Psán též František. Studoval na FF UK dějepis a hudební vědu, na konzervatoři klavír a skladbu u K. B. Jiráka (1923–26 člen Volného sdružení studentů pražské konzervatoře s laskavým svolením rektorátu, které stálo na počátku vzniku Osvobozeného divadla), psal scénickou hudbu pro Osvobozené divadlo 1926, 1927–29 studoval na mistrovské škole pražské konzervatoře u V. Nováka. 1928–32 působil jako korepetitor a dirigent SND v Bratislavě, 1933–34 volontér ND, 1934–45 režisér a dirigent Čs. rozhlasu v Praze, 1936–45 dirigent Orchestrálního sdružení, od 1945 šéf opery v Olomouci, od 1958 dramaturg opery ND Praha, 1964 šéf opery v Českých Budějovicích. Nejvýznamnější představitel českého hudebního neoklasicismu, jeho hudba je zřetelná, vychází z diatonického základu obohaceného disonancemi, melodika je prostá, zkratkovitá a vtipná. Komponoval orchestrální, komorní, vokální skladby, zkomponoval opery: Antigona, Pozdvižení v Efesu, Temno. Napsal hudební vstupy k druhé verzi Infantčiných narozenin podle O. Wilda (Osvobozené divadlo 1926, ch. J. Kröschlová). Na repertoár baletních souborů se dostal jeho ► Malý balet a Divertimento/Kasace (Balet deseti 1988, ch. D. Wiesner). Laureát státní ceny 1955, zasloužilý umělec 1964.
Literatura
Holzknecht, V.: Iša Krejčí, Praha, SHV 1976 • J. P.: Krejčí Iša in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 156
