Psal se též Vinař-Serafínský. Byl kapelníkem v rakouském vojsku („u nynějšího moravského pluku Emil“, uvádí Meliš v textu z roku 1857). Nejpozději 1836 se stal knihovníkem StD v Praze a vykonával tuto službu ještě 1866. Příležitostně vypomáhal jako biletář. U vojska komponoval pochody, ve StD vybavil hudbou několik pantomim a baletů. Divadelní oznámení však pouze v některých případech explicitně uvádějí, kdy šlo o jeho vlastní skladby a kdy upravoval cizí hudbu.
Práce pro divadlo
1837: Zavězněná aneb Únos a šťastné osvobození, tan. divertissement, 3 jedn., ch: Raab, „hudbu sestavil V.“; Harlekins Zauberpistolett, kom. kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Raab, čes. Kouzedlný pistolet Arlekinův; 1838: Die goldene Hacke, velká kom. kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Raab, „hudbu sestavil V.“, česky Zlatá sekera; 1839: Krystall König oder Arlekin als Tanzmeister, velká kom. pantomima, 2 jedn., ch: Raab, čes. Král křišťálů aneb Arlekin co taneční mistr; Amphitheater: Quadrille, Marionettentanz, Mazur, Pantomime, Grotesk-Tanz, Finale, hudba k tanečním scénám v rámci quodlibetu; 1841: Medvěd a zamilovaný Pierot, kom. pantomima, 3 proměny, ch: Rainoldi; Kouzedlná polnice aneb Vystřelený Arlekýn, velká kom. pantomima, 2 jedn., ch: F. Feigert st.; 1842: Perseus und Andromeda oder Zauberadler, velká Medvěd a zamilovaný Pierrot aneb Posvícení v Hloupětíně, představení ve Stavovském divadle 24. 1. 1841 s hudbou Františka Vinaře kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Rainoldi, „hudbu sestavil V.“, česky Perseus a Andromeda aneb Kouzedlný orel.
Prameny a literatura
Cedule StD 1837–42. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 4; 1839, s. 4; 1847 až 1866; E. Meliš: Nynější stav hudby v Čechách, Lumír 7, 1857, s. 1265, E. Meliš: Průvodce hudební a divadelní, 1863, s. 73; Vondráček II; Laiske: Dramaturgie. • ČHS.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 602–604