Nejstarší zpráva o vánoční komedii ve Vlachově Březí pochází z 1713. Autorství hry není jasné, nejspíše ji mohl sepsat tamní učitel a městský písař M. Listopad, neboť mezi ním a purkmistrem došlo ke sporu o změny v textu. K. byla ve Vlachově Březí hrána s časovými prodlevami až do osmdesátých let 19. stol. a během té doby nepochybně doznala textových a inscenačních změn.
Text má základní scénosled vánočních her. Zahrnuje výstupy pastýřů s přípravou na cestu do Betléma a poklonou Ježíškovi, tříkrálové výstupy s návštěvou u krále Heroda, poklonou v jeslích a výzvou Anděla, aby volili nazpět jinou cestu. „Melancholický“ Herodes poté dává povraždit betlémské novorozence, žena Ráchel běduje nad svým zabitým dítětem. Na závěr Čert Herodovi slibuje, že se setkají v pekle. Do děje jsou rovněž vřazeny krátké výstupy z všedního života, např. Josefovo kolébání Ježíška a vaření kašičky, při němž vystupuje i „kostroun smrdutý“ (pravděpodobně čert).
Hra má 632 převážně osmislabičných veršů. Vznešený jazyk tří králů a krále Heroda se znatelně odlišuje od výraziva ostatních postav. Místy se objevují i vulgarismy a zkomolené germanismy. V textu je zaznamenáno osm uměle znějících písní. Vystupuje celkem 15 postav.
O starších inscenacích K. nejsou žádné zprávy. Očití svědci zanechali podrobnější informace o posledních představeních ze sedmdesátých let 19. stol. včetně popisu kostýmů, scény a také jmen některých účinkujících. Vánoční komedii zahajovalo zvaní Kašpárka, práskajícího bičem na náměstí. Bezprostředně před večerním představením v tehdejší vinopalně, později přeměněné na hraběcí hostinec, se troubilo na jeden a půl metru dlouhé trouby zvané pastušky. Zvlášť postavené jeviště bylo bez dekorace. Vpravo z pohledu obecenstva trůnil Herodes, vlevo Svatá rodina v jeslích, uprostřed Pastýři, kteří cestu do Betléma znázorňovali chůzí do kruhu stejně jako tři králové. Oblíbenou postavou byl Herodes, který stále seděl na scéně a tahal z hlediště děti z příbuzenstva, aby rozšířil svou suitu. Přednes veršů dospělých herců – řemeslníků se podobal recitativnímu zpěvu kostelního chorálu. V hledišti býval prý nával k umačkání, což svědčí o velkém zájmu obecenstva, od něhož se vybíralo nízké vstupné.
Edice
F. Šimek: Komedie vánoční o narození Syna Božího, Národopisný věstník českoslovanský 20, 1927, s. 118–130.
Prameny a literatura
SOkA Prachatice, fond Městský archiv Vlachovo Březí: Radní manuál 1699–1735, pag. 73; tamtéž: Komedije vánoční o narození Syna Božího, rkp. 1800 a 1846. • B. V. H. [B. Hašek]: Vánoční. Příspěvek ke kulturní historii jihočeské, Jihočeské listy (České Budějovice) 21, 1915, č. 102; J. Brož: Stánek umění ve stájích. Příspěvek k dějinám obrození našeho venkova, Otavan (Písek) 4, 1919/20, s. 163–168; V. Pletka: Lidové vánoční hry. Strukturní a srovnávací rozbor tvarových postupů a prostředků vánočního cyklu českých lidových her, dis., FF MU Brno 1947 (kopie KČD); V. Starý: Vánoční hra z Vlachova Březí, Jihočeský sborník historický (České Budějovice) 32, 1963, s. 779; S. Souček: Ke Komedii vánoční o narození Syna božího pocházející z Vlachova Březí, Strahovská knihovna 12–13, Praha 1977/78, s. 122–158; viz Edice. • DČD I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 309–310
