Příjmení psáno také Hollý, Holly, Holli, křest. jméno v matrice narozených zapsáno jako Andreas. – Syn netolického měšťana a mlynáře Andrease H. a matky Veroniky. Místo narození H. udáváno dosud chybně (Böhmisch-Luba u Lince, Luby u Klatov, Böhmisch-Luhe, Böhmisch-Leipa).
Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze, stal se novicem řádu františkánů, ale později řád opustil a věnoval se profesionálně hudbě, zpočátku jako klavírista a varhaník. Jako skladatel, korepetitor a kapelník (od dubna 1772 po J. B. Saviovi) působil 1768–74 u společnosti → J. J. Bruniana v pražském Divadle v Kotcích. Lze předpokládat, že s divadlem spolupracoval už dříve (1770 bydlel společně s Brunianem a herci K. F. Henischem a F. X. Franckem v tehdejší ulici U Míčovny, v domě U Sladkých na rozhraní dnešních ulic Husovy, Na Perštýně a Jilské). 1774 odešel do Berlína ke společnosti G. H. Kocha a odtud do Vratislavi, kde do konce života působil jako hudební ředitel Wäserovy společnosti, s níž hostoval i v řadě dalších míst, např. v létě 1776 ve vídeňském Divadle u Korutanské brány.
V Praze H. připravoval hudbu pro Brunianovy inscenace, složil původní singspiely Das Gespenst [Strašidlo, 1771] a Der Zauberer [Kouzelník, 1772] na libreta K. F. Henische (1745–76). Pro pražská provedení upravoval i hudbu dalších skladatelů, instrumentoval např. singspiel J. A. Hillera Die Jagd [Honitba, 1772], pro nějž byl k dispozici pouze klavírní výtah. H. se přičítají také další scénická díla, např. singspiel Der lustige Schuster [Veselý švec, l: Henisch, př: Ch. F. Weiße, Praha 1770], u nichž nelze bez notových pramenů určit, zda šlo o původní kompozici, úpravu skladby jiného autora, přepracování vlastního kusu nebo chybu vzniklou záměnou podobných titulů. Např. singspiel Die Verwechslung oder Der Teufel in allen Ecken [Záměna aneb Čert ve všech koutech], provedený údajně v Praze 1769 s H. hudbou (⇒ Grove), byl podle dochovaných libret Brunianem poprvé uveden už 1768, a to s hudbou H. předchůdce Savia. H. komponoval vlastní tříaktovou zpěvohru Die Verwechslung zřejmě až počátkem osmdesátých let 18. stol. a prokazatelně na jiné libreto (dochováno 17 notových a textových incipitů v nabídkovém katalogu hudebnin I. Breitkopfa 1782–84). Ve svých dalších působištích skládal singspiely Der Bassa von Tunis [Paša z Tunisu, l: Henisch, Berlín 1774], Das Gärtnermädchen [Zahradnice, l: J. C. A. Musäus] a Gelegenheit macht Diebe [Příležitost dělá zloděje, l: Henisch], vše Vratislav 1775; stejně jako meziaktní hudbu a hudbu k činohrám (Hamlet, 1778; Macbeth, 1780; Galora von Venedig, t: T. B. Berger, 1780?; Hanno, Fürst in Norden [Hanno, kníže Severu], t: J. Ch. Bock, po 1781) a příležitostným výstupům (Das Opfer der Treue [Oběť věrnosti], 1776; Der Tempel des Schicksals [Chrám osudu], 1779; Deukalion und Pyrrha, 1780, vše t: K. E. Schubert; Der Tempel des Friedens [Chrám míru], t: S. G. Bürde, 1782). Lze předpokládat, že kompozice podobného typu skládal také v Praze. Nelze vyloučit ani spolupráci s dalšími principály, kteří na počátku sedmdesátých let 18. stol. v Praze vystupovali (např. dětská divadelní společnost → F. Bernera měla ve svém repertoáru dohru → F. A. Nutha Das lustige Elend [Veselá bída] s hudbou H.). Některé H. skladby se tradují jen jako názvy bez dalších údajů (Die Zigeuner, t: H. F. Möller?, 1781?; Der Irrwisch [Bludička], t: Ch. F. Bretzner?, 1782?).
Dochovaná partitura jednoaktového singspielu Das Gespenst (Divadlo v Kotcích 3. 12. 1771, do 1772 v Praze doloženo pět repríz, Berlín 13. 10. 1774), jednoho z prvních pokusů domácího tvůrce o kompozici singspielu v sedmdesátých letech 18. stol., je dokladem profesionální rutiny skladatele, schopného plnit potřeby divadelního provozu. Hudba se vyznačuje melodickou invencí, vynalézavostí vnitřní periodické stavby, motivickou sevřeností a formální uceleností jednotlivých čísel, vnitřní hudební souvislostí celku kompozice a zvukově působivými detaily orchestrace. Náročnost pěveckých partů dokládá, že Brunianova společnost disponovala herci, kteří byli zároveň zkušenými a schopnými zpěváky. Henischova hra přežívala v překladu V. Tháma v repertoáru až do 19. stol. (Strašidlo ve vsi aneb Vojáci na dovolené). Za nejúspěšnější z H. děl je považován singspiel Der Kaufmann von Smyrna [Kupec ze Smyrny, l: Ch. F. Schwan, Berlín 1773]; ve Vídni hrán pod názvem Wohltaten gewinnen die Herzen [Dobrodiní získá přízeň], Divadlo u Korutanské brány, 1776; později jako Der Sklavenhändler von Smyrna [Otrokář ze Smyrny], Burgtheater, 13. 2. 1781, stylově inspirovaný operou buffou, jehož klavírní výtah byl za H. života vydán tiskem (Berlín 1775, ed. Ch. F. Himburg).
Prameny a literatura
SOA Třeboň, matrika narozených Netolice, sv. 5, 1724–55, s. 427, 28. 11. 1747 (záznam o narození a křtu H.); SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Černínové (nezpracován), dodatky: Approbation Buch beim Prager Theater(1774/75), fol. 68n.; Ústav hudební vědy FF UK – knihovna, sign. A 15 (Knihovna O. Hostinského): Das Gespenst, opis partitury; SLUB Dresden, Mus. 3535 F 1 (kopie v NK): Der Kaufmann von Smyrna, opis partitury; Brusel, Conservatoire Royal de Musique, ms. 2413: Der Bassa von Tunis. • GTK 1776, s. 253n. (Wäserische Gesellschaft); 1777, s. 240n. (Wäserische Gesellschaft); Allgemeine deutsche Bibliothek (Berlin–Stettin) 33, 1778, s. 173; nesign.: Fortgesetzte Nachrichten von der Wäserschen Gesellschaft zu Breslau, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 4, 1781, s. 186–187; Von der Wäserschen Gesellschaft, 5, 1782, s. 587–588; Todesfall, 6, 1783, s. 368; [F. X. Garnier]: Nachricht von der Bernerischen jungen Schauspielergesellschaft… [Erlangen] 1782, s. 32–34; Magazin der Musik (Hamburg) 2, 1784, s. 37n.; H. M. Schletterer: Das deutsche Singspiel, Augsburg 1863, s. 226–227; J. J. Stankovský: Divadelní slovník, Praha 1876, s. 80, 126; Teuber I 1883, s. 297, 322–23, 374–75; Teuber II 1885, s. 19, 23–24; M. Schlesinger: Geschichte des Breslauer Theaters I, Berlin 1898, s. 67–71; R. Haas: Kindermusik im alten Prag, Alt-Prager Almanach, Prag 1926, s. 65; Šebesta 1933, s. 81; H. Graf: Das Repertoire der öffentlichen Opern- und Singspielbühnen in Berlin seit dem Jahre 1771, Berlin 1934, s. 17, 19; The Breitkopf Thematic Catalogue [1762–87], ed. B. S. Brook, New York 1966, Suppl. V, s. 700, 830, 837n.; T. Bauman: North German Opera in the Age of Goethe, Cambridge 1985, 134n., 140, 144, 201; A. Jakubcová: F. O. H.: Das Gespenst. K historii singspielové produkce Divadla v Kotcích, Miscellanea musicologica 33, 1992, s. 33–38. • BLGBL, ČHS, Dlabač, Eitner, Gerber 1, Grove, Grove O, LDM, MGG, Wurzbach
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 249–251
