Psán též Jonasson, Jonason, Jonas. – Jeho životopis do příchodu do Prahy je znám jen mezerovitě. Podle Taschenbuch von der Prager Schaubühne auf das Jahr 1778 se narodil ve Vídni 1748 a debutoval již 1762 v Praze. Z jeho další životní dráhy je znám jen sňatek s tanečnicí Annou, roz. Ramaszovou, a místo narození dcery Margarety (Ansbach 1768). V pražském Divadle v Kotcích se u → J. J. Bruniana představil poprvé 1769. 1770 se mu v Praze narodila dcera Josefa Barbara. 1771 odešel s → J. Böhmem do Brna, kde manželka byla nejpozději 1773 figurantkou baletu, a setrval tam až do 1776, kdy se opět vrátil do Brunianova pražského souboru jako herec a baletní mistr. S Brunianem absolvoval jeho podnikatelské pokusy v Drážďanech (1777) a v Braunschweigu (1778), po jejich nezdaru byl angažován 1781 v Münsteru. U Böhmovy společnosti je znovu doložen 1783–89, 1792/93, 1797/98 (tehdy již se dvěma dcerami). Pravděpodobně v této společnosti působil i později, jeho další dráhu se však dosud nepodařilo vysledovat.
J. byl všestranným hercem a zpěvákem. U Bruniana začínal ve vedlejších rolích, 1769 např. jako Herr von Wernin ve veselohře J. Ch. Brandese Der Graf von Olsbach [Hrabě z Olsbachu]) a jako Baron ve veselohře K. L. Reulinga Das Gespenst mit der Trommel [Strašidlo s bubnem]. V Brně se poprvé představil 2. 4. 1771 jako Dürimel (L. S. Mercier: Dürimel, oder die Einquartierung der Franzosen [Dürimel aneb Ubytování Francouzů]). Hrál pak druhé milovníky, kavalíry i sluhy, zároveň zpíval buffo role v singspielech a tančil v baletech. Brunian mu při zájezdu do Drážďan 1777 umožnil vystoupit i v titulní roli Hamleta a v roli Beaumarchaise (Goethe: Clavigo), nad čímž se kritika pozastavovala. Později však hrál u Böhma s úspěchem i přední role dramatického repertoáru. Charakteristika z 1787 (⇒ Ephemeriden) mu přiznala největší úspěchy v rolích hádavých starců, z nichž hrál např. ve Schröderových úpravách satirických anglických komedií Barona (R. Sheridan: Lästerschule [Škola pomluv]) nebo Guvernéra (Miss Lee: Glück bessert Thorheit [Štěstí léčí pošetilost]), ale i v úlohách tragických otců, vytkla mu však nedostatečnou péči o mluvní projev, malou obratnost jazyka a polykání konců vět.
Prameny a literatura
AMP, matrika narozených fary u sv. Havla, sign. HV N 4, 22. 4. 1770; sign. HV N 5, 21. 10. 1776 a 17. 7. 1778 (vše narození J. dětí). • Genaue Nachrichten von beyden k. k. Schaubühnen… und den vorzüglichsten Theatern der übrigen k. k. Erbländer (Wien) 1773, díl 2, s. 219, 230n., 237; Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 25, 30–32, 51; Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 2, 1779, s. 684; Theater-Journal für Deutschland (Gotha) 1779, část 11, s. 15; Ephemeriden der Litteratur und des Theaters (Berlin) 1785, 1. polol., s. 234, 237, 186; 1787, 1. polol., s. 231–237; Neues Theater-Journal für Deutschland (Leipzig) 1, 1788, s. 84n.; nesign.: Fortsetzung der Briefe an einen Freund über das neue Schauspielhaus in Koblenz, Frankfurt a. M. 1788. s. 7, 12, 21, 23n., 39, 43; Teuber I 1883, s. 297; Teuber II 1885, s. 35, 37n., 42–45; E. Šebesta: Příspěvky k dějinám pražského divadelnictví z konce 18. a počátku 19. stol., Československé divadlo 1, 1923, s. 181; H. G. Fellmann: Die Böhmsche Theatertruppe und ihre Zeit, Leipzig 1928, s. 75. • Kosch Th
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 282
