Syn loutkáře, který podle B. sdělení vystupoval asi od 1755. Blíže neznámý B. otec bývá proto považován za jednoho z nejstarších českých loutkářů. Nelze však přesně určit, v jaké řeči B. a jeho otec hráli. Podle vlastního vyjádření se B. zabýval loutkovým divadlem od útlého mládí jako otcův pomocník. 1780 se stal mělnickým měšťanem. Jeho první žádost o povolení hry s marionetami je doložena 1788, kdy působil v Boleslavském kraji. Na přelomu století žádal o povolení hry s marionetami pro všechny české kraje, výsledek tohoto řízení však není znám. 1810 na něj bylo učiněno anonymní udání, že hraje bez povolení. Z vyšetřování vyplynulo, že hrál několik týdnů v Mladé Boleslavi „krátké, rozmarné a dobře skloubené hry“ a že používal tištěných oznámení. Protože měl z Mělníka dobré vysvědčení o bezúhonném chování, boleslavský krajský úřad mu vystupování dodatečně povolil. Loutkové divadlo provozoval i B. syn Josef, narozený v Brandýse nad Labem, který nejprve doprovázel otce a po jeho smrti získal samostatné povolení pro česká krajská a venkovská města (1830–34).
Prameny a literatura
NA, fond ČG-Publ 1786–1795, sign. 34, elench č. 102. • J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 51, 62, 110.
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 60–61