Poprvé provd. Husáková, podruhé Krobová. Žačka B. Slováka, absolvovala TKP 1958. Sólistka Opava 1953/54, Ostrava 1958–64, Balet Praha 1964–70, Basilej 1970–72, ND Praha 1972–88. 1985–88 taneční pedagožka Laterny magiky. Přitažlivý zjev spolu s dobrými fyzickými předpoklady a všestrannou vyspělou technikou ji záhy přivedly k lyrickým rolím: Kateřina v Kamenném kvítku (1958), Mášenka v Louskáčkovi (1959), Feliciana ve Florelle (1960), Desdemona v Othellovi (1963); její osobitý dramatický talent odhalil P. Šmok již v Ostravě v roli Svědomí v Hirošimě (1964) a rozvinul v Baletu Praha: Dívka ve Freskách (1965) a ve Sněti na hudbu Ch. Minguse (1966). Jejími stěžejními postavami se staly Dívka v Podivuhodném mandarínovi (1964) a role Matky-Milenky-Inspirace-Smrti v Listech důvěrných (1968, Basilej 1971). K významným úlohám v ND Praha se dostávala výjimečně: Žena ve Svěcení jara (1972), Dorotka v Ondrášovi (1974), Carabosse v Šípkové Růžence (1974), Carmen ve Vášni G. Bizeta/R. Ščedrina (1976), Vévodkyně v Doktoru Faustovi (1977), Stella v Hoffmannových povídkách J. Offenbacha/J. Lanchberyho (1981), Lilith ve Věčných písních (1982). Pro její dramatické postavy byl příznačný hluboký prožitek, mimořádná intenzita výrazu, osobitý vášnivý patos a psychologická přesvědčivost. M. Martiníková patřila k největším dramatickým tanečnicím celé poválečné éry. Manželka 1. herce Františka Husáka, 2. Ivana Kroba.
Literatura
Petříková, V.: Marcela Martiníková – portrét tanečnice, Taneční listy 1969, č. 1, str. 12 • Petříková, V.: Marcela Martiníková, Taneční listy 1979, č. 6/příloha • V. V.: Martiníková Marcela in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 191
