Psán též Zavertal, Sawertal, Ladislao Joseph Philip Paul. Jeho strýc Josef Rudolf Z. (1819 Polepy u Litoměřic–1893 Litoměřice) a jeho otec Václav Hugo Z. (1821 Polepy–1899 Litoměřice) byli hudebníky, matka Carlotta Maroni da Ponte operní sopranistkou. Otec, žák pražské konzervatoře, působil v zahraničí v různých divadlech jako dirigent; napsal též singspiel Die Alpenhirten (1847), operu Estrella (1870–71, t: Piave), 1874 zpracoval pro nakladatelství Ricordi několikrát vydaný klavírní výtah Ponchielliho opery Ipromesi sposi ad. Hrál na kontrabas a klarinet, vyučoval v Lublani, 1845 v Miláně a v Pešti, 1847 byl profesorem na konzervatoři v Barceloně, dále v Trevisu, Modeně a Terstu. 1890 se vrátil do vlasti.
Z. získal hudební vzdělání od otce a krátce studoval na konzervatoři v Neapoli. Pod otcovým vedením byl rok sbormistrem v divadle v Modeně, 1871 se stal kapelníkem v Teatro Milanese v Miláně. 1873 odešel do Anglie. Do 1881 byl dirigentem a pedagogem v Glasgowě, potom po 25 let (do 1906) řídil Royal Artillery Band, s níž prováděl i českou hudbu. 1884 provázel Dvořáka při cestě po Anglii a zůstal s ním v delším kontaktu. 1896 získal britské občanství a od 1906 žil jako penzista v Itálii. Dostal italská, srbská a turecká vyznamenání. Napsal komorní a klavírní skladby a dvě symfonie (chronologie vzniku jeho děl, včetně oper, není vždy přesně zjištěna).
V Praze byl znám jako operní skladatel. Měla zde premiéru jeho dvě stěžejní díla, Noc ve Florencii (1880–83, 9 představení) a Myrrha (1886, 3 představení), napsaná přímo pro ND. Jeho opery vyrůstají z italské tradice, v ansámblových a sborových scénách se inspirují postupy francouzské velké opery. Česká kritika oceňovala jeho schopnost vytvořit dramaticky působivý operní celek, po premiéře Noci ve Florencii však byla zklamána, neboť očekávala, že se v jeho tvorbě objeví i vliv české národní hudby.
Dílo
Neúplné seznamy uvádějí ČHS a Grove.
Práce pro divadlo
Tita, opera buffa, 3 jedn., t: Pasetti, instrumentoval otec Václav Hugo Z., 29. 5. 1870 Treviso, Teatro Garibaldi, v revid. znění jako Ariana ovvero il Burattino di Venezia, 1880, opera comica, 3 jedn., t: Pasetti a Zanardini, klav. výtah vyd. Griante 1930, 1 scéna prov. v pražském rozhlase v prosinci 1934; Itre perucchi, commedia musicale, 5 jedn., t: Arrighi, 1872 Milán, Teatro Milanese; La sura palmira sposa, commedia musicale, 5 jedn., t: Arrighi, 1872 Milán, Teatro Milanese; Una notte a Firenze, opera tragica, 4 jedn., t: Interdonato, dokonč. oznámily Národní listy 19. 9. 1871, prov. česky 20. 3. 1880 v PD jako Noc ve Florencii, přel. Züngel, kl. výt. Milán 1886, čes. libreto vyd. 1880; A Lesson in Magic, opereta, 1 jedn., t: Watson, 27. 4. 1883 Woolwich, v revid. verzi jako Love’s Magic, opereta, 1 jedn., t: Jocelyn, 18. 2. 1890 Woolwich, klav. výtah Londýn s. a.; Mirra, dramma lirico, 4 jedn., t: Interdonato, komp. 1882–83, prov. česky 7. 11. 1886 ND jako Myrrha, přel. Züngel, klav. výtah Milán 1882, české libr. 1886.
Prameny a literatura
Národní listy 19. 3. 1880 [biogr.]; 28. 10. 1886; 3., 6., 8., 9. 11. a 10. 12. 1886 [Myrrha]; Dalibor 2, 1880, s. 67–68 [Novotný: Noc ve Florencii]; 8, 1886, s. 417–418, 435 [Zelený: Myrrha]; Divadelní listy 3, 1883, s. 53 [Böhm: Noc ve Florencii]; Jeviště 2, 1886, s. 182 [Myrrha]; L. Boháček: Rod Zavrtalů. Příspěvek k dějinám české hudební emigrace, Hudební věstník 28, 1935, č. 6, s. 4; Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; H. G. Farmer: Ladislao Zavertal: his Life and Work, London 1949; Dvořák: Korespondence, zvl. sv. I. • ČHS [celá rodina]; Grove 1980, 2001; Grove-opera; Piper, sv. V, s. 34 [otec]; Lexikon zur deutschen Musik.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 632
