Avratová, Věra

Věra
Avratová
4. 2. 1927
Přerov
tanečnice, choreografka

Provd. Nermutová. Žákyně I. V. Psoty, M. A. Tymichové, Dia Lucy, stáže v Kolíně n. Rýnem 1966–68. Angažmá: německé divadlo Brno 1942/43, Ostrava 1943–45, Brno 1945–71, poté tanečnice, pedagožka a choreografka vídeňského Raimund Theater. Noblesní, adagiová tanečnice s rozsáhlým výrazovým rejstříkem. Byla obsazována do velkých partů klasického repertoáru: Odetta v Labutím jezeře (1950, 1955), Hraběnka v Králi Ječmínkovi (1951), Aurora a Dobrá víla ve Spící krasavici (1952, 1964), Zarema v Bachčisarajské fontáně (1953), Tao Choa v Rudém máku (1954), Belle Rose v Princi ze země pagod, Julie v Romeovi a Julii (1954), Dulcinea v Donu Quijotovi J. Doubravy (1957), tit. role v Signorině Gioventù a Nikotiny (1959) aj. Jako choreografka spolupracovala s brněnskými skladateli a nastudovala jejich skladby: Suitu 12 (1960) a Ráno sester (1966) P. Blatného, Partyzánku K. Horkého (1965), Lidice, Letní monology, Musica aspera a Odysseu lidského dítěte M. Ištvána (1965 realizována v TV), Konflikty A. Piňose (1966), tanečně ztvárnila Metamorfózy B. Brittena (1966). Pro brněnské divadlo nastudovala Milou sedmi loupežníků (1967). Pedagožka TKB 1958–69 a JAMU 1969–72. Na celostátní baletní soutěži v Mariánských Lázních 1949 získala 1. cenu, s J. Nermutem na SFSM v Berlíně 2. cenu, laureátka Státní ceny 1954, zasloužilá umělkyně 1965. Manželka Jiřího Nermuta.

Literatura

ED: Avratová Věra in Postavy brněnského jeviště I. Brno, Státní divadlo v Brně 1984 • Sch.: Věra Avratová zasloužilou umělkyní, Taneční listy 1965, č. 1, str. 6


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 7