský: A. B., tamtéž 9, 1910/11, s. 286●; nekrology: nb. [P. Nebeský] Plzeňské listy 14. 4. 1911; Divadlo 9, 1910/11, s. 346●; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek I, 1919, s. 36, 55, II, 1920, s. 290, 295–297; J. Zelenka: Vzpomínám..., 1929, s. 131; F. Hlavatý: Z jevišťátek a velkých scén, [1931], s. 55–61; V. Vydra: Má pouť životem a uměním, 1948, s. 226–229; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 44, 115, 127, 223, 228; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk, s. 209; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, s. 46, 146, 184–186. ■ ODS, Otto-dod, PBJ II; Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 50–54