Tesák Mošovský, Juraj

Juraj
Tesák Mošovský
okolo 1547 Mošovce
Berlín (Německo)
1792
Schleswig (Německo)
autor biblické hry

Uváděn též Tesacius, Tessacius, Tessak, Thesacius, Thesak, Thessacius, s křest. jménem Jiřík. – Pocházel z Mošovců v Turci v tehdejších Horních Uhrách a po studiu na slovenských a českých školách se trvale usídlil v Čechách. Jako evangelický kněz luteránského směru působil ve Lstiboři u Českého Brodu (1581–91), ve Štolmíři a do 1601 v Českém Brodě. Poté byl děkanem ve Slaném, Hradci Králové, Kouřimi a od 1610 farářem u sv. Haštala v Praze.

Napsal a vydal přes třicet prací v češtině, především kázání a příležitostné, převážně latinské verše. Některé tituly jsou známy pouze z Koniášových indexů zakázaných knih. T. je autorem jediného dramatického textu, české školské biblické hry Komedie z knihy Zákona božího, jenž slove Ruth, sebraná. Napsal ji 1603 za pobytu ve Slaném a poslal do Prahy svému synu Adamovi, který působil jako správce školy při kostele sv. Havla na Starém Městě, snad proto, aby ji nacvičil se svými žáky. Adam hru 1604 vydal tiskem a věnoval ji k Novému roku 1605 svým patronům namísto minucí (kalendářů), které jim žáci školy každý rok malovali. V úvodu uvedl, že hru složil jeho otec ve snaze nahradit oblíbené komedie „pohanských autorů“ (tj. především Terentia a Plauta) hrou s biblickým námětem o zbožné a následováníhodné Ruth.

T. zpracoval příběh samostatně pouze podle bible a historického líčení Josepha Flavia, žádná dramatická předloha není známa. Děj pojednává o tom, jak Noémi s manželem Elímelechem a dvěma syny odejde kvůli hladu z vlasti a poté, co v cizině ztratí muže i syny, se rozhodne vrátit domů. Na cestě ji doprovází snacha Ruth. Při sbírání klasů na poli se Ruth seznámí s bohatým Bóasem a provdá se za něj. Hra neobsahuje dramatickou zápletku, je pojata spíše jako dialogizované bezkonfliktní vyprávění. V textu je patrná silná mravoučná tendence, Ruth je vyzdvižena jako příklad skromnosti a obětavosti, úcty ke starším a poslušnosti dětí vůči rodičům.

Původní biblický příběh rozšířil T. o další postavy Elímelechovy rodiny a Bóasovy čeledi, které zpestřují děj. Ojedinělou scénou v kontextu školské biblické dramatiky vůbec je výstup při žních, v němž s bohabojnou a kultivovanou Ruth kontrastují lidové postavy žneček Elzy a Důry, které jsou charakterizovány i jazykovými vulgarismy, zejm. v jejich hádce se šafářem, který je pohání do práce. Podobně jako v řadě jiných českých biblických her (např. P. Kyrmezera či J. Záhrobského z Těšína) vystupují i zde komické postavy čertů Kornyfla, Kvasničky a Špetle a čertice-kuplířky Kanthary.

Text se dělí do šesti dějství, děj je však rozložen nesouměrně a hra se fakticky rozpadá na dvě části; v první se popisují osudy Noémi, ve druhé příběh Ruth a její svatba. Každé dějství je zakončeno stručným shrnutím děje. Hra obsahuje i české a latinské scénické poznámky konkrétně předjímající jevištní provedení (zpěv a trubači, mimické akce, komická čísla). Je složena osmislabičným, sdruženě rýmovaným ver­šem, který měl již tradici lidového verše vhodného k recitaci a předčítání, pravděpodobně však nikdy nebyla uvedena na jevišti a svůj účel plnila pouze jako knižní drama.

Edice

Staročeské divadelní hry I, ed. J. Jireček, Praha 1878, s. (XIII–XVI), 1–72 (Ruth, komedie biblická); Komedie z knihy Zákona božího, jenž slove Ruth, ed. M. Cesnaková-Michalcová, Bratislava 1973.

Prameny a literatura

NMk, sign. 27 F 7 (Sborník Stolovského): Komedye z Knjhy Zákona Božÿho, genž slowe Ruth, sebraná, Praha 1604. • J. Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku II, Praha 1876, s. 286n.; A. Pražák: Sociál­ní a realistické prvky v Kyrmezerových a T. dramatech, Slovesná věda 2, 1948/49, č. 3–4, s. 129–131; M. Cesnaková-Michalcová: J. T. M. K 360. výročiu úmrtia,  Javisko (Bratislava) 9, 1977, s. 218; Encyklopédia dramatických umení Slovenska II, Bratislava 1990, s. 479; viz Edice. • DČD I, Knihopis, Rukověť 1966


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 604–606

Autor: Cesnaková, Milena