Psána též Girelli Anguillari, Anguilari, Anguilar, Aguilar, Aquilar, Auguilar. – Začínala 1752 jako tanečnice v Teatro S. Samuele v Benátkách. Pěvecká angažmá absolvovala ve Florencii (1756/57), v Benátkách (1759, 1764), v Bologni, kde zpívala titulní roli v opeře Ch. W. Glucka Il trionfo di Clelia [Vítězství Clelie, l: P. Metastasio, 1763], v Turíně (1767, 1770/71), v Lucce (1763), Neapoli (1765–68), v Parmě (1769), v Miláně (Asterie ve zdejším prvním uvedení Myslivečkovy opery Il Gran Tamerlano [Veliký Tamerlán], l: A. Piovene, 1771) a v Londýně (1773). V libretech z této doby bylo její jméno tištěno s přídomkem „di Venezia“, pozdější soupis zpěváků (Milano 1776 ⇒ Verti) ji uvádí jako „di Verona“. Jako sopranistka byla primadonou v hlavních rolích vážných i komických oper. V pražském Divadle v Kotcích zpívala s italskou operní společností A. Mingottiho počátkem šedesátých let 18. stol. např. jako Timante (B. Galuppi: Demofoonte), Scitalce (J. A. Hasse: Semiramide riconosciuta [Znovupoznaná Semiramis]), Giacinta (D. Fischietti: Il mercato di Malmantile [Trh v Malmantile]), Contessa (B. Galuppi: Le nozze [Svatba, 1760]). 1764/65 ji do Prahy znovu angažoval impresário G. Bustelli. V zahajovacím představení Bustelliho sezony, jímž bylo první uvedení opery tehdejšího pražského operního kapelníka a skladatele D. Fischiettiho Vologeso, re de Parti [Vologesus, partský král, 4. 10. 1764] vytvořila roli Berenice, v další Fischiettiho opeře La Nitteti ztvárnila roli Beroë. V Galuppiho operách zpívala titulní roli Ipermestry a Parsane (Il Solimano). Členy Bustelliho společnosti a pěveckými kolegy G. byli tehdy dva pozdější pražští impresáriové D. Guardasoni a P. Bondini, s nimiž 1765 účinkovala mj. v provedení oratoria J. A. Hasseho Sant’Elena al Calvario. Jejího umění si cenil C. Ditters von Dittersdorf, výkon v roli nymfy Silvie v prvním uvedení Mozartovy opery Ascanio in Alba (Teatro Regio Ducale, Milán 17. 10. 1771) uznale hodnotili skladatel i jeho otec. Zpěvačka Barbara G., působící ve společnosti J. Kurtze (v Benátkách v divadle S. Casiano v karnevalu 1764, v Praze 1768/69), byla možná sestra G.
Prameny a literatura
Libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Sartori, ⇒ Meyer. • Teuber I 1883, s. 268–272; T. Wiel: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento, Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 190n., 221, 248n.; K. Ditters z Dittersdorfu: Vzpomínky hudebníka XVIII. století, přel. V. Bělohlavý, Praha 1959, s. 84; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 52; R. Batchvarova-Schweitzer: The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen, dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 106, 126n., 129n.; R. Angermüller: Die Sänger der Erstaufführung von Mozarts Festa teatrale „Ascanio in Alba“, Mitteilungen der Internationalen Stiftung Mozarteum (Salzburg) 47, seš. 1–2, červen 1999, s. 15–19; M. Freemanová: Oratorios (and operas) by German composers in the 18th and 19th century Bohemian lands, Deutschsprachiges Theater in Prag, ed. A. Jakubcová–J. Ludvová–V. Maidl, Prag 2001, s. 198, 202. • DBI, DEUM, Gerber, Grove O, Verti
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 195–196