Vzniklo v červenci 1939 krátce po zániku Lidové scény. Na koncesi ředitele A. Vladyky je založili operetní libretista, skladatel a dirigent L. Pacák, divadelní podnikatel a herec J. R. Nožička a finančník B. Rakovič. Divadlo působilo v koncertním sále Unitarie v Karlově ul. V souboru byli činoherní a operetní herci L. Astrová, A. Balcar, V. Cidlinová, K. Fišer, L. Hermanová, M. Homola, E. Jausenová, F. Marek, J. Vladyková, H. Vojtová ad. Výtvarníkem byl O. Pleva, o hudební provedení se starali klavíristé J. Seehák, O. Häusler a varhaník J. Vojtek.
Během desetiměsíčního působení hudebnědramatické scény byly uvedeny tři původní veselohry (Pacák: Drahoušku, ano?, 1939, Děvče za všechny peníze, 1940; Marek: Miluji svou ženu, 1939) a Tylův Pražský flamendr (1940), který byl poslední nastudovanou hrou. S výjimkou veselohry Markovy, k níž hudbu na zpěvní texty V. Dubského složil B. Nikodem, vybavil všechny hry hudbou sám Pacák, který také obě vlastní dílka režijně nastudoval. Vedle něho se režijně uplatnili M. Homola a F. Marek.
Všechny tři novinky se vyznačovaly poměrně dobrou úrovní. Byly to vkusné a vtipné hříčky, které ve stylu amerických filmových komedií rozvíjely humorné i sentimentální příběhy drobných lidí z velkoměstského prostředí. Spíše než hudební komedie to byly činohry se zpěvy. I jevištní provedení se vyznačovalo jistou „neoperetní“ skromností, smyslem pro uměřenost a čistotu prostředků.
Z Pacákova záměru pěstovat i českou veseloherní klasiku se uskutečnil jen Pražský flamendr. Chystaná Klicperova veselohra Tři hrabata najednou již uvedena nebyla.
I když DKM patřilo mezi lepší scény svého druhu, trvaleji se neuchytilo. Pokles zájmu diváků po vypuknutí války na podzim 1939 a povodeň na jaře 1940, při níž byla Unitarie zaplavena, je přivedly do finančních potíží. Po nucené povodňové přestávce divadlo obnovilo provoz, ale v květnu 1940 svou činnost ukončilo. Část souboru přešla do nástupnického podniku, Stálého divadla v Unitarii.
Literatura
Nesign.: Divadlo u Karlova mostu…, Divadlo 26, 1939/40, s. 26; nesign.: Divadlo u Karlova mostu…? tamtéž, s. 51; nesign.: Divadlo u Karlova mostu, tamtéž, s. 98; jd [J. Drda]: Lehká múza s vkusem, LN 4. 8. 1939; Gall: Divadlo u Karlova mostu, Vlajka 4. 2. 1940; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 253.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 143—144
