Macharovský, Rudolf

Rudolf
Macharovský
21. 2. 1909
Praha
22. 3. 1978
Karl Marx-Stadt (Německo)
tanečník, choreograf, pedagog

Žák A. a F. Gromwellových a M. Aubrechtové. První angažmá v pražském divadle Uranie 1927, v letech 1928–45 přední tanečník, choreograf a baletní mistr v různých operetních a revuálních divadlech a scénách v Praze (Aréna na Smíchově, Divadlo komiků, Malá i Velká opereta, Rokoko, Tylovo divadlo v Nuslích, Švandovo divadlo na Smíchově). R. Macharovský patřil k předním baletním osobnostem poválečné éry. Všestranně vyspělý tanečník (klasický tanec, step, excentrika, akrobatika), vynikající partner, pohotový a nápaditý choreograf. Po 1945 se přeorientoval na vážný obor; zakladatel baletního souboru v Liberci 1945/46, šéf baletu SND Bratislava 1946–48, Košice 1948–55 a Olomouc 1956–59, baletní pedagog v Kladně 1959–61 a šéf baletu na NS v Bratislavě 1961–64. Poté hostoval např. v Kladně, Karlíně, Českém Těšíně, Liberci, Olomouci, Plzni. V oblasti showbusinessu (varietní a revuální skupiny) činný až do konce života. Z jeho baletních rolí např. Princ v Labutím jezeře (1946), Albrecht v Giselle (1950), Li-šan-fun v Rudém máku (1954), Giko v Gajané (1951, 1957), Cumodivý v Komediantské pohádce (1959). Jako choreograf spolupracoval na desítkách operetních, operních, revuálních titulů a více jak 50 filmech. Některé z 22 baletních inscenací R. Macharovského představovaly ve své době vrcholné inscenační výsledky, např. Gajané (Košice 1951, Olomouc 1957), Plameny Paříže (1952) a Bachčisarajská fontána (1953). Jeho divácky přitažlivé inscenace se vyznačovaly citem pro divadlo, dramatičností a srozumitelností. 1933 založil v Praze vlastní školu a vychoval řadu špičkových artistů i tanečníků; jeho žáky byli např. J. Blažek, E. Slancová, L. Ogoun.

Literatura

Zemské oblastní divadlo v Liberci, Rudé právo 7. 9. 1945 • Vašut, V.: Rudolf Macharovský, Taneční listy 1979, č. 4/příloha


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 183–184