Začínal jako herec, na konci 60. let 19. století založil divadelní společnost, s níž se pohyboval povětšině po menších městech Moravy a Slezska. Pro kvalitu nabízených představení se společnost u publika těšila velké oblibě.
Začínal jako herec ve středně velkých divadelních společnostech na Moravě a ve Slezsku. Nejstarší zpráva o něm se váže k sezoně 1854/55, kdy působil i s ženou Julií ve společnosti J. Lingga v Krnově. Koncem 60. let ustavil vlastní společnost, získal licenci a 1868/69 začal hrát rovněž v Krnově. Divadlo provozoval minimálně do 1884, naposled je zachycen při podzimním pobytu v jihomoravském Bzenci.
P. společnost byla střední, v průměru s patnácti členy. Pouze v případě, že hrál ve větších městech (Krnov, Šumperk nebo Šternberk), mohl být počet herců navýšen až na dvacet. Hudebníci potřební při uvádění zpěvoher či kratších komických operet byly najímáni z řad místních obyvatel. Základ P. společnosti tvořily dva manželské páry, sám P. a jeho manželka Julie a L. Szavasy s manželkou, v dětských rolích vystupovaly jejich dcery. V první P. samostatné sezoně 1868/69 byla v hereckém souboru i další rodina, J. Penne s manželkou a dcerou, společně s nimi zde působil i pozdější divadelní ředitel S. Schurek. P. byl zpočátku uváděn i jako režisér činoher a zpěvoher, hrdina a herec charakterních rolí, později hrál role otců a zralých hrdinů. Szavasy hrál komické role a byl režisérem frašek. Koncem 70. let se Szavasy ujal uměleckého vedení společnosti, která se pak objevovala i pod názvem Pohl-Szavasy. V polovině 80. let je ve vedení společnosti zmiňován už jen P.
Pro své štace P. obvykle volil menší města, kde se podle zájmu zdržel od dvou týdnů až po tři měsíce. Často navazoval vztah s místními obyvateli a zapojoval se do kulturního a společenského života obce. V Mikulově 17. srpna 1873 spoluvytvářel program k oslavám narozenin císaře Františka Josefa I. V úvodu oslav pronesla jedna z hereček prolog Österreichs Stern, poté následoval přednes vlastenecké básně Mein Österreich a představení Ein junger Monarch od J. Leitnera. Repertoár P. společnosti nijak nevybočoval z dobové produkce, byly v něm zastoupeny tituly O. F. Berga, F. Bluma, J. Nestroye, Ch. Birch-Pfeiffer, nechyběly komické operety F. Suppého a J. Offenbacha. Mimo dosah společnosti zůstávala velká operetní představení. P. dokázal reagovat na aktuální poptávku, např. při návštěvě Mikulova 1873 uvedl hru Mann ohne Urtheil pojednávající o slavném místním rodákovi J. Sonnenfelsovi od L. Sacher-Masocha. Vzhledem k častému pohybu vydržel společnosti osvědčený repertoár několik let (na rozdíl od ředitelů městských divadel nemusel P. neustále nasazovat nové hry).
O pronájmy velkých divadel P. neusiloval, soustředil se na středně velká a menší města, kde nabízel divadelní zábavu v kvalitním provedení, s využitím solidního divadelního fundusu. Spokojenost obecenstva potvrzuje skutečnost, že se společnost opakovaně vracela na stejná místa. P. silnou stránkou bylo navazování kontaktu s publikem a participace na místním dění. Do celoněmeckých divadelních almanachů informace o společnosti nezasílal, spoléhal se výhradně na vybudované vazby a své renomé. Výraznou část kariéry divadelního ředitele strávil na štacích po zemědělsky orientovaném jihu Moravy, kde nebyla oproti průmyslové severní Moravě a Slezsku tolik rozvinutá síť městských divadel.
Štace společnosti Wilhelma Pohla
1868/1869 Krnov (Jägerndorf); 1868 Nový Jičín (Neutitschen), 1869 Nový Jičín, Rožnov pod Radhoštěm (Rožnau), Lipník (Leipnik), Libavá (Liebau); 1870/1871 Krnov; 1871 Moravský Beroun (Bärn); 1873 Přerov (Prerau), Mikulov (Nikolsburg); 1874 Přerov; 1875 Libavá (Liebau); 1875/1876 Mikulov; 1876 Šternberk (Sternberg), Staré Město (Altstadt), Šternberk, Krnov; 1877 Šternberk, Vyškov (Wischau), Ivančice (Eibenschitz); 1877/1878 Moravská Třebová (Mährisch Trübau), 1878 Svitavy (Zwittau), 1878/1879 Břeclav (Lundenburg); 1879 Valtice (Feldsberg), Mikulov; 1880 Šternberk, Břeclav, Hodonín, Moravský Krumlov (Mährisch Krumau), Frein (Vranov); 1884 Bzenec (Bisens).
Role
Vater Kilian, Landpfarrer (O. F. Berg: Die Pfarrrerkochin), Herr von Forstbach (L. Feldmann: Müller und Müller die beiden Candidaten), Gluthammer, ein Schosser (J. N. Nestroy: Der Zerrissene), Bezirksrichter (O. F. Berg: Nummero 28) – 1869; John Thomson, Schiffscheder (A. Schauffert: Schach dem König) – 1871; Andreas Wallner (O. F. Berg: Der deutsche Bruder) – 1873; Oberförster Ferder (E. Schröder: Gold-Else) – 1879.
Prameny
SOkA Bruntál se sídlem v Krnově: fond Archiv města Krnov, inv. č. 1090, kart. 685, sign. XI/1 (divadelní cedule společnosti W. Pohla).
Literatura
Brünner Morgenpost, Beilage zur Brünner Zeitung 11. 4. 1873; Grenzbote des nordwestlichen Mährens (Šumperk) 7. 8. 1875; Die Neue Zeit: Olmützer politische Zeitung 23. 9. 1876; Nikolsburger Wochenschrift 22. 2. 1879; Mährisch-schlesischer Correspondent (Brno) 25. 11. 1879; Sternberger Volksblatt 13. 12. 1879; Nikolsburger Wochenschrift 6. 3. 1880, Tagesbote aus Mähren und Schlesien (Brno) 15. 8. 1880; Znaimer Wochenblatt 23. 10. 1880; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 1/3, Olomouc 2011, s. 173; ebenda 2/3, 2013, s. 226; ebenda 3/3, 2014, s. 112, 117, 176, 198, 206, 225; S. Pracná: Městské divadlo v Krnově v letech 1854−1944, disertační práce, Katedra divadelních a filmových studií FF UP Olomouc 2019.
Vznik: 2020
