Treu, Johann Hugo

Vlastním jménem Johan Nepomuk Gratzer. Objevují se varianty uměleckého jména Johann Hugo Treu-Gratzer, Johann Hugo Gratzer. Byl synem pokrývače ze Znojma. Od začátku 50. let 19. století působil u divadelní společnosti S. Lockeové a 1856 se oženil s její dcerou Annou. Hrál především komické postavy, charakterní role a zpíval v operetách. Po smrti Lockeové se 1864 ujal vedení společnosti. 1864–65 byl ředitelem městského divadla v Uherském Hradišti, po masopustu 1865 se jeho společnost objevila v Mikulově. V zimní sezoně 1866/67 hrál ve Šternberku a v Novém Jičíně. V následujících zimních sezonách (1868/69, 1869/70) hrál ve šternberském hotelu Zweigel, kam se poté pravidelně vracel. Společnost měla bez orchestru přibližně dvacet členů. Orchestr sestával ze čtrnácti hudebníků městské kapely, při uvádění operet byl počet muzikantů navýšen až na čtyřiadvacet. Frašky a operety režíroval principál, činoherní kusy a veselohry J. Zahrer, kapelníkem byl W. Weigelt. Do začátku 70. let hrála u společnosti rodina Schubertova (pravděpodobně se jednalo o A. Schuberta, pozdějšího divadelního ředitele). V sezoně 1870/71 hrála společnost v Novém Jičíně, kde v 70. a 80. letech působila častěji, 1871/72 v Ostravě a v letním divadle v Prostějově, v zimních sezonách 1874−76 a 1877−79 v městském divadle ve Znojmě, 1876/77 v Uherském Hradišti. Za znojemského působení měla společnost čtyři režiséry a čtyřiadvacet herců (mezi nimi zřejmě pozdější ředitelku W. Finkovou jako mladou milovnicí). Ve výčtu technického personálu se vyskytuje jméno Gratzer; v rodném Znojmě T. tedy pravděpodobně zaměstnával rodinné příslušníky. Zimní sezonu 1878/79 strávenou opět ve Znojmě spojil s pobyty v letním divadle v Hinter-Brühl u Vídně. Na jaře 1880 se znovu ucházel o znojemské divadlo, ale úspěšnějším pretendentem byl I. Siege, který byl na rozdíl od T. schopen složit požadovanou kauci. Po ukončení zimní sezony 1880/81 ve Šternberku společnost pokračovala do Prostějova, Šumperku a Moravské Třebové. Na jaře následujícího roku hrála v divadelních sálech ve Šternberku, poté v Bruntále, v Novém Jičíně a zimní sezonu zahájila v Krnově. V 80. letech 19. století hrál T. v krnovském městském divadle v sedmi sezonách, přičemž v sezonách 1883/84 a 1885/86 vedl současně divadlo v Bruntále. V letním období hrála společnost ještě v Novém Jičíně (1883) nebo v Karlově Studánce (1884, 1889). Členem hereckého souboru byl herec, režisér a divadelní ředitel G. Denemy, jenž tu vzhledem ke svému pokročilému věku zastával obor hrdinných otců. V poslední dekádě 19. století hrál T. zejména v Moravské Třebové (1890−92, sezona 1899/1900), ve Šternberku společně s uměleckým vedoucím P. Holdigem (1896). Následně v Ostravě (1896) a v Šumperku (1892, 1894), kde strávil také poslední zimní sezonu 1902/03. T. zemřel v létě 1903 v nedaleké obci Libina ve věku šestasedmdesáti let. Nekrolog v divadelním almanachu uvádí, že byl nejstarším divadelním ředitelem v Rakousku-Uhersku.

Manželka Anna, rozená Lockeová, byla herečka a zpěvačka; děti Hugo a Fanny byly od sezony 1866/67 obsazovány do dětských rolí.

Repertoár T. společnosti v 70, a 80, letech 19. století měl především veseloherní a zábavný charakter; pravidelně nabízel tehdy nový a oblíbený žánr − operetu. Hrály se především osvědčené kusy od F. Suppého (Die Frau Meisterin a Fatinitza), J. Strausse ml. (Die Fledermaus a Der Karneval in Rom), Planquetta (Die Glocken von Corneville) nebo Der Seekadett od R. Genéeho a F. Zelleho. Mezi další uváděné hudební žánry patřila lidová hra se zpěvy a fraška se zpěvy (K. Morré, E. Jacobson, W. Mannstädt). Více než polovina odehraného repertoáru byla spojena s hudbou. Z činohry uváděl T. především osvědčené kusy od A. Kotzebua, F. I. Holbeina či G. A. Maltitze. Zaměřoval se však také na současné dramatiky, jejichž díla uváděl mnohdy záhy po jejich prvním nastudováních na větších scénách: např. Anzengruberovu lidovou hru se zpěvy Der Pfarrer von Kirchfeld (1871/72), Rosenovu frašku Größenwahn (1877/78) nebo Lindauovu veselohru Die beiden Leonoren (1889/90). Hojně uváděl hry O. F. Berga Die Frau Mama, Nemesis, Der letzte Nationalgardist, Das Mädl ohne Geld nebo Der Närrische Schuster, veselohry F. von Schönthana Das Mädchen aus der Fremde, Cornelius Voss nebo hru Schönthana a G. v. Mosera Unsere Frauen, z dalších L. Feldmanna a O. Blumenthala Die Teufelsfelsen či Unsere braven Achter oder Die Helden von Doboj od redaktora novin Mährisches Tagblatt W. Seethalera. Kromě majoritního zastoupení německých a rakouských dramatiků se v repertoáru často objevovali také francouzští autoři: A. Dumas ml., É. Pailleron nebo autorské dvojice A. Valabrègue a M. Ordonneau (fraška Durand und Durand), H. Meilhac a L. Halévy (fraška Fifi) aj.

Společnost patřila ke středně velkým divadelním podnikům. T. dokázal získat i dlouhodobější nájmy divadel v menších městech, ale pouze v určitém regionu. Byl aktivním divadelníkem od 50. let 19. století až do prvních let 20. století.

Prameny

MZA Brno: Sbírka matrik, sign. 15017 1820−1835 Znojmo − sv. Mikuláš [datum narození, jména rodičů: Mathias Gratzer a Antonie roz. Saneková, povolání otce]. Viz také [online, cit. 14. 10. 2016], URL: http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2375/?strana=97.

ZA Opava: Sbírka matrik, Z, inv. č. 10060, sign. U IV 19 1896−1918 Horní Libina [datum úmrtí, datum sňatku: 8. 10. 1856]. Viz také [online, cit. 14. 10. 2016], URL: http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be98bb62-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=80.

SOA Olomouc: fond Šternberk, Dokumentační sbírka plakátů 1853−1967, inv. č. Š 8−22, kart. 9 [Johann Hugo Treu, divadelní cedule 1869, 1872; Johann Hugo Treu a Paul Holdig, divadelní cedule 1896].

SOA Prostějov: fond Archiv města Prostějov II. (1850−1945), inv. č. 2011, karton 119 [oznámení o představení, 1875], inv. č. 1934, č. j. 1071, 1424, karton 60 [povolení, obsahuje i seznam členů společnosti, 1871]; fond Okresní úřad Prostějov, všeobecná registratura – Signatura G, 1857−1933, inv. 84, sign. 1626, karton 133 [T. žádost, 1871].

SOA Bruntál se sídlem v Krnově: fond Okresní úřad Bruntál (1800 1850−1930 (1952), inv. č. 516, sign. J, karton 146 [představení v Bruntále ve prospěch místního chudinského fondu, 1873−1878, T. žádost,]; inv. č. 517, sign. J, karton 147, 1880−1885 [povolení ke konání divadelních představení, 1883].

Vlastivědné muzeum v Šumperku: skupina Písemnosti, podskupina Plakáty, inv. č. H 10 327−H 10 380 [divadelní cedule společnosti z představení v Šumperku říjen 1902 − leden 1903].

Literatura

Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1865, d. 2, s. 156−157; 1866, d. 2, s. 324; 1867, d. 2, s. 271−272; 1869, d. 2, s. 393−394; 1872, d. 2, s. 230−232; 1875, d. 2, s. 385−386; 1876, d. 2, s. 357−358; 1877, d. 2, s. 312−313; 1878, d. 2, s. 325−326; 1879, d. 2, s. 350−352; 1881, d. 2, s. 495−496; 1883, d. 2, s. 172−173; 1884, d. 2, s. 469−470; 1886, d. 2, s. 225−226; 1889, d. 2, 243−244; 1890, d. 2, s. 616−617; anon.: Theater-Direktor Johann Hugo Treu †, Zwittauer Nachrichten 4, 1903, č. 36, s. 4; Neuer Theater-Almanach (Berlin) 1904, s. 155 (oznámení o úmrtí); O. Hatschek: Das deutscheTheaterwesen in Proßnitz, Prossnitz 1905, s. 9−10, 19−24, 28−30, 33−35, 39, 44−45; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 1/3, Olomouc 2013, s. 214–215; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3, Olomouc 2013, s. 146, 165, 217, 224, 324; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3, Olomouc 2014, s. 113, 117, 118, 131, 143, 144, 164, 176, 177, 225, 226, 237, 241, 242, 244, 266; M. Lukáš: Divadlo v Mikulově za éry rodu Dietrichsteinů (od konce 16. století do druhé světové války), disertační práce, FF MU Brno 2017, s. 80–82.

Kosch Th, Ulrich

Vznik: 2018