Absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové 1913, mimořádně vystudoval hudební vědu a dějiny výtvarného umění v Bratislavě 1931. Působil do 1923 jako učitel, spoluzakladatel a dirigent pěveckého sboru České filharmonie (1922), referent Národopisného odboru Matice slovenské, pro který sbíral písně 1923–38. Vyučoval fotografii na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě 1937–38 a 1938 zde založil odbor pro kinematografii první filmovou školu v Československu. Pracoval ve Státním fotometrickém ústavu 1939–45, 1946 se stal spoluzakladatelem filmové fakulty AMU v Praze, jejím mimořádným profesorem a prvním děkanem (do 1950). 1947 stál u zrodu ČSNPT/ČSSPT, později pro soubor spolupracoval na scénáři Zlaté brány (1974). Významná byla jeho sběratelská činnost v Podkrkonoší, na Slovensku, zakládání vesnických folklorních skupin a scénická prezentace folkloru (např. Národní hry slovenské v Martině 1926). Poznatky autentického sběru otiskl v publikacích Eva Studeničová zpívá (Bratislava 1928), Český zpěvník I., II. (Praha 1940), Slovenský zpěvník (Bratislava 1961), Zbojnické písně (spolu s J. Horákem, Bratislava 1965), Český rok I.–IV. (spolu s F. Volfem, Praha 1944–60). Vydal fotografické sbírky Slovensko (1937; doplněná a přepracovaná jako Slovensko ve fotografii Karla Plicky, Bratislava 1949), Vltava (Praha 1959), Československo (Praha 1974) aj. Autor filmových dokumentů (např. Věčná píseň, 1941; Za slovenským lidem, 1928; Po horách, po dolech, 1929), spolupracoval na scénáři filmové adaptace Mahenovy hry Jánošík (1935, režisér M. Frič). Jeho vrcholným dílem byl dokumentární film Zem zpívá (1933). Jako autor pořadů spolupracoval s folklorním festivalem ve Strážnici. Jeho písňový fond, fotografický a osobní archiv je uložen v Muzeu K. Plicky v Blatnici. Národní umělec 1968.
Literatura
Slivka, M.: Karel Plicka, básník obrazu, Martin 1982 • Plicka Karel in Encyklopedie dramatických umění Slovenska – díl M–Ž, Bratislava, Veda, SAV 1990
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 253
