Divadlo mladých bylo otevřeno 20. 10. 1933 jako jedna z odpovědí na obecné volání po avantgardní protiváze systému oficiálních divadel, prožívajících tehdy zřetelnou krizi. Vzniklo současně s D 34 a působilo v sále Umělecké besedy na Malé Straně. První herecký kolektiv tvořilo něco přes deset mladých adeptů hereckého umění, mezi nimiž bylo několik zanedlouho známých umělců (J. Hollmanová, J. Charvátová, E. Kolbenová, M. Matysová, M. Homola, J. Kupka, J. Linhart, Z. Šavrda, V. Vaňátko aj.) s výtvarníky K. a J. Fišerem a Z. Blažkem.
Zahajovací inscenace, Calderónova komedie Chuďas ať má za ušima (r: J. Linhart) v úpravě E. F. Buriana a s jeho scénickou hudbou z 1929, přímo navazovala na avantgardu z konce 20. let, ovšem zatím v umělecky nevyzrálé formě a bez aktuálního rozvinutí jejího uměleckého programu. Výtkám amatérismu soubor čelil přizváním herce E. Trojana a několika dalších posil pro druhou inscenaci, jíž byl zaktualizovaný Aristofanův Ženský sněm (r: V. Vaňátko, 1933), revuálně proložený písněmi trampského střihu v podání Ontaria-klubu. E. Trojan se stal významnou hereckou oporou divadla. Druhou sezonu otevíralo DM premiérou protikapitalisticky tendenční časové hry M. Koláře Král zápalek (r: J. Kupka, 1934). Ze souboru mezitím několik členů odešlo, nově se v něm objevili Š. Holečková, S. Kleinová, J. Heran, J. Vyskočil a J. Zrotal, později V. M. Bartoš a V. Jedličková, umělecké vedení vzal do rukou J. Kupka. S takto posíleným souborem hodlalo se DM podle slov vlastního letáku zabývat aktuálními událostmi, hýbajícími dobou. Získalo pak uznání části kritiky (např. J. Trägera) za inscenaci hry A. Afinogenova Strach (r: J. Maxa, 1934). V konkurenci s D 34, které je předčilo ujasněným programem i dokonalým vypracováním syntetické jevištní formy, se však DM udrželo jen necelé dvě sezony. 1935 uvedlo další inscenace (Bernard: Martinka; Moličre: Pán z Prasátkova), ale ocitlo se ve vážných finančních obtížích, které mu znemožňovaly platit nájem sálu. Pokusilo se ještě uplatnit v zájezdovém provozu (Brno aj.), ale nedlouho po smrti E. Trojana (3. 3. 1935) se rozpadlo.
Řada členů (J. Charvátová, M. Matysová, J. Zrotal, Z. Šavrda) přešla do Stiborova souboru v Olomouci, V. Vaňátko do D 34, J. Kupka nastoupil na místo jednatele návštěvnické organizace Lidové divadlo. DM se na vývoji avantgardního divadelnictví v českých zemích podílelo jako krátkodobě působící mezičlánek.
Literatura
AMB. [A. M. Brousil]: Nová pražská scéna, Venkov 22. 10. 1933 + Strach Divadla mladých, Venkov 5. 12. 1934; nesign.: Premiéra v Divadle Mladých, ČS 20. 10. 1933; P. [J. J. Paulík]: Aristofanův Ženský sněm, RA 9, 1933/34, s. 57; jtg. [J. Träger]: Divadlo, Čin 6, 1934, s. 1100 a 1223; -s [J. Seifert]: Divadlo mladých v Umělecké besedě, PL 6. 11. 1934; V. K. Müller: Slovenští hosté a mladí začátečníci, NL 6. 11. 1934 + Dvě začínající pražská divadla: Nové a Mladé, 5. 12. 1934; -fd-: Poslední role E. Trojana, Tvorba 10, 1935, s. 197; J. Černý: Divadlo mladých z Prahy, LN 2. 4. 1935; O. Růžička: In memoriam E. Trojana – herce a člověka, LitN 7, 1934/35, č. 9, s. 6; IF. [I. Fischerová]: Matiné na paměť E. Trojana, NO 27. 3. 1935.
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 103
