Založil ji syn ochotníka J. Nypla ze Staré Paky V. Nypl, který 1839 získal vůbec první koncesi pro česká představení. Nyplova společnost (NS) hrála však pouze po vesnicích tzv. sousedské hry s náboženskou tematikou. Většinou to byla díla samotného principála, který podle staré barokní tradice obsah hry vyvolával a herci na daný námět improvizovali. Členové společnosti se pohybovali pěšky po Bydžovsku, Mladoboleslavsku a Královéhradecku; nejnutnější rekvizity a kostýmy vozili na trakaři. Družina měla čistě lokální význam a umělecky byla už v době svého vzniku anachronismem. Asi v polovině 50. let úřady Nyplově společnosti koncesi odňaly pro nedostatečnou uměleckou úroveň, hrubé a nestoudné vtipy a narážky.
Koncem 1859 stmelil rozpuštěný soubor J. Krämer, který se stal Nyplovým společníkem a prosadil obnovení koncese. NS hrála Tyla, Klicperu, Kolára i Schillera (Loupežníci), podle kritiky však jarmarečním způsobem. Nad průměr vynikali členové A. Landová, F. Šípek, F. Vratislav a Krämerův zeť V. K. Jelínek. Po Nyplově smrti 1862 přešla koncese na J. Krämera. NS představovala přechodný typ mezi ochotnickým a profesionálním kočovným divadlem.
Literatura
V. Š. Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 2 a 77; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 94 + Umělcové na pouti, 1961, s. 7, 32, 215.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 372
