Rosenheim, Carl

Carl
Rosenheim
1857
Vídeň, Rakousko
10. 5. 1908
Vídeň, Rakousko
herec, divadelní sekretář

Otec divadelního ředitele a historika pražského divadla Richarda R. (1883 Frankfurt n. M.–18. 2. 1964 New York). O R. mládí není nic známo. 1880 byl sekretářem a hlavním pokladníkem městského divadla v Lipsku, jehož řediteli byli A. Förster a A. Neumann. Sblížil se s Neuman­nem a podílel se na organizaci představení Wagnerovy tetralogie Der Ring des Nibelungen, které Neumann pořádal s lipským souborem v květnu 1881 v Berlíně. Pomáhal i při uskutečňování evropského turné, jež Neumann pod­nikl s najatým uměleckým souborem od září 1882 do června 1883, při němž byly Wagnero­vy opery hrány více než 130krát (Německo, Holandsko, Belgie, Rakousko-Uhersko, Itálie). Po skončení turné se R. stal sekretářem divadla v Brémách, kde se Neumann tehdy ujímal funkce ředitele, a spolu přišli v létě 1885 i do pražského StD. Po dvacet let byl R. Neuman­novým loajálním, užitečným a spolehlivým poradcem. Stál v pozadí, ale byl autorem řady ob­chodních a dramaturgických nápadů, které Neumann realizoval. 1889 podnikl cestu do Španělska a Portugalska, aby tam organizačně připravil na příští rok hostování pražského sou­boru s wagnerovským repertoárem, zájezd se však neuskutečnil pro politické nepokoje ve Španělsku. 1892 dostal vysoké vyznamenání od španělského dvora, jež bylo patrně výsled­kem těchto kontaktů a díkem za to, že zpro­středkoval pražské provedení oper španělského skladatele T. Bretóna Die Liebenden von Teruel (NDT 22. 3. 1891) a Garin (NDT 8. 3. 1893). 1905, kdy ředitel Neumann těžce onemocněl, byl R. považován za jeho nejvhodnějšího ná­stupce. Během Neumannovy nemoci se však mezi správou divadla a souborem vyhrotil kon­flikt o kompetence Neumannovy manželky a R. Prahu opustil. V září 1907 se stal zástup­cem ředitele S. Lautenburga ve vídeňském Raimund Theater a převzal řízení uměleckého a administrativního provozu. Po Lautenburgově odstoupení na konci října 1907 byl jmenován ředitelem, za několik měsíců však nečekaně zemřel.

Jeho syn Richard působil 1917–24 ve vedení divadla Neues Schauspielhaus v Königsbergu [Královec, Kaliningrad], od 1927 v Curychu jako umělecký ředitel. Nejpozději 1934 emi­groval do Palestiny a věnoval se organizaci hudebního a divadelního života. Patrně zdědil ot­cův archiv a s jeho pomocí napsal monografii Die Geschichte der deutschen Bühnen in Prag (Praha 1938). 

Prameny a literatura

Deutsches Bühnen­-Almanach [Berlin] auf das Jahr 1880, s. 180; 1881, s. 191; 1882, s. 198; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1886, s. 7; Dalibor 14, 1892, s. 256; Bohemia 13. 5. 1908; Rosenheim, s. 57, 171, 173, 190; Deut­sches Bühnenjahrbuch [Berlin] auf das Jahr 1917, s. 478; 1924, s. 377; 1927, s. 593 [vše Richard]; Pra­ger Theaterbuch, 1930, s. 106 [Richard]; F. Hadamowsky: Wien. Theater-Geschichte III, Wien–Mün­chen 1988, s. 741, 743; H.-J. Bauer: Richard Wagner Lexikon, Bergisch Gladbach 1988, s. 312. • Kosch [Karl]; Ulrich 1997; Handbuch 1933–1945 [Richard]; Neues deutsches Theater.


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 449–450

Autor: Ludvová, Jitka