Vznikla v období 1701–05 jako herecká společnost divadla hraběte F. A. Šporka, které bylo zřízeno 1701 v zahradě jeho paláce v Hybernské ul. Jejím principálem byl A. J. Geissler, někdejší člen německé společnosti J. Velthena, patřil k ní rovněž herec Ch. B. Horn. Provoz měl zčásti povahu soukromé hraběcí zábavy, později se však obracel i k širší pražské veřejnosti, což 1705 vyvolalo konflikt s pražským místodržitelstvím, které v tom spatřovalo porušení povolovacích předpisů. Ačkoli se hrabě Špork odvolával až k císaři, neuspěl a veškerá veřejně přístupná představení v jeho divadle musela být napříště předem povolena místodržitelstvím. Spor se táhl nejméně do října 1707. Geisslerova společnost zůstala ve Šporkových službách až do září 1708, kdy hrabě principálovi vystavil propouštěcí pas. Již v lednu 1709 hrála v Lipsku. Bližší údaje o sestavě společnosti a repertoáru z těchto let nejsou známy.
V následujících letech se Geissler často spojoval s různými společníky v principálství: s Ch. B. Hornem (Lipsko 1706), G. Möllerem (Lipsko 1708), C. E. Velthenovou (Norimberk 1709, 1710), od níž okolo 1711 přešel nejspíše k H. Rademinovi. Po krátkém působení ve vídeňském souboru J. A. Stranitzkého (asi 1712) se Geissler objevil v březnu 1713 ve spojenectví s T. Huberem a J. H. Bruniusem opět v Praze, nejprve s loutkami, pak s hereckou společností. V ní účinkoval i známý komik někdejšího krumlovského eggenberského souboru J. V. Petzold. 1714 společnost, vedená Geisslerem a Rademinem, získala exkluzivní privilegium pro Prahu, garantující, že v případném střetu s konkurenčním podnikem jí bude dána přednost. To pak bylo až do 1720 dodržováno.
Společnost hrála v Praze 1716–20 (nejprve ve Šporkově divadle, od 1717 v Manhartském domě) každoročně. Podstatně tak přispěla ke zdomácnění profesionální činohry v Praze. Repertoár, který těžil ještě hojně ze zásoby hauptakcí 17. stol., odpovídal archaizujícím tendencím tehdejší pražské kultury. Dochované cedule dokládají např. tituly: Der eyserne König oder Der verrätherische Eremit (Železný král aneb Zrádný poustevník, 4. 4. 1717), Amor der Tyrann, oder: Der in Staats– und Liebs Affairen verwickelte König Asphalides (Láska tyranem aneb Král Asphalides, zapletený do státnických a milostných afér, 25. 4. 1717), Das Leben und Todt deß berühmten Ertz-Zauberers Doctor Joannis Fausti (Život a smrt proslulého arcikouzelníka doktora Johana Fausta, 21. 11. 1719). Geissler získal do svého souboru nejpozději 1720 i slavného hanswursta G. Prehausera.
Poté, co 1720 Geissler Prahu opustil, vedla jeho dráha do Slezska, kde získal titul komedianta trevírského kurfiřta. Z Vratislavi (1720–21) se přesunul do Brna, Olomouce a znovu do Brna (1722), stále s Prehauserem, s nímž se však potom rozešel a zamířil do Horních Rakous a do Bavorska. Po principálově smrti (1723 nebo 1724) převzal 1725 společnost J. D. Herrgans.
Literatura
O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters I, 1883, s. 101; H. Benedikt: Franz Anton Graf von Sporck (1662–1738), Wien 1923, s. 120; B. Rudin: Der Prinzipal Heinrich Wilhelm Benecke und seine Gesellschaft, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 62, 1975, s. 202; A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 29.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 448—449
