Otec zpěvačky M. Hildebrandtové. Původním povoláním učitel, vystudoval malířskou akademii. Hudební vzdělání získal na varhanické škole u J. Krejčího, zpěv studoval u F. Pivody a u zpěváka StD J. Emmingera. 1869–70 byl členem Švandovy společnosti v Plzni jako nástupce A. Vávry; 30. 10. 1869 tam jako první vytvořil roli Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty, dále Fausta (Gounod: Faust a Markéta), Alfonsa (Hérold: Zampa), Hraběte (Donizetti: Linda ze Chamounix) ad. 25. 9. 1870 hostoval v Praze v PD jako Jeník při premiéře definitivní verze Prodané nevěsty, ale nezískal sympatie obecenstva ani delší angažmá a vystupoval jen do prosince. Od 1872 působil v krátkých intervalech v německých a rakouských divadlech (Frankfurt n. M., Štýrský Hradec, Temešvár, Cáchy, Brunšvik, Prešpurk, Lübeck, Šoproň, Stralsund). 1880 opět hostoval v PD jako člen berlínské Kroll-Oper, kritika však hodnotila jeho vystoupení jako průměrné (Raoul v Meyerbeerových Hugenotech). 1881–82 vystupoval ve StD s pověstí vcelku dobrého zpěváka, ale nevěrohodného a nejistého herce. Byl málo obsazován, z větších rolí zpíval pouze Tybalta (Gounod: Romeo und Julie), Walthera von der Vogelweide (Wagner: Tannhäuser), Kunze Vogelsanga (Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg) a Vězně (Beethoven: Fidelio). Již 1882 byl angažován v ND, kde mu byly zpočátku svěřovány velké role (Dimitrij, Dvořák: Dimitrij,jako záskok za A. Vávru při premiéře 1882, Manrico, Verdi: Troubadour; ve znovuotevřené budově ND Šťáhlav, Smetana: Libuše, Jeník, Smetana: Prodaná nevěsta, Václav, Dvořák: Šelma sedlák, Faust, Gounod: Faust a Markéta), brzy však začaly převažovat epizodní postavy. Vystoupil ve více než 80 premiérách (naposledy zpíval 31. 9. 1892) a po skončení pěvecké dráhy pracoval do 1901 v ND jako korepetitor. Po penzionování napsal několik operet, hudbu k fraškám a mnoho kupletů (pseudonymy: Isidor Brčko, Vítězslav Pražský).
Role (v PD a ND)
1870 j. h.: Jeník (Smetana: Prodaná nevěsta), Hrabě (Donizetti: Linda ze Chamounix); 1880: Raoul (Meyerbeer: Hugenoti); 1882: Lyonel (Flotow: Marta), Ernani (Verdi: Ernani), Karel VII., král francouzský (Čajkovskij: Panna orleánská), Dimitrij (Dvořák: Dimitrij, prem.); 1883: Žnec, později Šťáhlav (Smetana: Libuše), Václav (Dvořák: Šelma sedlák), Vojtěch (Bendl: Starý ženich), Vojtěch (Blodek: V studni); 1884: Doktor Faust (Gounod: Faust a Markéta), Ruiz (Verdi: Troubadour), Bois-Rosé (Meyerbeer: Hugenoti), Vítek (Kovařovic: Ženichové, prem.), Don Alvar (Meyerbeer: Afričanka), Don Ricardo (Verdi: Ernani), Alfonso (Auber: Němá z Portici), Lord Arthur (Donizetti: Lucie z Lammermooru); 1885: Fenton (Nicolai: Veselé ženy windsorské); Jirka (Smetana: Tajemství), Dvorní maršálek, Princ (Rozkošný: Popelka, prem.), Liborín (Weber: Čarostřelec), Bajan (Glinka: Ruslan a Ludmila); 1886: Raimbaud (Meyerbeer: Robert ďábel); Vítek (Smetana: Dalibor); 1887: Basilio (Mozart: Figarova svatba), Jaquino (Beethoven: Fidelio), Manrico (Verdi: Troubadour); 1888: Jan Tausendmark, Junoš (Smetana: Braniboři v Čechách), Cassio (Verdi: Otello), Jonáš (Meyerbeer: Prorok); 1890: Modred (Goldmark: Merlin); 1891: Jindřich (Wagner: Tannhäuser), Jiřík (Moniuszko: Strašný dvůr), Borsa (Verdi: Rigoletto); 1892: Neftali (Méhul: Josef v Egyptě), Alfonso (Auber: Němá z Portici).
Práce pro divadlo (provedení většinou nezjištěna)
Cirkus Barnum Balley, opereta, 3 jedn., t: Sedláček, klav. výtah v DILIA; Cikáni, romant. truchlohra s předehrou a 5 obr., t: Viktor Nejedlý dle Máchy, vyd. 1923, part. a klav. výtah ČMH; Děti Vltavy, hra se zpěvy a tanci, 5 jedn., t: Josef Kubík, Šváb a Wanderer dle starší látky, 10. 9. 1901 Aréna na Smíchově, vyd. s. a.; Dražba na nevěstu aneb Žena na zkoušku, fraška se zpěvy, 3 jedn., t: Stěžerský, úprava Šíma, Praha s. a., opis part. v DÚ; Hvězdáři, kom. terzetto, 1. jedn., t: Kučera, vyd. 1892; Jeden z našich lidí, fraška se zpěvy, 6 obr., t: Kalisch a Berg, překlad D. Hallová, text v DÚ; Medium, operetní žert pro tři osoby, t: Šváb, vyd. s. a.; Muž se zlatým srdcem, lid. hra se zpěvy ze starých časů, t: Sweer [J. Kubík] dle starší látky, text v DÚ; Ostří hoši, opereta, 1 jedn., t: Kučera dle Rubeše, vyd. 1902; Pražské kvítko, komedie se zpěvy, 1 jedn., t: Kühnlová, vyd. s. a.; Terno secco, opereta, 1 jedn., t: Kühnlová dle starší látky, klav. výtah a zpěvní hlasy vyd. s. a.; V říši půlměsíce, fraška se zpěvy a tanci, 4 jedn., t: Räder, úprava Šíma, text v DÚ.
Prameny a literatura
Dalibor 8, 1869, s. 145, 209; Národní listy 31. 1. 1873, 5. 7. a 14. a 25. 7. 1882, 4. 10. 1916, 13. 2. 1923; Dalibor 3, 1881, s. 282; 5, 1883, s. 75, 165; 6, 1884, s. 168; 11, 1889, s. 191; Teuber III, s. 751, 757; Česká Thalia 5, 1891, s. 312; Hudební revue 10, 1916/17, s. 113; Bartoš: PD opera; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; L. Novák, Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; A. Špelda: Smetanova Prodaná nevěsta v plzeňské opeře 1869–1959, Minulostí Plzně a Plzeňska, sb., III, Plzeň 1960, zvl. s. 196; Dvořák: Korespondence I [Dimitrij]; Trávníčková: PD. • Otto; ČHS; NDp; ND po 1883.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 505–506
