Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století, žák A. Dvořáka na pražské konzervatoři. Těžiště jeho tvorby je v symfonických skladbách, věnoval se však i tvorbě pro divadlo. Autor 4 oper: Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna a Dědův odkaz. V letech 1927–29 napsal dvě baletní pantomimy inspirované povídkami S. Čecha: Nikotinu a Signorinu Gioventù, které byly premiérovány ve společném pp. v ND Praha 1930 v choreografii J. Hladíka. Na taneční scéně byla několikrát ztvárněna i jeho Slovácká suita (pp. ND Praha 1930, ch. J. Hladík, pod názvem Slovácká neděle; 1940 v Brně, ch. I. V. Psota), jeho Zbojnickou baladu tančila I. Lexová (1933) a Vzpomínky a Písně zimních nocí tančily na svých koncertech L. Myšáková (1951), J. Kokrhánková-Ryšánková (Opava 1953). Národní umělec 1945.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 223
