Nejvýraznější osobnost májovců. Maturoval 1853, filozofická a právnická studia nedokončil, zpočátku se živil jako účetní a učitel. Od poloviny 50. let redigoval časopisy a věnoval se mj. i divadelní kritice (např. v Prager Morgenpost, Tagesbote aus Böhmen, Obrazy života, Květy, Lumír, Literární listy, Čas, Hlas, Národní listy). Mezi jeho početnými statěmi, úvahami a kritikami o divadle najdeme i materiály, ve kterých referoval o osobnostech taneční scény (B. Jungmannová, V. Hametner, G. Debureau, francouzská tanečnice kankánu Rigolboche aj.). J. Neruda inicioval vznik České besedy Ferdinanda Hellera a tanečního mistra Karla Linka a osobně se jejího prvního provedení v Konviktu (1862) účastnil s B. Smetanou. Vyslovoval se k otázkám lidového, národního a scénického tance, dobové taneční hudby (např. ve stati České národní tance popsal 69 lidových tanců in Obrazy života, 1859). Z dalších jeho prací o tanci: Rozjímání dle velmi učených lidí (1869), Dílo Jana Nerudy VIII. (Hampl-Kvasnička, 1923; F. Topič, 1925; Lidová tvořivost, 1954), Studie krátké a kratší (ed. J. Zima, Praha, SNKLHU 1955).
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 218
