Absolvovala obor kresby a malby na UMPRUM 1939–44. V tanci žákyně a členka skupiny J. Šaršeové (do 1948), posluchačka TKP 1945–46, absolventka choreografie na moskevském GITIS 1951–56 (absolventská choreografie Zbojnický oheň, ČSSPT, 1958). Spolu s J. Šaršeovou a K. Plickou se podílela na přípravě a osnovách pro zřízení ČSNT/ČSPT, od 1948 zde byla zastupující vedoucí, po odchodu J. Šaršeové (1950) vedoucí, pedagožka a choreografka např. Tanců z Velké Kubry, Zemplínských kariček, Chodské svatby. Věnovala se sběru lidových tanců v autentickém prostředí, jevištní prezentaci původních lidových tanců a zejm. jevištní stylizaci folkloru, choreografiím čísel s dějovou zápletkou (např. Rejdovák a Rejdovačka A. Košťála, 1951; Furiant J. Linhy, 1959) a větším dramatickým formám – O zbojníku Vojtkovi a bohaté šenkéřce (1959), Zverbovaný A. Košťála (1961), připravila choreografie na hudbu českých klasiků, např. Lašské tance, Říkadla L. Janáčka a Pohádka o Popelce ze Špalíčku (1963), Kytice B. Martinů (1967) a Špalíček (1971), Slovanské tance (ČSSPT 1967, obě řady tanců v Brně 1972 a ČSSPT 1975). Vyvrcholením její tvorby ve scénické interpretaci folkloru byl celovečerní pořad s hudbou V. Trojana Zlatá brána (1974). Jako choreografka hostovala v řadě profesionálních i amatérských souborů, např. I. Mojsejeva, v Lúčnici, SĽUK, PUĽS, Státním souboru NDR. V českých divadlech uvedla např. Špalíček (Ústí n. Labem 1979 a 1991, Plzeň 1989, České Budějovice 1991). Spolupracovala s filmem, lední revuí a televizí. Vytvořila systém výuky lidového tance a metodiku jeho techniky. Jako pedagožka působila v ČSSPT, na TKP ve specializované třídě lidového tance 1978–92. Zasloužilá umělkyně 1983.
Literatura
Hošková, J.: Libuše Hynková, Taneční listy 1979, č. 3/příloha • Mlíkovská, J.: Choreografka Libuše Hynková (I., II., III.), Taneční listy 1993, č. 2, 3, 4
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 110
