Zvána též Nanette. Provd. Eickhofová. Dcera Urbana Sch. (1746–1818), který byl bratrem Emanuela Sch. (1751–1812), sestra Karla Sch. (1773–1845). Od mládí působila s rodinou svého otce u divadla a záhy vyspěla v dobrou koloraturní sopranistku. 1790 hrála génia ve zpěvohře Der Stein der Weisen v souboru svého strýce Emanuela v Theater auf der Wieden, pak byla spolu s otcem 1795 angažována ve Frankfurtu n. M., v Těšíně [Teschen], od února 1796 krátce u ředitele Haina v Olomouci. Z dalších angažmá je známo působení ve Štýrském Hradci 1796–98 a tamtéž znovu od 1807 do března 1818; v červenci 1811 hostovala ve vídeňském Theater in der Leopoldstadt. Její zatím poslední zjištěné angažmá bylo v Olomouci 1818 u ředitele J. Bannholzera. Po sňatku odešla od divadla, žila mnoho let ve Freisingu, oslepla a před bídou ji zachránila penze od bavorského krále (1858).
Byla zdatnou pěveckou silou. Mozart pro ni údajně komponoval roli prvního génia v opeře Die Zauberflöte (na premiérové ceduli role géniů a jejich obsazení chybějí). Ve všech uvedených angažmá jí byl vyhrazen koloraturní obor. U Haina v Olomouci zpívala 1796 Paminu (Mozart: Die Zauberflöte), ve Štýrském Hradci debutovala 1807 jako Philania (E. Schikaneder–Süssmayr: Der Spiegel von Arkadien) a zpívala tam pak Královnu noci (Mozart: Die Zauberflöte), Marii (Grétry: Raoul der Blaubart), později Marcelinu (Mozart: Die Hochzeit des Figaro) a Donnu Elvíru (Winter: Das unterbrochene Opferfest); v Theater in der Leopoldstadt v tamním prvním provedení Zauberflöte vystoupila v červenci 1811 jako Královna noci. Cedule quodlibetu z Olomouce 1818 ohlašuje její dvě bravurní árie.
Prameny a literatura
Cedule E. Schikaneder: Der Stein der Weisen, oder Die Zauberinsel, Theater auf der Wieden 11. 9. 1790, archiv Gesellschaft der Musikfreunde, Vídeň. – Cedule ke quodlibetu 15. 10. 1818, Stát. okr. archiv Olomouc, Sbírka soudobé dokumentace, sign. M 8–22, karton C (1783–1866). • Almanach für Theaterfreunde auf das Jahr 1791, Wien 1791, fol. 29–32; Allgemeines europäisches Journal [Brünn], 1796, sv. 4, s. 182; Grazer Zeitung 11. 4. 1807; Theaterzeitung [Wien] 8, 1815, s. 181n.; Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde auf das Jahr 1817, Stuttgart s. a., s. 399; Der Aufmerksame [Graz], 21. 3. 1818; Wiener allgemeine Theaterzeitung 11, 1818, s. 152; K. J. Schikaneder: Emanuel Schikaneder. Geschildert von seinem Neffen, Der Gesellschafter 18, Berlin 1834, č. 71–74 na pokrač., zde s. 361; Frau Anna Eickhof […], Fremdenblatt [Wien] 12. 9. 1862; M. Remeš: K dějinám olomouckého divadla, Našinec 25. 11. 1935; Teschener Theater-Almanach zur Erinnerung an den 26. Januar 1943, Teschen s. a.; H. Federhofer: Frühe Mozartpflege und Mozartiana in Steiermark, Mozart-Jahrbuch 1957, Salzburg 1958, s. 144; I. Hammer: Das Grazer Nationaltheater von 1813 bis 1819, dis. univ. Graz, 1976, sv. 1, s. 100, 451, 452; D. J. Buch: Mozart and the Theater auf der Wieden: New attributions and perspectives, Cambridge Opera Journal 9, 1997, s. 210; D. J. Buch: Newly identified Engravings of Scenes from Emanuel Schikaneder’s Theater auf der Wieden, Maske und Kothurn 48, Wien 2002, s. 374. • Grove 1980, 2001.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 466–467