Na pražské konzervatoři studoval housle u A. Bennewitze, komorní hru u H. Wihana a skladbu u K. Steckera a A. Dvořáka; později zde působil jako pedagog, jeho žáky byli např. P. Bořkovec, J. Ježek, E. Hlobil, K. Slavický, B. Martinů. Jeho tvorba je charakteristická mj. osobitou melodikou a harmonickým cítěním, lyrickou citlivostí, baladickou dramatičností, pestrou instrumentací, bohatou polyfonií. Založil a jako sekundista působil v Českém kvartetu 1892–1933. Autor klavírních, houslových, komorních smyčcových, orchestrálních skladeb, písní, sborů. Složil hudbu k dramatické pohádce Radúz a Mahulena a k dramatické legendě Pod jabloní na texty J. Zeyera. Z původně nebaletních skladeb J. Suka byly vedle Písně lásky, často prezentované jako baletní duet, tanečně ztvárněny např. Adagio ze Smyčcové serenády (Brno 1979, ch. O. Skálová), Smyčcová serenáda op. 6 (Balet Praha 1969 a PKB 1983, ch. P. Šmok), Jaro (Ostrava 1968, ch. E. Gabzdyl) a ► Radúz a Mahulena.
Literatura
Berkovec, J.: Josef Suk, Praha, SHV 1962 • Sádecký, Z.: Lyrismus v tvorbě Josefa Suka, Praha, SHV 1966
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 307–308
