Poprvé provd. Gabzdylová, podruhé Divácká. Žačka svého otce, který vedl kurzy společenských tanců, ve stepu F. Knoppa (byla i jeho jevištní partnerkou) a F. Towena, klasickému tanci se učila u S. Machova a E. Gabzdyla (vystupovala v dětských a dívčích rolích, např. v Královně loutek a Z pohádky do pohádky, 1940), u E. Bláhové získala 1941 základy Dalcrozovy metody. Absolvovala Masarykův ústav hudby a zpěvu v Ostravě 1940 (rytmika, gymnastika). Vyučovala v Brně na Janáčkově hudební škole, 1942 otevřela v Ostravě soukromou taneční školu a vystupovala i v recitálech a komponovaných pořadech jako partnerka E. Gabzdyla. Za okupace, po uzavření českého divadla v Ostravě, byla členkou Českého divadla Moravskoostravského, které založili J. Pacl, V. Brázda a E. Gabzdyl; zde tančila např. Olivu v Italském capricciu (1940), Vážku v opeře Příhody lišky Bystroušky (1941), Kapuletovou v Romeovi a Julii (1942), sólo ve Valčících A. Dvořáka (1942), Pierota v Karnevalu (1942) a zejm. životní roli Isabeau v Joanovi ze Zarisy (1943). V ostravském divadle byla tzv. stálým hostem, vystupovala v řadě sól v tanečních scénách oper a operet. Od začátku 50. let do 1960, kdy byly zrušeny soukromé taneční školy, se s přestávkami věnovala pedagogické práci zejm. v Ostravě, Opavě, Frýdku-Místku, Frýdlantu n. Ostravicí, Novém Jičíně, Českém Těšíně a Hlučíně. Od 1962 vyučovala i společenský tanec, pracovala v odděleních filmu a divadla KD Vítkovice. Manželka 1. Emericha Gabzdyla, 2. Bohumila Diváckého, matka Reného Gabzdyla.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 326-327
