Psán též Classovitius. – 1575 se stal členem jezuitského řádu. Učil ve Vídni rétoriku (1582), později také filozofii (1584–87). 1589 studoval maďarštinu v dnešní Šaľe nad Váhom (Vágsellye). Poté působil na Slovensku a na Moravě: v Kláštore pod Znievom (Znióváralja, 1590–95), v Olomouci (1606–08; 1610–14) a v Humenném (1609; 1615–19). Je spoluautorem dramatu S. Wenceslaus Martyr, Boëmiae Moraviaeque Patronus [Sv. Václav mučedník, patron Čech a Moravy] (další autoři jsou H. Zeidlhuber a G. Dingenauer), uvedeného 17. 7. 1614 k poctě arciknížete Ferdinanda, který přijel na sněm do Olomouce. Jedná se o pětiaktové drama s prologem a epilogem, využívající sbory i četné scénické efekty (Drahomíra se propadne do země, na scéně se odehrávají vraždy, bitvy apod.).
Prameny a literatura
ÖNB, sign. Ser. Nov. 71 (konvolut textu a periochy): S. Wenceslaus Martyr, Boëmiae Moraviaeque Patronus, 1614, rkp. textu; Kurtzer Inhalt der Gantzen Tragoedy vom H. Wenceslao, Hertzogen in Boehmen…, Olmütz 1614, tištěná německá periocha; Výtažné obsažení tragedií mučedlníka božího Sv. Václava, knížete a dědice českého…, Olomouc 1614, tištěná česká periocha (exemplář univerzitní knihovny ve Vratislavi dnes nezvěstný ⇒ DČD). • J. Schmidl: Historiae Societatis Jesu provinciae bohemiae…II, Pragae 1749, s. 731; Menčík 1895, s. 72; L. Lukács: Catalogi personarum et officiorum provinciae Austriae S. I. I (1551–1600), Romae 1978, s. 645. • DČD I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 116–117