K baletu se dostal až jako jednadvacetiletý u J. Nikolské. Angažmá v ND Praha 1944–85 (1944 elév, od 1945 tanečník, od 1949 sólista, od 1972 baletní mistr ND Praha a Laterny magiky, kde v 60. letech rovněž vedl baletní složku). Vytvořil přes 30 exponovaných rolí, mj. Ženicha ve Svatbách (1947), Prince v Popelce (1948) a Labutím jezeře (1951), tit. roli v Cagliostrovi ve Varšavě (1948), Vavřenu ve Filosofské historii (1949); skvělý představitel záporných charakterních postav, např. Myslivec ve Viktorce (1950), Tybalt v Romeovi a Julii (1950), Rudovous v Labutím jezeře (1951), Šándor v Jánošíkovi (1953), Vocílka ve Švandovi dudákovi (1954), Crassus ve Spartakovi (1957), Vezír v Sedmi krasavicích a tit. role v Juanovi V. Kašlíka (1959), Viktor v Mládí (1960), Döbregi v Ludasi Matyiovi (1961). Svým postavám dával ostré a přesné kontury; byl tanečním hercem technicky jistým a herecky zcela suverénním. Patřil k interpretačním osobnostem poválečné éry ND Praha. Manžel Ireny Keplerové.
Literatura
V. V.: Stodola Oldřich in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 303–304
