Absolvoval TKP 1967. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School nastoupil angažmá ve Stuttgarter Ballett u J. Cranka 1969–75. Z Německa odešel do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater spoluředitelem a choreografem 1975–77, uměleckým šéfem 1978–99 a od 1999 choreografem. Vedle hlavního ansámblu NDT vybudoval juniorský NDT 2 (1990) a seniorský NDT 3 (1991). V Haagu založil Kyliánovu nadaci 1986 (od 1991 její pobočku v pražském DÚ). J. Kylián se řadí mezi světově známé, úspěšné, vyhledávané a uznávané choreografy. Volba námětu, hudby a invence jevištního ztvárnění byla vždy originální, s neobyčejně uvolněnou fantazií a čistým muzikálním cítěním. Nacházel nové choreografické stavební prvky, jedinečné výtvarné, dynamické řešení nejen lidského pohybu, důležitou roli hrálo nasvícení scény. Jeho tvorba procházela několika etapami s jasně ohraničeným a vyjádřeným stylem, v pregnantně promyšlených choreografiích nechyběl smysl pro nadsázku a vtip. Jako choreograf začínal již za svých studií na TKP, první profesionální práce připravil pro stuttgartskou Noverrovu společnost (1970), velkou příležitost mu dal J. Cranko a výrazně se prosadil při americkém zájezdu (1978). Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v Haagu, např. Návrat do neznámé země a Stoolgame (1974), Potopená katedrála a Zjasněná noc (1975), Symfonie in D J. Haydna (1976), Dětské hry, Sinfonietta, Žalmová symfonie (1978), Glagolská mše (1979), Polní mše a Po zarostlém chodníčku (1980), Nomádi/Ebony Concerto I. Stravinského (1991), Svatba a Písně potulného tovaryše (1982), Stamping Ground C. Cháveze a Kletby a dobrořečení P. Ebena (ve spolupráci s Ch. Brucem, 1983), Dítě a kouzla (1984), Piccolo Mondo (1985), Silent Cries/Faunovo odpoledne, Historie vojáka, Šest tanců W. A. Mozarta (vše 1986), Večerní písně A. Dvořáka (1987), Kaguyahime M. Ishii a No More Play/Pět kusů pro smyčcový kvartet op. 5 A. Weberna (1988), Tantz-Schul M. Kagela, Falling Angels S. Reicha, Sweet Dreams/Šest kusů pro orchestr op. 6b A. Weberna, Sarabanda J. S. Bacha (vše 1990), Un Ballo na hudbu M. Ravela, Petite Mort, Obscure Temptations a Stepping Stones J. Cage (vše 1991), As if Never Been/Orfeus a Eurydika L. Fosse (1992), hudební koláže: Whereabouts Unknown (1993), Tiger Lily a Double You (1994), Arcimboldo, Bella Figura (1995), Tears of Laughter (1996), Wings of Wax (1997), A Way a Lone, One of a Kind, Indigo Rose (vše 1998). Velkou část jeho prací zařadilo do repertoáru 40 renomovaných světových ansámblů. U nás hostoval soubor NDT v letech 1982, 1991, 1995, 1999 a v roce 2000 s Arcimboldem. Z Kyliánových choreografií uvedl PKB Večerní písně (1988), Piccolo Mondo (1995), Stoolgame (1997); Balet Praha Šest tanců (1999) a ND Praha Návrat do neznámé země, Polní mši (v rámci Kyliánova projektu pro ČR 1992 a obnoveno 1995), Sinfoniettu a Dítě a kouzla (2000). J. Kylián je nositelem řady vyznamenání a ocenění, mj. Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l’Ordre „Pour les arts et lettres“ (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza & Danza (Milán), Cena A. Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř Řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburgh International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestižní Ceny V. Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministra kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. Syn Markéty Kyliánové.
Literatura
dp: Kylián Retrospektive, Taneční listy 1991, č. 8, 2. str. obálky • Holeňová, J.: Kyliánova nadace našla své sídlo v Divadelním ústavu, Taneční listy 1992, č. 2, str. 3 • Hošková, J.: Nederlands Dans Theater, Taneční listy 1969, č. 9/příloha • Lanz, I.: A Garden of Dance, Nederlands Dans Theater Haag-Theater Instituut Nederland Amsterdam, 1995 • Manor, G.: Kyliánova Kytice, Taneční listy 1995, č. 7, str. 6 • Paseková, D.: Několik otázek J. Kyliánovi, Taneční listy 1982, č. 10, str. 8 • Paseková, D.: Legenda NDT, Taneční listy 1989, č. 9, str. 2 • Paseková, D.: 3 x NDT, Taneční listy 1998, č. 4, str. 10 • Paseková, D.: Arcimboldo 2000, Taneční listy 2000, č. 5, str. 17
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 166–168
