V českém prostředí psána Rošrová. Dcera pražského obchodníka. Již od 1826 vystupovala ve StD v dětských rolích v českých i německých představeních. Od 1830 účinkovala ve StD pravidelně v českých hrách jako ochotnice, 1832–34 byla angažována. Ředitel Stöger jí při svém nástupu 1834 už neobnovil smlouvu, a proto odešla do Štýrského Hradce, odtud 1836 do Prešpurku [Bratislava], ještě 1836 do Vídně do Theater an der Wien a 1838 do Brna, kde se uplatnila i ve hrách se zpěvy v českých představeních. Poté hrála 1841/42 v Linci a 1842 přešla do cestující společnosti J. Lutze, která pobývala v zimě v Českých Budějovicích a v létě v Karlových Varech. Tam zemřela na „nervovou horečku“.
Byla především činoherní naivkou, schopnou překračovat tento obor též do oblasti tragiky. Díky dobrým hlasovým předpokladům však mohla uplatnit svůj nápadně atraktivní zjev i v opeře; jediný J. K. Tyl jí ve svých kritikách statut zpěvačky vytrvale upíral. Ve StD byla obsazována do mladistvých rolí ve hrách se zpěvy (Cilka, Bäuerle–W. Müller: Alína aneb Praha v jiném dílu světa, 1832), hrála i Mladost (Raimund–Drechsler: Dívka z čarovných krajů, aneb Sedlský milionář, 1834); česky hrála 1828–34 asi 35 činoherních rolí. Svým hereckým talentem a pěveckými schopnostmi byla předurčena pro melodramatickou postavu Preciosy (P. A. Wolff–Weber: Preciosa, čes. 1831), která byla jejím prvním velkým úspěchem a v níž ji oslavnou básní zvěčnil K. H. Mácha. Stejně příznivý ohlas získala v této roli ve Štýrském Hradci, kde ji 1834 provedla německy. V české opeře se prosadila jako Líbezna (Popelka, Isouard: Popelka, čes. 1830, něm. Aschenbrödel 1832), zvláště pak zaujala jako Silvána (Weber: Silvána, čes. 1832), v níž vytvořila jemnou a naivní dívku bez vtíravé koketerie. V německých představeních StD zpívala např. Papagenu (Mozart: Die Zauberflöte, 1831), Albinu (Rossini: Das Fräulein am See, 1832), Berthu (Rossini: Der Barbier von Sevilla, 1832) a Ismenu (Rossini: Die Belagerung von Korinth, 1832), první sopránové role jí však nebyly svěřovány. Ve StD se uplatnila zvláště díky své schopnosti používat obou zemských jazyků. Předčasná smrt zabránila plnému rozvinutí jejího činoherního nebo operního talentu.
Prameny a literatura
Cedule StD 1826–34, NMd. – Matrika narozených fary u kostela sv. Havla 1811–1819, Archiv hl. města Prahy, sign. HV N 10, 28./29. 10. 1813. – Matrika zemřelých v Karlových Varech, SOA v Plzni, sv. 27, 30. 5. 1842. • ČČM 1, 1827, I, s. 131; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 23,1830, s. 561; 27, 1834, s. 489 [Graz]; 33, 1840, s. 863; 34, 1841, s. 432 [Linz]; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1838,s. 129 [odchod z Vídně]; Bohemia 22. 11. 1831, 20. 11. 1832, 8. 1. a 4. 10. 1833; K. H. Mácha: Panně Rošrové jako Preciose v hře téhož názvu (12. 11. 1832), in: K. H. Mácha: Spisy I, 1959, s. 123–124; F. B. Tomsa: České divadlo, Rozličnosti Pražských novin 15. 11. 1832; Jindy a nyní 5, 1833, s. 7–8, 127–128, 142–143; Květy 1, 1834, s. 73, 159; Česká Včela 1, 1834, s. 15n., 62, 63–64; Der Sammler [Wien] 29, 1837, s. 208 [host. v Theater an der Wien]; Theater-Almanach für das Jahr 1842, Brünn s. a.; F. Strejček: K. H. Mácha a „spanilé děvče cikánské“, Národní politika 30. 4. 1932, s. 1–2; Vondráček II; J. K. Tyl: Divadelní referáty a stati, 1960; A. Scherl: Karel Hynek Mácha a F. R., Prostor Máchova díla, vyd. P. Vašák, 1986, s. 240–254. • NDp.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 450
