Po studiích na jezuitském gymnáziu v Chomutově do řádu vstoupil 1657. Studoval filozofickou (1661–63) a teologickou (1667–70) fakultu a učil na gymnáziích ve Svídnici (1660), Vratislavi (1664–66), v Brně (1672) a Zaháni (1675/76).
B. kromě dnes neznámých chrámových skladeb komponoval také hudbu ke hře Prodigiosa translatio qua captivus Baqueville ope Divi Julianii solo patrio, suisque restitutus [Zázračné přenesení, jímž byl zajatý Baqueville za pomoci božského Juliána navrácen rodné půdě a své rodině], provedené 27. a 30. 1. 1678 v Brně. Hra byla věnována olomouckému biskupovi Karlovi II. Lichtenštejnovi, který údajně přivezl z Mnichova tištěné programy (⇒ Menčík 1895). Začíná předehrou (prolusio), v níž brněnské Múzy v podobě Sirén dávají Géniovi Tovaryšstva Ježíšova prsten s krásnou perlou, který pak Génius daruje dedikantovi. Vlastní hra líčí v pěti dějstvích příběh francouzského šlechtice Baquevilla, který během křížové výpravy upadne do tureckého zajetí a hrozí mu smrt. Poté, co slíbí postavit kapli zasvěcenou sv. Juliánovi, když bude zachráněn, je ve spánku zázračně přenesen domů, právě včas, aby zabránil nové svatbě své manželky, která ho již považovala za mrtvého. Následuje epilog, v němž je oslavován sv. Julián. Mezi jednotlivá dějství jsou vloženy čtyři mezihry (chori), alegoricky vyjadřující obsah předcházejícího dějství.
Prodigiosa translatio dokládá pronikání historických námětů do řádového divadla. Od osmdesátých let 17. stol. se v této souvislosti mění také scénografická podoba scénických akcí, neboť děj vyžaduje rychlou proměnu dekorací. Při provedení hry bylo použito 70 mutací, tj. dekoračních dílů, z nichž se sestavovaly proměny. B. hudba zaznívala pravděpodobně v alegorických částech, tj. v předehře, mezihrách a epilogu. Zatímco mezihry byly realizovány nejspíše jako živé obrazy nebo tance, předehru si lze představit i v podobě recitativu a árií. Vzhledem k tomu, že se nedochovalo libreto ani partitura, nelze B. kompozici přesněji charakterizovat.
Prameny a literatura
NK, sign. 52 C 21, č. 89: Prodigiosa translatio qua captivus Baqueville ope Divi Juliani solo patrio, suisque restitutus, Olomucii 1678, tištěná periocha. • J. Port: Divadelní akce škol a bratrstev v Československu II (rkp. KČD); Menčík 1895, s. 122; E. Trolda: Eine musikalische Reise durch das Egerland, Der Auftakt 18, 1938, s. 7n.; K. A. F. Fischer: Catalogus (generalis) provinciae Bohemiae (1623–1773) et Silesiae (1755–1773) Societatis Jesu, München 1985. • ČHS, DČD I, Pazdírek
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 86–87
