Šaršeová, Jožka

Jožka
Šaršeová
11. 11. 1901
Předlice, okr. Ústí nad Labem
19. 11. 1982
Praha
tanečnice, choreografka, pedagožka

Významná představitelka meziválečného novodobého tance. Studovala u J. Dalcroze v Hellerau u Drážďan, kde byla členkou skupiny V. Kratinové a J. Kröschlové, s níž se 1924 vrátila do Prahy (role čarodějnice Ho v Zelené flétně, h. W. A. Mozart). Jako tanečnice, choreografka a herečka („tančící herečka“) spolupracovala s divadelní avantgardou, divadlem Dada (role chaplinovského Tuláka v Reverdyho Poutníkovi), Moderním studiem, Osvobozeným divadlem, Divadlem na Vinohradech (Rohovín Čtverrohý a Veselohra na mostě V. K. Klicpery, 1937; Cid P. Corneille, 1937 aj.), Uranií, Pražským dětským divadlem M. Mellanové (pantomima Černoušek a opička N. Sacové, 1937), Divadélkem 99 (Jan Houslista J. Hory, 1940) a zejm. s režiséry J. Frejkou (Kolombinka ve Veselé smrti N. Jevrejnova, 1929), E. F. Burianem (Křest sv. Vladimíra K. H. Borovského, 1928) a K. Hilarem (Fidlovačka J. K. Tyla, ND Praha 1932). Jako tanečnice i choreografka měla smysl pro komiku, byla muzikální, spontánní a temperamentní. Ve svých sólových tancích preferovala společensko-kritická a levicově zaměřená politická témata (Dvě variace mateřství, Proč ?). 1931 založila taneční skupinu, s níž uváděla samostatné večery z děl V. Nováka (Slovácká suita) a L. Janáčka (Mládí, V mlhách, Po zarostlém chodníčku; mj. na klavír interpretované J. Páleníčkem) i dalších současných skladatelů (F. Škvor: Tancovala a neznala, 1931; A. Hába: Á la Marcio, 1932; J. Ježek: Dětské bagately, 1933; V. Kaprálová: Puberta, 1934; E. Schulhoff: Don Quijote, 1934). Již během okupace vyučovala pohybovou a hereckou výchovu na pražské konzervatoři; pedagogické vzdělání si doplňovala na moskevském GITIS. Autorka skladeb pro I. a II. celostátní spartakiádu (1955, 1960), za skladbu pro pracovní zálohy získala 1955 Státní cenu K. Gottwalda 1. stupně. Věnovala se i folkloru, připravovala folklorní festival v poválečné Makedonii. Stála při zrodu ČSSPT 1947 (byla zde i vedoucí metodického kabinetu).

Literatura

Kloubková, I.: Výrazový tanec v ČSR Praha–Brno: 1918–1945, SPN 1989 • Kröschlová, J.: Novodobý výrazový tanec v českých zemích in Výrazový tanec, Praha, Orbis 1964 • Šaršeová, J.: Tak to jsem já…, Praha, Mladá fronta 1981

 


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 312–313