Anton
Rückauf
13. 3. 1855
Praha
19. 9. 1903
zámek Alt–Erlaa, Vídeň
pianista, skladatel

Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a ka­várníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prok­schův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanic­kou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprova­zeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni ja­ko doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společen­ských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle ko­morních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku R. často pobýval a kde také zemřel.

V 90. letech obnovil přerušený kontakt s praž­ským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förde­rung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böhmen]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo Des Kaisers Traum, uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). R. zkomponoval ope­ru Die Rosenthalerin, která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Frei­burku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo němec­ké divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrá­la koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnero­vi Mistři pěvci norimberští a hudebním řešením se R. přiřadil k vlně Wagnerových epigonů. 

Práce pro divadlo

Die Rosenthalerin, opera, 4 jedn., t: Lemmermayer, 7. 5. 1897, dvorní opera Drážďany, klav. výtah R. Raimann, vyd. E. Berté Paris; Des Kaisers Traum, 10 scén pro recitátora, sbor a orch., t: Ch. hraběnka Thun-Salmová, 2. 12. 1908 Nové něm. divadlo, nevyd.

Prameny a literatura

G. S.: Neue musika­lische Presse 29. 3. 1896 [biogr.]; Bohemia 25. 1. 1902 [Die Rosenthalerin]; Deutsche Arbeit 1, 1901/02, s. 430–431 [Die Rosenthalerin]; 3, 1903/04, s. 147–152 [nekrolog]; Společnost pro podporu ně­mecké vědy [arch. materiál 1894–1901]; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 348 [skladby na pražských koncertech]. • ÖBL [lit.]; Lexikon zur deutschen Musik.


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 454

Autor: Ludvová, Jitka