Maschek, Vinzenz

Vinzenz
Maschek
5. 4. 1755
Zvíkovec u Rokycan
15. 11. 1831
Praha
skladatel, kapelník

Příjmení psáno též Mascheck, Machek, Mašek, křest. jména Wenzel, Vincenz, Vincenzio, Vincenzo, Venceslaus Vincentius, Václav Vincenc. V matrice narozených zapsán jako Venceslaus Vincentius Machek. – Syn učitele Tomáše Machka, starší bratr skladatele Pavla Lamberta M. (1761–1826). Oženil se (22. 7. 1781) se svou žačkou Marií Johannou Nepomucenou Prauschinovou (1764–1808), virtuoskou na skleněnou harmoniku. Manželé společně koncertovali (např. akademie v Nosticově divadle konaná v březnu 1791, k níž se dochovala cedule s rytinou od J. Berky). Z jejich dosud evidovaných sedmnácti dětí byli vynikajícími hudebníky synové Kašpar (1795–1873) a Albín (1804–78), M. prvorozený vnuk H. Proch (1809–78) byl dlouholetým kapelníkem vídeňské dvorní opery a uznávaným pěveckým pedagogem.

Hudební vzdělání získal M. v Praze u J. Segera a F. X. Duška. Do poloviny devadesátých let 18. stol. se věnoval světské hudbě. Byl vyhledávaným učitelem klavírní hry a vynikajícím klavírním virtuosem. Jako sekretář hraběte Vrtby koncertoval v německých městech (Berlín, Drážďany, Hamburk, Lipsko). 14. 10. 1787 vystoupil jako první profesionální hráč na fortepiano v Kodani. 1791 koncertoval společně s manželkou ve Vídni (Burgtheater 21. 5. 1791, ⇒ Link 1998) a možná také v Itálii. Od poloviny devadesátých let byl ředitelem kůru u sv. Mikuláše na Malé Straně (1. 1. 1795–31. 10. 1831).

Z údajů o M. povolání, zapsaných během jeho života v matrikách a v soupisu obyvatelstva, lze vyvodit, že působil také jako kapelník v pražských divadlech (1783 „fliglista“; 1789 a 1791 „Kapellmeister“). Mohl být kapelníkem Bondiniho italské operní společnosti, čemuž nasvědčují jeho klavírní úpravy oper G. Paisiel­la Il re Teodoro in Venezia [Král Teodor v Be­nátkách] a W. A. Mozarta Le nozze di Figaro [Figarova svatba], jejichž cena spočívá v tom, že zachycují tato díla v podobě, v jaké je Bondini uváděl v pražských divadlech (krácení recitativů, v případě Mozartovy opery výrazné zásahy do struktury prvního dějství). O kontaktech s Bondiniho drážďanskou německou společností, hostující v letních sezonách 1782–94 v Praze, vypovídá M. písňová sbírka komponovaná na texty herečky tohoto souboru S. Al­brechtové (1757–1840). Pro divadlo začal M. komponovat pravděpodobně 1777; toho roku měla společnost F. A. Göttersdorfa v Divadle v Kotcích na repertoáru balet Harlekins glückliche Sklaverey und Flucht [Harlekýnovo vydařené otroctví a útěk] s hudbou od „Masch­ka“. V polovině osmdesátých let složil pro tzv. Druhou Bondiniho divadelní společnost působící v Nosticově divadle hudbu k baletům Das Kosakenlager oder der verunglückte Stu­t­zer [Kozácký tábor aneb Neštěstím postižený hejsek], Die Nachtmusik oder Der Spaziergang in der Allee [Noční hudba aneb Procházka alejí] a Der Judentändelmarkt [Židovský vetešnický trh]. Rukopis klavírní verze baletu Das Kosakenlager byl objeven, ostatní balety se nedochovaly. Spolupráci M. s režisérem Druhé Bondiniho společnosti K. F. Zimdarem dokládá Zimdarova báseň Die Freude des Lebens. Ein Rondeau für Klavier [Života radosti. Rondo pro klavír], věnovaná M. a publikovaná 1785 v časopise Das Pragerblättchen. Dochovaná árie Schwarze Augen [Černé oči] ze singspielu Die Sklavin und der großmüthige Seefahrer [Otrokyně a ušlechtilý mořeplavec] (na titulním listu partitury uvedeno pouze příjmení „Maschek“), provedeného 1782 Wahrovou společností v Divadle v Kotcích, naznačuje M. kontakt i s tímto principálem. Libreto vytištěné k inscenaci však autora hudby neuvádí, a tak není známo, zda M. zkomponoval celý singspiel, či pouze zmíněnou árii. Nejvýznamnějším M. jevištním dílem je velká opera o třech dějstvích Der Spiegelritter [Rytíř se zrcadlem, l: A. Kotzebue], poprvé uvedená 9. 3. 1794 společností F. Spenglera v Nosticově divadle. Premiéra byla mimořádnou událostí sezony. Z dochovaných účtů lze soudit na velké obsazení orchestru a značnou návštěvu (prodáno 23 lóží a 232 lístků na galerii). Cedule ohlašovala dílo jako mistrovský kus, komponovaný v mozartovském duchu. Hudba se však nedochovala, a tak není možné její kvality posoudit. Stejnojmenná předehra, u níž by bylo možno uvažovat o M. autorství, je v úpravě pro tři basetové rohy anonymně zařazena v konvolutu pražských divadelních árií Racolta delle mi­gliori Arie. Dlabač uvádí další, dnes neznámý M. singspiel Der Ostindienfahrer [Cestovatel do Východní Indie]. M. je též autorem hudby k druhému dílu proslulé lokální frašky o Honzovi Kolohnátovi z Přelouče (J. M. Czapek: Hanns Klachel von Przelautsch, první uvedení v Divadle u Hybernů 7. 1. 1797, hudba nedochována, česky v překladu V. Tháma tamtéž 7. 5. 1797; 1806 přeložil J. N. Štěpánek). Pro klavír, smyčcové kvarteto a skleněnou harmoniku upravil řadu italských oper a singspielů (nebo jejich částí) uváděných v Praze v osmdesátých a v první polovině devadesátých let 18. stol.

Jako skladatel světské i duchovní hudby, virtuos na klavír a skleněnou harmoniku, učitel klavírní hry, kapelník, ředitel kůru, obchodník s hudebninami, soudní znalec v oboru muzikálií pro celou Prahu, člen Jednoty umělců hudebních (Tonkünstler-Sozietät) a čestný člen Vídeňského spolku pro duchovní hudbu u sv. Anny byl přední osobností pražského hudebního života na přelomu 18. a 19. století. Z jeho tvorby je v současnosti provozováno jen několik drobnějších skladeb. Velká a mnohem hodnotnější díla, především klavírní koncerty a některé mše, však ještě stále čekají na znovuuvedení. 

Prameny a literatura

SOA Plzeň, matrika narozených Zvíkovec; AMP, matriky, ⇒ Mikuláš 1995; Archiv NM, sign. F 172b: Elenchus des Männlicher Geschlechts der Königlichen Neuen=Stadt Prag a Dato 20.ten Octobrus 1783; NA, ČG-Publ, index k podacímu protokolu inv. č. 1180: žádost M. o pas do Dánska (26. 6. 1787); kart. 1058: vyřízení žádosti M. o povolení hudební akademie v Nosticově divadle 21. 3. 1791 (15. 3. 1791); LA PNP, fond Památníčky, přír. č. 66/41: památníček M. dcery Vincenzie z let 1798–1847 (zde dosud jediná známá podobizna M. a jeho manželky); památníček M. zetě Ernsta Procha z let 1800–11 (zápisy M. z 27. 6. 1802 a jeho manželky z 28. 3. 1802); Archiv města Plzně, sign. H 3081 (HU 34/13): úpravy částí oper a singspielů (Grétry, Salieri) pro skleněnou harmoniku ve sborníku XII Pezzi per Harmonica (též NK, sign. 59 R 777, pod názvem Eilf[!]Harmonica Stücke nebst VI Variationen); Muzeum Dr. Bohuslava Horáka, Rokycany, inv. č. 037442: klavírní úprava duetu ze singspielu W. Müllera Das Sonnenfest der Braminen; NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 470, přív. 3: Hans Klachls. Zweiter Theil. Eine komische Oper in zwey AufzügenDie Musik ist beim Hrn. Anton Gra[ms] in Prag zu haben, b.m., b.d.; ČMH, sign. XLII E 214 (provenience Frýdlant, Clam-Gallas): Aria Schwarze Augen; sign. XLIX D 146 (provenience Radenín): Sophiens Albrecht Gedichte beym Clavier zu singen…, Prag 1791, Zu haben in Nro 501 auf der Altstad gleich an der Brücke bey Vinzenz Maschek wie auch in der Johann Disbachischen Buchhandlung; sign. XIII F 387 (provenience Homolka): Panthomima en / Quatuors / pour / Deux Violons, Alto, et Violoncelle / par Mr. Maschek; sign. XXVII B 262 (provenience Křivoklát): Pezzi della Pantomima. per il. Clavi=Cembalo; č. př. 26/65: Das Kosaken Lager oder der verunglückte Stutzer (klavírní verze); klavírní adaptace – Mozart: Le nozze di Figaro; Paisiello: Il re Teodoro in Venezia; úprava pro smyčcové kvarteto – Mozart: Die Zauberflöte; úpravy částí pro klavír – Dutillieux: Nannerina e Pandolfino, Mozart: Die Zauberflöte, Sarti: Fra i due litiganti il terzo gode, Süßmayr: L’incanto superato, Winter: I Fratelli rivali; Strahovská knihovna (depozit ČMH), sign. TP 706: oznámení o premiéře opery Der Spiegelritter ze 7. 3. 1794 (Theaternachricht; Franz Spengler, Prag den 7ten März 1794); Archiv Pražské konzervatoře, sign. 7747: Overtura Spiegl Ritter (Racolta delle migliori Arie Scelte da varia Opere rappresentate nel Teatro di Praga adjustate per Tre Corni de Bassetto, Nro 107); BSB München, sign. MUS. Ms. 21792: fragment klavírního výtahu Das Kosakenlager, oder der verunglückte Stutzer [pouze Nr. 1, Sinfonia; 1 fol.]; notový incipit klavírního výtahu baletu Das Kosackenlager oder der verunglückte Stutzer. Ballo da Vinzenz Mascheck. a Cembalo (The Breitkopf Thematic ­Catalogue 1762–1787, ed. B. S. Brook, New York 1966, sl. 863, Supplement XVI: 1785, 1786 and 1787) + notový incipit klavírního výtahu baletu Der Spatziergang in die Alee, ein komisch pantomimi­sches Ballet. da Mascheck, tamtéž, sl. 863; ⇒ J. Mikuláš: V. M. Tematický katalog díla, v přípravě. • Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 119; Das Pragerblättchen 1785, s. 133, 299, 465; C. F. Z. –r [Zimdar]: Die Freude des Lebens. Ein Rondeau für Klavier, tamtéž, s. 446n.; Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag, 1796, reprint ed. O. Biba, München–Salzburg 1976, s. 125n., 145–149; Der Thea­tralische Eulenspiegel 1797, s. 92–100; AEJ 1797, sv. 3, s. 197–200; ADT 1, 1797, s. 6, 38; [F. X. Němeček?]: Ueber den Zustand der Musik in Böhmen, Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 2, 1800, č. 28–31, cit. dle Mozart auf der Reise nach Prag, Dresden, Leipzig und Berlin, ed. R. Angermüller, Bad Honnef 1995, s. 42; T. Volek: Čtyři studie k dějinám české hudby 18. století, I. Koncertní život Prahy v druhé polovině 18. století, Miscellanea musicologica 6, 1958, s. 47, 59, 60 + Repertoir pražské Spenglerovy divadelní společnosti v sezóně 1793–94, Miscellanea musicologica 14, 1960, s. 10n., 15, 22; I. Heroldová: Česká svatba na pražské scéně v roce 1797, Český lid 69, 1982, s. 202–209; Berkovec 1989, s. 67, 73, 84n., 95–97, 104n., 108, 110, 174, 178n., 195–199, 214; J. Mikuláš: V. M. (1755–1831), publikace k výstavě, Praha 1995, s. 1–17 + V. M. und seine Opernparaphrasen, Miscellanea musicologica 35, 1996, s. 43–96 + Tematický katalog V. M., Digitalizace památek – metoda jejich ochrany a prezentace?, ed. S. Tesař, Brno–Olomouc 2001, s. 169–175 + Das Ehepaar M. – bedeutende Darsteller des Prager Musiklebens auf der Wende des 18. und 19. Jahrhunderts, Maškov zbornik, ed. E. Škulj, Ljubljana 2002, s. 7–15 + Kozácký tábor na Starém Městě pražském L. P. 1785, DR 13, 2002, č. 3, s. 86–99 + Hudební skladatel V. M. (1755–1831), významný zvíkovecký rodák, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka XV, Rokycany 2003, s. 55–72 + V. M. (1755–1831), život a dílo, Miscellanea doctorandica I, ed. P. Klapil–J. Pospíšil, Olomouc 2004, s. 91–94 + „Echo“. Vícesborové kompozice v hudebním životě Čech druhé poloviny 18. století, Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740, ed. O. Fejtová–V. Ledvinka–J. Pešek–V. Vlnas, Praha 2004, s. 69–73; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 94; A. Scherl: Pantomimické produkce v Divadle v Kotcích, tamtéž, s. 104, 420; D. Link: The National Court Theatre in Mozart’s ­Vienna, ­Oxford 1998, s. 169; A. Jakubcová: „Astre brillant, favorable aux amans…“. Zápisy v památníku Vincenzie Maschkové z let 1798–1847, Miscellanea thea­tralia. Sborník A. Scherlovi k osmdesátinám, ed. E. Šormová–M. Kuklová, Praha 2005, s. 267–276. • ČHS, DČD II, Dlabač, Grove, Laiske, MGG, Pazdírek, Vondráček I


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 364–367

Autor: Mikuláš, Jiří