Poprvé pořádán 5.–7. 6. 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci. První ročník uspořádalo Družstvo pro postavení kulturního domu, které tímto navázalo na tradici národopisných slavností, pořádaných ve Strážnici od 1938 pod názvem Slovácko ve zpěvu a tanci. Místem konání se stal areál zámeckého parku, kde byly postupně vybudovány tři velké scény. Organizaci a programovou přípravu prvních ročníků zajišťovali dobrovolní pracovníci a místní spolky pod dohledem Národopisné sekce Zemské osvětové rady v Brně. Od 1961 převzal tuto roli Ústav lidového umění (od 1991 Ústav lidové kultury) ve Strážnici. Festival byl od svého počátku odrazem všech vývojových tendencí v přístupu k jevištnímu ztvárnění lidového umění. První ročníky patřily vesnickým skupinám, které předváděly dochované formy místního folkloru bez výrazných jevištních úprav. Se vznikem souborů lidových písní a tanců počátkem 50. let nastalo období diskusí o možnostech choreografie tanců pro jevištní vystoupení a o ideovosti programů, důraz byl kladen na tzv. nové lidové umění. Toto období bylo přehlídkou nejvyspělejších folklorních souborů. K posunu v chápání lidové tradice došlo ve druhé polovině 50. let a první pol. 60. let. V programové skladbě festivalu zaujaly více místa národopisné skupiny s živějším a přirozenějším projevem. Strážnice dostávala postupně charakter folklorního festivalu se všemi formami a typy pódiového předvádění folkloru. Od 1962 se stala mezinárodním folkloristickým (později folklorním) festivalem (od 1990 se statutem CIOFF). V programové radě se vystřídalo mnoho odborníků; předsedy byli např. V. Volavý, V. Frolec, K. Pavlištík. Postupně se profilovaly různé typy pořadů: klenotnicové, s autentickým projevem vesnických skupin vedle souborové tvorby, pořady zahraničních souborů a dětského folkloru. Oblíbenými pořady se staly soutěže o nejlepšího umělce strážnického festivalu (v sólovém verbuňku, odzemku, ve hře na lidový nástroj aj.). V průběhu let 70. a 80. vznikaly další programové typy: regionální pořady, komorně laděné pořady v prostředí kulturního domu, v zámeckých prostorách a zejm. v prostředí Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průběžně se zde tříbily názory na jevištní stylizaci lidového umění, probíhaly diskuse o autenticitě a míře stylizace. Hodnocení jednotlivých ročníků na stránkách Tanečních listů, Národopisné revue aj. se stala teoretickým zázemím folklorního tanečního žánru.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 198–199
