Příjmením psán též Kucharž, Kucharsch, křest. jménem Johann Baptist Joseph. Oženil se s Johanou, dcerou Karla Koštála ze Mšena (31. 10. 1779 u sv. Havla v Praze). Jeho syn Josef (jako premonstrát pod jménem Candidus) byl v hudbě zřejmě žákem svého otce, působil jako klavírista, varhaník a regenschori, později jako gymnaziální profesor.
Základní hudební vzdělání získal K. v Mlázovicích a ve Vrchlabí. Studoval na jezuitském gymnáziu v Hradci Králové a v Jičíně. Později odešel do Prahy, kde pokračoval ve studiu filozofie. Skladbě a varhanní hře se učil u významného pražského pedagoga J. Segera a byl považován za jednoho z jeho nejlepších žáků. 1772 nastoupil místo varhaníka ve farním kostele sv. Jindřicha, 1. 9. 1790 byl ustanoven varhaníkem klášterního kostela premonstrátů na Strahově, kde působil za regenschoriů G. J. Dlabače a J. N. Strniště až do své smrti. 1791 se stal kapelníkem (cembalistou) operního orchestru Nosticova divadla, 1797 jej v této funkci vystřídal → J. J. Rösler. Podílel se na prvním pražském provedení Haydnova oratoria Die Schöpfung [Stvoření, StD 16. 3. 1800], které uspořádal impresário → D. Guardasoni, a nastudoval provedení skladby J. G. Naumanna Vater unser [Otče náš, 1801]. Z jeho žáků jsou známi varhaník a skladatel A. F. Bečvařovský, klavírista, pedagog a Chopinův učitel V. Živný a zpěvačka Guardasoniho společnosti → T. Strinasacchi.
K. vynikl jako varhanní virtuos a improvizátor, hrál též na mandolínu, skleněnou harmoniku a vyučoval hudbě, což dokumentuje K. opis učebnice generálbasu. Z nepočetných kompozic (dva koncerty pro varhany, skladby pro mandolínu, skleněnou harmoniku, kantáty, písně, tance) se dochovala pouze nepatrná část. Kompozice nedosahují úrovně skladeb jeho pražských vrstevníků → J. A. Koželucha či → V. Maschka.
Do divadelní historie K. vstoupil především jako spolupracovník → W. A. Mozarta v době jeho pražských pobytů. Pořídil klavírní výtahy jeho oper Le nozze di Figaro [Figarova svatba], Don Giovanni a Così fan tutte [Takové jsou všechny], zachycující autentické místní verze těchto děl, a úpravu Dona Giovanniho pro smyčcové kvarteto, která dokumentuje genezi Mozartovy opery a zřejmě i K. spolupráci s Mozartem při zkouškách k vůbec prvnímu uvedení díla. Literatura uvádí též notovými materiály nedoložené K. klavírní výtahy oper La clemenza di Tito [Velkomyslnost Titova] a Die Zauberflöte [Kouzelná flétna], pro jejíž uvedení v italském překladu údajně dokomponoval recitativy. K. byl ve své době kvalifikovaným znalcem a zprostředkovatelem Mozartova díla, i když o jejich osobních kontaktech podává zprávu pouze Němeček (⇒ Niemetschek 1808), který tuto informaci údajně získal přímo od K.
Prameny a literatura
Údaje o matričních záznamech k biografii K. a jeho rodiny ⇒ Jonášová 2003; ČMH: klavírní výtahy oper W. A. Mozarta Le nozze di Figaro, Il Don Giovanni, Così fan tutte (⇒ Mikuláš 1988); MZMh, sign. A 7654 (též Archiv der Gesellschaft der Musikfreunde, Wien, sign. IX 70 100 P): Il Dissoluto Punito o sia Il D: Giovanni. Quartetti Del Signore Gio: Kucharz. • Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag, 1796, reprint ed. O. Biba, München–Salzburg 1976, s. 123, 147, 151; F. X. Niemetschek: Lebensbeschreibung des k. k. Kapellmeisters Wolfgang Amadeus Mozart aus Originalquellen, 2. vyd. Prag 1808, s. 87n.; [F. X. Němeček?]: Ueber den Zustand der Musik in Böhmen, Allgemeine musikalische Zeitung(Leipzig) 2, 1800, č. 28–31, cit. dle Mozart auf der Reise nach Prag, Dresden, Leipzig und Berlin, ed. R. Angermüller, Bad Honnef 1995, s. 42n.; R. Mayerhöffer: Dem Andenken des berühmten Organisten J. K. – Cuique suum!, Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten (Wien–Prag) 9, 1829, s. 316n.; Teuber II 1885, s. 201, 208, 231, 326, 341, 344, 350; V. Němec: Pražské varhany, Praha 1944, s. 134, 137, 140, 243; P. Nettl: Der erste Prager Klavierauszug des Don Giovanni, Mitteilungen der Internationalen Stiftung Mozarteum (Salzburg) 16, 1956, s. 36–38; T. Volek: Význam pražské operní tradice pro vznik Mozartovy opery Don Giovanni, Mozartův Don Giovanni v Praze, ed. V. Ptáčková, Praha 1987, s. 74–78; Mozartův Don Giovanni (katalog výstavy), ed. T. Volek–J. Pešková, Praha 1987, s. 50, 55, 62n.; J. Mikuláš a kol.: Klavírní výtahy Mozartových oper v úpravě J. K. K., strojopis, FF UK Praha 1988; M. Schuler: Zeitgenössische Prager Abschriften von Werken Mozarts, Hudební věda 28, 1991, s. 292, 294; V. Kyas: Otazníky nad K. originálem. Brněnský klavírní výtah Mozartova Dona Giovanniho v úpravě J. K. K., Opus musicum (Brno) 24, 1992, s. 104–110; J. Berkovec: Josef Ferdinand Norbert Seger a jeho škola, Hudební věda 32, 1995, s. 292–297; S. Klíma: Výjimečný je můj K., Harmonie 3, 1996, s. 37; H. Krones: „Il Dissoluto Punito o sia Il D: Giovanni. Quartetti Del Signore Gio: Kucharz“. Bearbeitung oder „Mitschrift“ des Mozartschen „Don Giovanni“?, Festschrift Christoph-Hellmut Mahling zum 65. Geburtstag I, ed. A. Beer–K. Pfarr–W. Ruf, Tutzing 1997, s. 721–748; M. Jonášová: „Ihre Versicherung beruhigt mich, sie kommt von einem Kenner.“ K biografii J. K. K., Hudební věda 40, 2003, s. 329–360 + Neznámý pražský opis partitury Dona Giovanniho ve sbírce hudebnin premonstrátského kláštera na Strahově, tamtéž 42, 2005, s. 301–330; D. J. Buch: Notované rukopisy z 18. století k Mozartovým italským komickým operám v Archivu Pražské konzervatoře a v Národní knihovně ČR, Miscellanea theatralia. Sborník A. Scherlovi k osmdesátinám, ed. E. Šormová–M. Kuklová, Praha 2005, s. 262n., 265n. • ADB, ČHS, Dlabač, Grove, MGG, Verti
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 327–328
